Více času na podstatné
NKÚ: Nebezpečné odpady jsou ukládány na skládky bez poplatků, jejich provozovatelé využívají měkkého zákona
Nejvyšší kontrolní úřad se zaměřil na výběr poplatků a pokut za uložení nebezpečných odpadů na skládky v letech 2007 až 2011. Prověřil Ministerstvo životního prostředí jako hlavního garanta v oblasti odpadové politiky, Českou inspekci životního prostředí (ČIŽP), která kontroluje dodržování předpisů v oblasti odpadů, a Státní fond životního prostředí (SFŽP) jakožto příjemce poplatků za uložení nebezpečného odpadu na skládku. NKÚ zkontroloval i 14 konkrétních provozovatelů skládek.
Poplatek za uložení nebezpečného odpadu se skládá ze dvou složek. Základní složka jde na účet obce, na jejímž území skládka leží, riziková složka je příjmem SFŽP. I když sazba rizikové složky poplatku vzrostla v roce 2009 z 3 300 korun na 4 500 korun za tunu, výběr z této složky poplatku klesl mezi roky 2007 až 2011 téměř o polovinu, z 107,8 milionu na 59,2 milionu korun ročně.
VYHODNOCENÍ NKÚ:
Systém výběru, odvodu a kontroly vybírání poplatků za ukládání nebezpečného odpadu na skládky je stále velmi komplikovaný.
SFŽP, který je příjemcem rizikové složky poplatku, nemá zákonnou pravomoc kontrolovat placení a odvody těchto poplatků u provozovatelů skládek na rozdíl od obcí, které jsou příjemci základní složky poplatku. Zároveň obce nemají povinnost informovat ŽP o prováděných kontrolách a jejich výsledcích. SFŽP tedy dle zákonné úpravy neměl a nemá přehled o tom, zda obdržel poplatky ve správné výši. SFŽP alespoň cestou uzavřené dohody mohl vyhodnocovat informace o nakládání s nebezpečnými odpady.Tato dohoda byla uzavřena jako reakce na dosavadní neúspěšnou snahu o změnu legislativy upravující kontrolní pravomoci v oblasti odpadového hospodářství.
Zvýšením sazby rizikové složky poplatku v roce 2009 nedošlo ke zvýšení příjmů SFŽP, přestože kontrola u kontrolovaného vzorku provozovatelů skládek zjistila, že ukládané množství nebezpečného odpadu má rostoucí tendenci. Jedním z hlavních důvodů klesajících příjmů SFŽP z rizikové složky poplatku je skutečnost, že systém umožňuje, aby bylo s nebezpečným odpadem nakládáno způsoby, které jsou osvobozeny od poplatků, ačkoli je fakticky tento nebezpečný odpad skládkován. Dochází tak ke skládkování velkého množství NO, aniž by byly do rozpočtu SFŽP odváděny poplatky, které by SFŽP mohl použít v oblasti nakládání s odpady, resp. v oblasti ochrany životního prostředí.
V oblasti prostředků vybíraných na základě zákona při nakládání s nebezpečnými odpady nedošlo k významným pozitivním změnám oproti skutečnostem zjištěným kontrolní akcí č.05/28. Naopak můžeme sledovat negativní změny. NKÚ zjistil, že v roce 2011 bylo na kontrolované skládky uloženo až 98,49% nebezpečného odpadu bez poplatku.
Vzhledem ke zjištěným skutečnostem doporučuje NKÚ přehodnotit systém výběru prostředků na základě zákona při nakládání s nebezpečnými odpady a současně přehodnotit kompetence zainteresovaných orgánů i využití nebezpečného odpadu při ukládání,resp. jednoznačně stanovit limit množství uloženého NO (v hmotnostních jednotkách), či stanovit pro NO jednotný postup pro přepočítávání hmotnostních jednotek na objemové.
Důvodem je mimo jiné to, že zákon umožňuje ukládat nebezpečný odpad na skládky jako tzv. technologický materiál na zajištění skládky a jako materiál na terénní úpravy. Obě tyto kategorie jsou přitom od poplatků osvobozené. V roce 2011 tak bylo na kontrolovaných skládkách osvobozeno od poplatků 98,5 % nebezpečného odpadu, přestože na nich byl fakticky skladován. Riziková složka poplatků, které by z ukládání nebezpečného odpadu byly odvedeny, měla sloužit SFŽP na ochranu životního prostředí.
Komplikované je i samotné vybírání poplatků a jeho kontrola. Přestože riziková složka poplatku jde na účet SFŽP, fond nemůže podle zákona sledovat a kontrolovat správnost jejího výběru. Obce přitom – jako příjemci základní složky poplatku – tuto možnost mají. Porušování předpisů na skládkách pokutuje ČIŽP ve správním řízení. Pokud někdo pokutu nezaplatí, vymáhá ji na něm příslušný celní úřad. Příjemci peněz z vymožených pokut jsou SFŽP a obce.
NKÚ doporučuje přehodnotit nejen zákon o odpadech, ale i kompetence zainteresovaných orgánů. Kontroloři také doporučují jednoznačně stanovit limit pro ukládání nebezpečných odpadů na skládky bez poplatku.
Reakce:
„Je bohužel pravda, že pojem technologický materiál je zneužíván. U tohoto typu materiálu nejsou pravděpodobně prokazovány skutečné vlastnosti odpadu. Pokud by tento proces proběhl, nebylo by uvedené použití možné,“ potvrdila také vedoucí Centra pro hospodaření s odpady Dagmar Sirotková pro E15.cz
Mluvčí ministerstva životního porstředí Matyáš Vitík uvedl pro E15.cz, že si úřad závažnost situace uvědomuje. „Ve spolupráci s ostatními orgány státní správy se snaží nalézt jeho adekvátní řešení. Součástí řešení tohoto problému budou i případné změny právních předpisů v oblasti odpadového hospodářství,“ konstatoval Vitík.
„Problematika výběru poplatků za ukládání nebezpečných odpadů je řešena od roku 2005, kdy NKÚ prováděl první kontrolu. Problémy s nižším výběrem poplatků se objevily poté, co narostla zákonná sazba tohoto poplatku, která je nyní 6200 Kč za tunu uloženého odpadu (myšleno včetně základní složky i příplatku za nebezpečný odpad). Tato sazba je ve srovnání násobně vyšší než ve všech ostatních státech EU. Poplatek je v ČR nejvyšší v Evropě a patrně i na světě. Další nejdražší poplatky v ostatních státech se pohybují maximálně kolem 1600 Kč za tunu ve dvou státech EU, u ostatních států kolem 700 Kč,“ vysvětluje Havelka pro Českápozici.cz.
Více na: https://zpravy.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/skladkari-nechteji-platit-za-nebezpecny-odpad-zjistili-kontrolori-nku-1002661#utm_medium=selfpromo&utm_source=e15&utm_campaign=copylink
Více na: https://zpravy.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/skladkari-nechteji-platit-za-nebezpecny-odpad-zjistili-kontrolori-nku-1002661#utm_medium=selfpromo&utm_source=e15&utm_campaign=copylink
Stanovisko ČIŽP k problematice zvyšování množství nebezpečných odpadů, za které nebyly odvedeny poplatky
ČIŽP provádí průběžně kontroly na skládkách nebezpečných odpadů - v rámci kapacitních možností jsou ČIŽP zkontrolovány všechny skládky nebezpečných odpadů 1 x ročně. Je však nutné zdůraznit, že není kompetencí ČIŽP přímo provádět kontrolu placení poplatků - tuto pravomoc dává zákon o odpadech speciálně krajským úřadům a obcím, na jejichž katastrálním území skládka leží (ust. § 46 odst. 5 a zároveň dle ust. § 78 odst. 2 písm. s) a § 80 odst. 1 písm. e) zákona o odpadech).
Již v roce 2006 ČIŽP v rámci své kontrolní činnosti identifikovala důvody, z jakých dochází ke zvyšování množství odpadů, za které nebyly odvedeny poplatky.
Mezi tyto důvody patří zejména:
1) nevhodné nastavení limitu pro množství odpadů, za které není nutné odvádět poplatek. Zákon o odpadech v § 45 odst. 3 uvádí, že poplatky se neplatí za ukládání odpadu jako technologického materiálu na zajištění skládky v souladu se schváleným provozním projektem a provozním řádem skládky. Konkrétní podmínky stanovuje vyhláška č. 294/2005 Sb., v § 6 odst. 3 zákona, kde je uvedeno, že množství technologického materiálu na zajištění skládky za účelem jejího technického zabezpečení může dosahovat nejvýše 25 % objemu všech odpadů uložených na skládce za každý kalendářní rok. Problémem je, že odpady jsou evidovány v hmotnostním množství (stanoveno právními normami), nikoliv v objemovém. Je pak na provozovateli skládky, jaký si zvolí přepočítávací koeficient z hmotnosti na objem (pro každý druh odpadu může být jiný přepočítávací koeficient).
2) ČIŽP se dále setkala s tím, že v rámci provozování biodegradačních ploch nebo solidifikačních linek na skládkách odpadů jsou nebezpečné odpady „upravovány“ na odpady kategorie O; to znamená, že probíhá účelová překategorizace odpadu tak, aby se následně do skládky ukládaly odpady kat. O, za které není odváděna riziková složka poplatku.
3) Přibližně od roku 2008 se začíná ve větší míře objevovat další způsob, jehož výsledkem je neodvedení poplatků – a sice využívání odpadů pro realizaci tzv. konstrukčních prvků skládky. Poplatky se totiž dle zákona o odpadech odvádějí pouze za odpady odstraňované – tedy ne za odpady, které jsou využívané. Skutečnost, že na skládkách jsou odpady využívány (nikoliv odstraňovány), je umožněna schválenými provozními řády, kde je tento způsob nakládání s odpady povolen.
4) Dalším důvodem, proč dochází ke snižování odvodu poplatků za ukládání odpadů na skládky, je ta skutečnost, že odpady bývají ukládány do tělesa skládky jako certifikované výrobky, tudíž se na ně zákon o odpadech nevztahuje.
Všechny výše uvedené problémy nelze jednoznačně považovat za nezákonné jednání, jelikož všechny tyto způsoby nakládání s odpady na skládkách umožňují právní normy v oblasti odpadového hospodářství a vydaná povolení pro provoz skládek (resp. provozní řády).
Je nutné poukázat na skutečnost, že jde o dlouhodobý problém. ČIŽP již v roce 2006 upozornila na nedostatečně řešenou oblast výběru a následného odvodu poplatků jak zákonem o odpadech, tak potažmo též prováděcí vyhláškou č. 294/2005 Sb. Na základě kontrolních šetření předložila několik konkrétních návrhů k úpravě legislativy v tomto směru.
Stanovisko ČAOH ke kontrolní zprávě NKÚ
„Problematika výběru poplatků za ukládání nebezpečných odpadů je řešena od roku 2005, kdy NKÚ prováděl první kontrolu. Problémy s nižším výběrem poplatků se objevily po-té, co narostla zákonná sazba tohoto poplatku, která je v ČR nyní 6200 Kč za tunu uloženého odpadu. Tato sazba je ve srovnání násobně vyšší než ve všech ostatních státech EU. Poplatek je v ČR nejvyšší v Evropě a patrně i na světě. Další nejdražší poplatky v ostatních státech se pohybují maximálně kolem 1600 Kč za tunu - dva státy EU, u ostatních států kolem cca 700 Kč (zdroj: ETC/SCP).
Ukládání nebezpečných odpadů je v ČR na dotčených zařízeních kontrolováno každoročně a v oblasti poplatků za NO nám není znám případ, kdy by bylo zjištěno porušení zákona. Provozovatelé zařízení respektují povolení vydaná příslušnými orgány a svá zařízení provozují tak, aby plnili přísné environmentální požadavky evropské legislativy. Pokud v této oblasti bude navrhována legislativní úprava, jsme připraveni konstruktivně přispět svými zkušenostmi k tomu, aby nové znění bylo lépe prakticky realizovatelné“.
Doplňující informace:
- Poplatky za ukládání odpadů na skládky, tj. i rizikovou složku poplatku, platí producenti odpadů a provozovatel skládky pouze tyto zaplacené poplatky odvádí na příslušné místo, tj. vybrané rizikové poplatky na účet SFŽP, základní složku na účet obce.
- Nebezpečné odpady využívané na skládkách skupiny S-NO mají vždy charakter a vlastnosti vhodné pro technologické zabezpečení skládek nebezpečných odpadů (tato zařízení splňují přísné normy pro ukládání nebezpečných odpadů a jsou pro tuto činnost konstruovaná). Odpady využitelné na technologické zabezpeční skládek jsou taxativně povoleny v provozních řádech skládek schválených příslušným úřadem.