Návrh Zprávy o životním prostředí ČR za rok 2013: přehled hlavních zjištění

Stav životního prostředí ČR se dle hodnocení pro rok 2013 mírně zlepšil a pozitivní trend vývoje z předchozích let tak pokračoval. Zlepšení souvisí se snižováním negativního vlivu ekonomiky na životní prostředí ČR v roce 2013, které bylo podpořeno mírnou ekonomickou recesí. K největšímu snížení tlaků na životní prostředí došlo v sektorech energetiky, zpracovatelského průmyslu a dopravy. Naopak zůstává značný vliv spotřeby domácností na životní prostředí, a to zejména lokálního vytápění pro kvalitu ovzduší. S poklesem tlaků z hlavních národohospodářských sektorů se domácnosti stávají jedním z hlavních faktorů, které stav životního prostředí negativně ovlivňují.

Dlouhodobý pokles energetické a materiálové náročnosti hospodářství ČR postupně přechází do stagnace, měrné zátěže životního prostředí na jednotku HDP má ČR v EU28 nadále nadprůměrné, což však souvisí s charakterem národní ekonomiky s vysokým podílem průmyslu na tvorbě HDP. V sektoru energetiky je možné po setrvalém růstu sledovat stagnaci výroby a konečné spotřeby elektřiny. K pozitivním změnám dochází ve struktuře výroby elektřiny, která se více diverzifikuje. V posledních deseti letech postupně klesá výroba elektřiny v parních elektrárnách a naopak roste význam jaderné energie a energie z obnovitelných zdrojů. V důsledku technologického vývoje klesá také vliv zpracovatelského průmyslu na životní prostředí.

Environmentálně pozitivní vývoj ekonomiky se v roce 2013 odráží na produkci znečišťujících látek a emisí skleníkových plynů emitovaných do ovzduší, nicméně vliv průmyslového sektoru v oblastech soustředění průmyslových objektů (Moravskoslezský, Ústecký a Středočeský kraj) dlouhodobě přispívá k lokálnímu překročení imisních limitů. V dopravně zatížených lokalitách, i přes zvyšování podílu veřejné dopravy na osobní dopravě a přes postupnou modernizaci vozového parku, je kvalita lidského života ovlivněna nejen emisemi znečišťujících látek z dopravy, ale také hlukem. Nejrizikovější pro lidský organismus jsou nadlimitní koncentrace suspendovaných částic frakce PM10, frakce PM2,5 a nadlimitní koncentrace benzo(a)pyrenu. Hlavním producentem těchto zdraví ohrožujících látek je lokální vytápění domácností, které je zdrojem téměř 90 % veškerých vyprodukovaných emisí benzo(a)pyrenu a přibližně 41 % suspendovaných částic. Kvalita ovzduší v ČR se celkově nezlepšuje, ale pouze kolísá dle aktuálního vývoje meteorologických podmínek v daném roce. Nadále zhruba třetina obyvatel ČR žije v oblastech s překročenými imisními limity pro suspendované částice frakce PM10 a dvě třetiny obyvatel jsou vystaveny nadlimitním koncentracím karcinogenního benzo(a)pyrenu.

Vzhledem k tomu, že postupně dochází k poklesu odběrů a spotřeby vody, klesá také množství vypouštěných odpadních vod a v návaznosti na to i koncentrací znečišťujících látek ve vodních tocích. K poklesu vypouštění odpadních vod z bodových zdrojů nejvýrazněji přispívá pokles objemu vypouštěných odpadních vod v sektoru energetika. Významným zdrojem znečištění povrchových vod je i plošné znečištění, které se v roce 2013 vlivem mírného meziročního poklesu používání minerálních hnojiv a také přípravků na ochranu rostlin v zemědělské činnosti snížilo. Environmentálně příznivý vliv představuje zvyšující se podíl ekologicky obhospodařované půdy a počet ekofarem. Přetrvává však problém acidifikace a eutrofizace prostředí v důsledku zemědělské činnosti a atmosférické depozice. Imisní zátěž ekosystémů vzhledem k poklesu zátěží životního prostředí klesá, nicméně v jejím důsledku zůstává stále nepříznivý zdravotní stav lesních porostů. Stav porostů je však výrazně ovlivňován také abiotickými a biotickými škůdci, přičemž zásadní vliv na zdravotní stav lesa a jeho roční přírůst má vysoký podíl spárkaté a černé zvěře.

V důsledku zástavby krajiny dopravní infrastrukturou a záboru zemědělského půdního fondu pro územní rozvoj měst dochází k neustálé fragmentaci přírodního prostředí. Zvyšuje se tak tlak na stanoviště rostlin a živočichů, dochází k zániku jejich biotopů. Umělé prvky krajiny rovněž zabraňují retenci a infiltraci vody, a přírodní prostředí tak nedokáže odolávat častějšímu výskytu rizikových hydrometeorologických jevů, které jsou projevem změny klimatu představující nový tlak na hospodářství a životní prostředí a které pak mohou způsobovat větší ekonomické škody.

ČR ve srovnání s průměrem EU nadprůměrně investuje do ochrany životního prostředí, a to jak v rámci veřejného, tak i průmyslového sektoru. Důvodem zvýšených investic je zejména řešení problémů životního prostředí z minulých let, řešení aktuálních problémů, kam patří mimo jiné také snižování znečištění ovzduší z lokálních zdrojů prostřednictvím finanční podpory na výměnu starých a nevhodných kotlů (tzv. kotlíkové dotace), a také naplňování požadavků legislativy EU. V rámci veřejného financování ochrany životního prostředí ze zdrojů EU však v roce 2013 přetrvávalo problematické čerpání z dotačně největšího zdroje OPŽP, kdy ke konci roku 2013 bylo vydáno Rozhodnutí o poskytnutí dotace pro projekty, které odpovídají pouze 54 % původně alokované částky a skutečně vyčerpáno bylo pouze 43 % alokace.

HLAVNÍ POZITIVNÍ ZJIŠTĚNÍ ZPRÁVY

• Celkové emise skleníkových plynů v ČR klesají a v roce 2012 byly o 33,0 % nižší než v roce 1990. Emise ze zpracovatelského průmyslu mají klesající trend, od roku 2007 klesají i emise skleníkových plynů z dopravy.

• V roce 2013 meziročně poklesly emise okyselujících látek (o 6,7 %), emise prekurzorů ozonu (o 4,8 %), a emise prekurzorů sekundárních částic (o 7,2 %). Imisní limit pro nikl, olovo a benzen nebyl v roce 2013 překročen na žádné ze sledovaných lokalit. V tomto hodnoceném roce rovněž nebyl překročen imisní limit pro oxid siřičitý a oxid uhelnatý (3R). Na žádné venkovské stanici nebyl překročen imisní limit pro roční průměrné koncentrace NOx a nebyl rovněž překročen imisní limit pro roční ani zimní průměrnou koncentraci SO2 na ochranu vegetace a ekosystémů.

• Pokračuje trend snižování odběrů a spotřeby vody, k nejvýraznějšímu snížení odběrů došlo v kategorii energetika (meziročně o 15,2 %). Meziročně se daří zvyšovat počet obyvatel připojených k vodovodní síti.

• Meziročně se oproti roku 2012 snížilo celkové množství vypouštěných odpadních vod o 2,0 %. Pokračuje trend ve snižování znečištění vypouštěného z bodových zdrojů. Pokračuje pozvolné zvyšování počtu obyvatel připojených na veřejnou kanalizaci, v roce 2013 bylo 82,8 % obyvatel ČR připojeno na veřejnou kanalizaci, z čehož 95,0 % na kanalizaci zakončenou ČOV. Celkem 97,0 % odpadních vod vypouštěných do kanalizace bylo čištěno. Pokračuje zvyšování počtu ČOV s terciárním stupněm čištění.

• Ve všech hodnocených ukazatelích jakosti vody došlo v dlouhodobém pohledu ke snížení jejich koncentrací ve vodních tocích. Meziročně došlo k poklesu koncentrace chlorofylu 'a' o 44,1 %, kadmia o 26,7 %, celkového fosforu o 12,1 % a BSK5 o 9,1 %. Daří se zamezovat překračování norem environmentální kvality, v roce 2013 především u kadmia a BSK5, dlouhodobě rovněž u N-NO3- a CHSKCr.

• Mezi lety 2000–2006 a 2007–2012 se zlepšil stav evropsky významných druhů živočichů a rostlin. V letech 2007–2012 bylo z hlediska ochrany hodnoceno ve stavu příznivém celkem 25,3 % evropsky významných druhů živočichů a rostlin oproti původním 18,9 %.

• Na základě srovnání výsledků hodnocení z let 2000–2006 a 2007–2012 došlo k zlepšení stavu evropsky významných typů přírodních stanovišť v ČR, zvýšil se počet hodnocení příznivých z 11,6 % na 16,1 %.

• Podíl listnáčů na celkové ploše lesů ČR pozvolna stoupá, zvyšuje se rovněž plocha přirozené obnovy lesa.

• Mezi lety 2000–2013 se o 3,1 % snížila výměra intenzivně obhospodařované orné půdy, ve stejném období narůstá plocha trvalých travních porostů (o 3,5 %).

• Spotřeba minerálních hnojiv a přípravků na ochranu rostlin v roce 2013 meziročně poklesla o 3,9 %, resp. 3,5 %.

• Díky rostoucí finanční podpoře se dlouhodobě zvyšuje podíl ekologicky obhospodařované zemědělské půdy i počet ekofarem. V roce 2013 bylo ekologicky obhospodařováno cca 11,7 % celkové výměry ZPF. Rozvíjí se i trh s biopotravinami.

• Energetická náročnost hospodářství v ČR dlouhodobě klesá.

• Postupně klesá výroba elektřiny v parních elektrárnách, naopak roste význam jaderné energie a energie z obnovitelných zdrojů, výroba elektřiny z OZE byla o 14,8 % vyšší než v roce 2012.

• Klesají zátěže životního prostředí z dopravy, což je významně ovlivněno modernizací vozového parku. Železniční doprava a průmysl nezpůsobují v ČR plošně významnou hlukovou zátěž obyvatelstva.

• Domácí materiálová spotřeba ČR klesá, meziroční pokles 2011–2012 činil 11,1 %. Rovněž se snižuje materiálová náročnost hospodářství ČR, která v roce 2012 meziročně poklesla o 10,2 %. Pokles materiálové náročnosti zajišťuje snižování zátěže životního prostředí způsobené spotřebou materiálů na jednotku vytvořeného HDP.

• Klesá celková produkce odpadů.

• Od roku 2009 dochází ke zvyšování podílu energetického a materiálového využití komunálních odpadů.

• V letech 2009 až 2012 došlo k poklesu podílu odstraněných odpadů skládkováním a jiným uložením z celkové produkce odpadů.

HLAVNÍ NEGATIVNÍ ZJIŠTĚNÍ ZPRÁVY

• I přes dlouhodobý pokles emisí znečišťujících látek se kvalita ovzduší na území ČR nezlepšuje, mezi nejvíce znečištěné kraje patří kraj Moravskoslezský. Opakovaně dochází k překračování imisního limitu pro suspendované částice, benzo(a)pyren a přízemní ozon. V dopravně zatížených lokalitách byl v roce 2013 překročen imisní limit pro NO2. V roce 2013 byl rovněž překročen imisní limit pro arsen a kadmium. Oproti roku 2012 došlo v roce 2013 k navýšení počtu vyhlášených smogových situací z důvodu vysokých koncentrací PM10 a přízemního ozonu.

• Objem průmyslových odpadních vod vzrostl oproti roku 2012 o 5,3 %. Meziročně 2012–2013 došlo ke zvýšení koncentrace CHSKCr o 3,4 %. Téměř na třetině profilů byly v roce 2013 překročeny normy environmentální kvality v ukazatelích Pcelk. a AOX. Málo uspokojivá je obecně situace ohledně eutrofizace stojatých a tekoucích vod a je třeba trvale snižovat zátěž vod živinami, zejména sloučeninami fosforu.

• Mezi lety 2007–2012 bylo 37,0 % evropsky významných druhů živočichů a rostlin hodnoceno z hlediska ochrany ve stavu nedostatečném, 31,5 % ve stavu nepříznivém.

• Více než polovina evropsky významných typů přírodních stanovišť v ČR byla v letech 2007–2012 z hlediska ochrany hodnocena ve stavu nedostatečném, 26,9 % ve stavu nepříznivém.

• Defoliace v ČR je stále velmi vysoká. Dlouhodobě se nedaří docílit snížení stavu spárkaté zvěře, která způsobuje značné škody okusem obnovovaných porostů.

• Pokračují zábory zemědělské půdy v důsledku rozšiřování zastavěných a ostatních ploch, v roce 2013 bylo zabráno 2,9 tis. ha orné půdy. Nadále pokračuje proces fragmentace krajiny.

• Na území ČR je potenciálně ohroženo 35,9 % zemědělské půdy vodní erozí a 18,4 % větrnou erozí. Na většině ploch erozí ohrožených půd není prováděna systematická ochrana, která by omezovala ztráty půdy.

• U vybraných rizikových látek dochází k dlouhodobému překračování limitních hodnot přípustného znečištění půd, převážně u PAU. Vysokou míru perzistence v půdě vykazuje skupina DDT a látek z něho vznikajících (DDD a DDE).

• Vytápění domácností ČR se nemění, z lokálních topenišť pocházelo v roce 2012 celkem 40,9 % emisí PM10.

• Saldo vývozu a dovozu elektřiny do zahraničí v roce 2013 činilo 19,4 %. To představuje ve vztahu k životnímu prostředí negativní jev, neboť emise z výroby vyvezené elektřiny vznikají na území ČR.

• Meziročně došlo v roce 2013 k výraznému nárůstu přepravního výkonu nákladní silniční dopravy, která i nadále představuje značnou zátěž životního prostředí. Hladinám hluku přesahujícím stanovené mezní hodnoty je v městských aglomeracích ČR vystaveno okolo 10 % obyvatel. Zdrojem nadměrného hluku je téměř výhradně silniční doprava.

• Zvyšuje se materiálová závislost ČR na zahraničí. Dlouhodoběji se nedaří dosáhnout stavu, kdy ekonomika roste a zátěž životního prostředí způsobená spotřebou materiálů klesá. Provázanost ekonomického vývoje a spotřeby materiálů je tak nadále značná a materiálová náročnost hospodářství ČR je v evropském kontextu nadprůměrná.

• V rámci financování ochrany životního prostředí ze zdrojů EU byl v roce 2013 dotačně nejsilnějším OPŽP, avšak ke konci roku 2013 bylo vyčerpáno pouze 43 % celkové původní alokované částky.

Zpráva o životním prostředí České republiky je komplexně hodnotící dokument posuzující stav životního prostředí v ČR včetně všech souvislostí na základě dat dostupných v daném roce. Zpráva o životním prostředí České republiky je každoročně zpracovávána na základě zákona o právu na informace o životním prostředí a předkládána ke schválení vládě ČR a následně předkládána k projednání Poslanecké sněmovně a Senátu Parlamentu ČR. S ohledem na harmonogram přípravy Zprávy nejsou některá data v době uzávěrky publikace k dispozici. Následná aktualizace dat proběhne v rámci vypořádání vnitroresortních či meziresortních připomínek.

Návrh Zprávy je možné si stáhnout v rubrice Právo - ZDE

Související článek:

CENIA vydala Statistickou ročenku životního prostředí ČR 2013 (9.12.2013)

Zdroj: Návrh Zprávy o životním prostředí ČR za rok 2013