Návrh Strategie regionálního rozvoje ČR na období 2014–2020 MMR z pohledu životního prostředí

Ministerstvo pro místní rozvoj předkládá materiál „Strategie regionálního rozvoje ČR pro období 2014 -2020“ (dále jen „Strategie“) podle plánu práce vlády na 1. pololetí 2013. Cílem Strategie je propojení odvětvových hledisek a přístupů s územními aspekty vyváženého regionálního rozvoje a územní soudržnosti. Materiál obsahuje formulace souhrnných cílů, problémových okruhů a priorit, které bude třeba sledovat při realizaci politiky regionálního rozvoje v České republice.

Klíčovým východiskem pro koncipování Strategie regionálního rozvoje (dále SRR) je pojetí regionální politiky a regionálního rozvoje. Regionální politika představuje soubor intervencí, které ovlivňují rozložení ekonomických aktivit v území, k rozvoji infrastruktury a ke snížení nerovnováhy v sociálním rozvoji. Důležitá je vzájemná vazba s dalšími podpůrnými státními politikami, například se sociální politikou a s průmyslovou politikou. Dochází také k zohledňování regionální dimenze v rámci sektorových politik. V rámci regionální politiky EU jde o koordinaci národních regionálních politik, a o vlastní realizaci politiky hospodářské, sociální a územní soudržnosti formou finanční podpory rozvojových aktivit jednotlivých regionů.

Významnou změnou koncepce SRR ČR je opuštění standardního tematického členění dle tradičního sektorového pohledu. Analýza, návrhová část i část implementační je členěna do prioritních oblastí, které vychází jednak z konceptu udržitelného rozvoje a jednak z návazností na evropské strategické dokumenty.

• Prioritní oblast regionální konkurenceschopnost (vychází z ekonomického pilíře) je zaměřena na území s dostatečným potenciálem na realizaci stanovených cílů a zahrnuje klíčová témata inovací, spolupráce podnikatelského sektoru s výzkumnými a vývojovými pracovišti, zvýšení kvality vysokoškolského vzdělávání, flexibility pracovního trhu reagujícího na místní potřeby a v neposlední řadě téma dostatečné a kvalitní infrastruktury dopravní i technické, která je základní podmínkou pro rozvoj konkurenceschopnosti daného území.
• Druhá prioritní oblast územní soudržnost (vychází ze sociálního pilíře) má především pomoci zmírňovat sociální disparity v území a mezi hlavní témata patří infrastruktura veřejných služeb, podpora integrace sociálně vyloučených a sociálním vyloučením ohrožených skupin obyvatelstva, částečně pak kultura, cestovní ruch a bydlení a v periferních územích také podpora lokální ekonomiky.
• Prioritní oblast environmentální udržitelnost (vychází z environmentálního pilíře) už ze svého názvu představuje v širších souvislostech témata, která mají přispět ke zlepšení životního prostředí a života obyvatel v něm a soustřeďuje se především na odstraňování ekologických zátěží, omezování vlivu dopravy na krajinu, lepší hospodaření s přírodními zdroji a využívání moderních technologií ve vodním i odpadovém hospodářství. Rovněž nepomíjí ani prevenci a případnou likvidaci škod při živelních pohromách.
• Čtvrtou prioritní oblastí je veřejná správa, jež musí vytvářet legislativní i administrativní základnu a naplňovat podporu pro realizaci všech výše jmenovaných témat.

Environmentální udržitelnost

Ze vstupní analýzy environmentální části vychází zásadní problémy, se kterými musí být počítáno v návrhové části dokumentu. Je důležité respektovat principy udržitelného rozvoje a podporovat vhodné a šetrné využití krajinného potenciálu. V mnohem větším měřítku se musí  počítat s principem prevence, zejména pak v důsledku vzniku škod příčinou živelných pohrom. Ty jsou s největší pravděpodobností způsobeny probíhajícími změnami klimatu a narušením přirozených autoregulačních funkcí krajiny. Díky nim se území České republiky potýká čím dále častěji s extrémními výkyvy počasí. Tento stav je nutné reflektovat a případné budoucí škody eliminovat pomocí vhodných preventivních a adaptačních opatření.

Negativní vlivy na životní prostředí působí mimo jiné koncentrace ekonomických a sídelních aktivit v krajině (zejména pak vznik suburbií). Stav životního prostředí kolísá podle výkonnosti ekonomiky a měrná zátěž je i z historických důvodů v České republice nadále vyšší, než představuje průměr zemí EU 27 i EU 15. Celkově se však hodnoty většiny ukazatelů stavu životního prostředí v posledních 20 letech podstatně zlepšily a průměru se přibližují. Proto je důležité podporovat současné přístupy a nadále pokračovat v zlepšování mechanismů podporující principy udržitelného rozvoje na místní i regionální úrovni. Budoucí navrhovaná opatření musí koordinovat s nástroji podpory hospodářského růstu a sociální stability.

V oblasti obnovitelných zdrojů má Česká republika stále prostor pro zvýšení objemu produkce tzv. zelené energie. Využívání obnovitelných zdrojů musí ovšem respektovat jak současný technologický pokrok, tak možnosti aktuální energetické infrastruktury. V tomto ohledu je nutné nastavit vhodná opatření nejen podporující výstavbu alternativních zdrojů energie, ale také výstavbu zálohových zdrojů a posílení energetických sítí. Změny jsou nutné i v oblasti teplárenství. Rovněž nové přístupy k úsporám energie, vycházející z masivnějšího využití novějších šetrnějších technologií zvyšující energetickou účinnost a podporující přechod na nízkouhlíkové hospodářství ve všech odvětvích včetně sektoru bydlení, nejsou uplatňovány v dostatečné míře. Všechny potřebné kroky v oblasti tzv. zelené energetiky však zároveň musí vycházet i z územních specifik diferencujících potřebná opatření.

Analýza poukázala také na stálou existenci starých ekologických zátěží. Rozsah ekologických zátěží plynoucích z nedostatečného řešení této problematiky v minulosti je značný. Proto je nutná akcelerace likvidace zátěží majících dopad na zdravotní stav obyvatelstva a životní prostředí. V případě brownfields, které neohrožují své okolí přímo, je vhodné tyto lokality navrátit prospěšnému využití, ať už se nacházejí v urbanizovaných oblastech nebo ve stabilizovaných či periferních územích.

Vážným problémem je rostoucí množství komunálního odpadu a způsoby jeho likvidace. Česká republika patří mezi země EU s vyšší mírou třídění, přesto nakládání s odpadem patří mezi důležité priority environmentální udržitelnosti. Řešení vyžaduje uplatňování moderních technologií třídění odpadu, jeho zpracování a dalšího využití a nových, efektivních technologií spalování komunálního odpadu nezatěžujících životní prostředí.

Současným velkým problémem řady míst České republiky je znečištěné ovzduší. Charakter znečištěných lokalit se mění v závislosti na jeho původce. Těmi jsou nejčastěji průmysl, doprava a malá sídla. Zatím co negativní dopady průmyslu se daří snižovat, vliv dopravy jako znečišťovatele stále roste, proto by mělo být s omezováním negativních dopadů dopravy v návrhové části počítáno. Vliv malých sídel závisí především na způsobu vytápění. Různorodost původců je velká, přesto budoucí opatření musí poskytovat možná východiska ke všem významným zdrojům znečištění.

Díky v minulosti uskutečněným rozsáhlým terénním úpravám a vlivu zemědělství na krajinu došlo k poškození retenční schopnosti krajiny. Ta není v současné době často schopna pojmout nadprůměrné množství srážek a narůstá vliv eroze, která se v rámci České republiky ukázala jako další podstatný environmentální problém, v jehož implikaci klesá úrodnost půdy a vznikají velké ekonomické škody v důsledku svahových pohybů. Na tento fakt musí budoucí strategie regionálního rozvoje reagovat a podpořit snižování výskytu vodní i větrné eroze. Vhodným nástrojem k předcházení vzniku výše zmíněných škod jsou doposud nedostatečně využívané komplexní pozemkové úpravy. Ty pomáhají nejen stabilizovat vodní režim, ale i vybudovat celkový systém ekologické stability, zpřístupnit pozemky a omezit vznik eroze. Proto by měli být v návrhové části zejména v rizikových oblastech podpořeny.

Z analýzy vyplývá, že potřebná bude u všech nápravných opatření vhodná systémová koordinace, aby docházelo k potřebným synergickým efektům a podpořily se posilující ekologické funkce krajiny. Dále rozvíjen by měl být také současný trend rozvoje mimoprodukčních funkcí krajiny, jenž napomáhá obnovit přirozenou biodiverzitu krajiny a krajinu stabilizovat. Klíčové je efektivní využívání krajinného potenciálu a šetrné nakládání s přírodními zdroji, posilování ekologických funkcí krajiny, ochrany přírodních zdrojů, přírodních památek a krajinných hodnot.

SWOT analýza:

Silné stránky:

• Zvyšující se podíl výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů energie.
• Zlepšení v oblasti čištění odpadních vod – počet obyvatel napojených na kanalizaci s ČOV vzrostl ve většině krajů.
• Rostoucí produktivita práce v zemědělství.

Slabé stránky:

• Neuspokojivý stav vybraných složek životního prostředí – ovzduší (zejména Moravskoslezský a Ústecký kraj a města Praha a Brno), kvality vod, eroze a degradace půdy (zemědělsky intenzivně využívané oblasti – jižní Morava, Polabí) a snižující se množství podzemních vod.
• Intenzivní změna rázu příměstských a městských krajin výstavbou komerčních zón a residenčních čtvrtí. Omezování prostupnosti krajiny, fragmentace krajiny.
• Nedostatečný rozsah území s komplexními pozemkovými úpravami – nejnižší podíl obcí s KPÚ je v krajích Libereckém, Moravskoslezském a Zlínském.
• Nevhodné zábory zemědělské půdy pro výstavbu – silný tlak v zázemí měst a okolo dálničních tahů.
• Zvyšující se podíl obyvatel ohrožených zvýšenou hlukovou zátěží – zejména v okolí dopravních tahů a ve městech.
• Častější výskyt povodňových stavů – zejména dolní toky řek Moravy, Dyje, Labe, Lužnice, Odry, střední tok Moravy a Bečvy a zvyšující se frekvence výskytu živelních pohrom.

Příležitosti:

• Využití pozitivních dopadů klimatických změn (delší vegetační období rostlin, dostatečné teplotní zajištění pro pěstování teplomilných kultur…).
• Přijetí nového zákona o ochraně ovzduší.
• Spolupráce s Polskou republikou na společném postupu ke zlepšení kvality ovzduší v příhraničních regionech s důrazem na Moravskoslezský kraj.
• Nastavení Společné zemědělské politiky EU v souladu s potřebami českého agrárního sektoru a sektoru životního prostředí.

Ohrožení:

• Zvyšující se riziko zahraničních mimořádných událostí i s možným dopadem na Českou republiku (mezinárodní terorismus, radiační nebo chemické havárie, výpadky energetických sítí – blackout, organizovaný zločin…).
• Negativní dopady klimatických změn (sucho, riziko záplav, rozšíření teplomilných zemědělských škůdců a chorob…).

Prioritní oblasti Environmentální udržitelnost

Priorita 6 Ochrana a udržitelné využívání přírodních zdrojů v regionech

Cíl: Na místní a regionální úrovni zajistit ochranu a udržitelné využívání půdního a horninového prostředí, prevenci a omezování vzniku odpadů a jejich negativního vlivu na životní prostředí, efektivní a  šetrné využívání obnovitelných zdrojů energie, ochranu a zlepšení stavu vod a snižování úrovně znečištění ovzduší a emisí skleníkových plynů.

Zdůvodnění: Součástí intervence je sanace vážně kontaminovaných lokalit (průmyslové objekty, vojenské a zemědělské areály, lokality typu brownfields s výskytem SEZ) přímo ohrožujících složky životního prostředí a zdraví člověka, ostatní brownfields (jedná se o plochy, jež jsou dotčeny předcházejícím užíváním a užíváním okolních pozemků, jsou opuštěné, nebo nedostatečně využívané) je nutné vrátit prospěšnému využití. Staré ekologické zátěže jsou koncentrovány především do Ústeckého, Libereckého, Karlovarského a Moravskoslezského kraje.  V rámci ostatních krajů se jedná pouze o jednotlivé lokality.

S ohledem na rostoucí množství komunálního odpadu je nezbytné při jeho likvidaci kromě prevence a zpětného využití také uplatnění moderních technologií jeho třídění a efektivních, životní prostředí nezatěžujících technologií spalování komunálního odpadu.   

Neméně důležitá je i problematika využití obnovitelných zdrojů. Přestože se jejich podíl využití na celkovém objemu získávání energií se neustále zvětšuje, není s ohledem na různorodý místní potenciál adekvátní a dostatečný. Rovněž úspory energie, vycházející z masivnějšího využití novějších šetrnějších technologií, zvyšující energetickou účinnost a podporující přechod na nízkouhlíkové hospodářství ve všech odvětvích včetně sektoru bydlení, nejsou uplatňovány v dostatečné míře.

Kvalita ovzduší v některých lokalitách je snížená zejména polétavým prachem, aromatickými uhlovodíky a oxidem síry. Z hlediska zasažení se jedná o územně ohraničené oblasti, především regiony zatížené velkotěžbou, některými druhy průmyslové výroby a hustě osídlené oblasti (aglomerace) s intenzivní silniční dopravou (především oblast pražské aglomerace, Brna a části Ústeckého a Moravskoslezského kraje).   

Klimatické změny mají významný dopad na oběh vody v krajině a na množství podzemních vod. Snižování množství znečištění vypouštěného do vod je také základním prostředkem ke zlepšování jakosti vod. Dostupnost kanalizace a stupeň čištění odkanalizovaných odpadních vod má vliv na množství a charakter vypouštěných znečišťujících látek a tedy i jakost vodních útvarů.

Charakteristika priority: Priorita je zaměřena na podporu udržitelného rozvoje na místní a regionální úrovni, Jedná se zejména o efektivní využívání místních a obnovitelných zdrojů, úspory energie a zvyšování energetické účinnosti, o omezování negativních vlivů starých zátěží na krajinu a zdraví obyvatelstva, udržitelné užívání vodních zdrojů, využití nového potenciálu brownfields a omezení negativních vlivů dopravy a průmyslové činnosti na životní prostředí. 

Opatření:

6.1 Odstraňování starých ekologických zátěží, revitalizace brownfields a území po bývalé těžbě nerostných surovin

Opatření je zaměřeno na odstraňování starých ekologických zátěží, revitalizaci brownfields a rekultivaci území po bývalé těžbě nerostných surovin v městských i venkovských oblastech tak, aby tyto lokality mohly být dále využívány pro aktivity výrobní, volnočasové apod.

6.2 Podpora inovativních technologií v oblasti odpadového hospodářství

Opatření je zaměřeno na řešení likvidace komunálního odpadu, podporu inovativních přístupů k jeho dalšímu využití a to zejména s ohledem na specifika obcí (malé obce, obce v členitých územích) apod.

       6.3 Využívání obnovitelných zdrojů energie a podpora úspor energie ve vazbě na místní podmínky

Opatření je zaměřeno na podporu využívání obnovitelných zdrojů energie a úspor energie ve vazbě na místní podmínky a krajinný potenciál, se zaměřením na zvyšování energetické účinnosti a snížení emisí znečišťujících látek, produkovaných domácnostmi, a na aplikaci inovativních technik v průmyslových sektorech a úspory energie včetně sektoru bydlení apod.

6.4 Omezování negativních vlivů dopravy (hluk, prach atd.) na obyvatelstvo a na krajinu

Opatření je zaměřeno na snižování koncentrace emisí, provádění protihlukových opatření a zklidňování dopravy zejména v rozvojových územích. Dále se jedná o realizace opatření na silnicích ve správě krajů a obcí, zlepšující jejich migrační prostupnost (podchody, propustky apod.).

6.5 Udržitelné užívání vodních zdrojů

Opatření je směrováno ke snížení odběrů vod, omezení úniků z vodovodní sítě, šetření vodou, nakládání se srážkovými vodami zlepšením kvality používaných technologií apod.

P. 7 Ochrana přírody a krajiny, prevence vzniku živelních pohrom a řešení jejich dopadů 

Cíl: Ochránit a obnovit hodnoty a přirozené funkce přírody a krajiny, omezit rizika vzniku a zmírnit dopady pohrom přírodního a antropogenního původu. Zajistit provázanost a harmonické vazby pilířů udržitelného rozvoje dle hodnot a potenciálu krajiny na místní a regionální úrovni a tím přispět ke kvalitě života místních obyvatel. Podpořit provádění komplexních pozemkových úprav v rizikových oblastech.

Zdůvodnění: K nejvýznamnějším jevům, které působí negativně na ekologickou stabilitu krajiny, patří její rostoucí fragmentace související s rozvojem sídel, dopravní a další infrastruktury, snížení retenční schopnosti krajiny, nešetrné využívání přírodních zdrojů, intenzívní způsoby zemědělského a v některých případech lesnického hospodaření. Tyto procesy také zvyšují rizika spojená s přírodními katastrofami, které se projevují rozsáhlými škodami na veřejném i soukromém majetku. Významnou hrozbou plošného rozsahu je v České republice narušení hydrologických funkcí krajiny a degradace půdy. Jedním z nástrojů podporujícím komplexní preventivní opatření jsou komplexní pozemkové úpravy, které jsou zatím realizovány pouze na necelých 10 % území ČR.

Charakteristika priority: Hlavními hrozbami vzniku krizových situací jsou jednak živelní pohromy (zejména rozsáhlé povodně, závažný nedostatek vody, dlouhodobá inverzní situace, sněhové kalamity, sesuvy půd, silné větry, šíření invazních rostlin a živočichů) a jednak hrozby způsobené činností člověka (zejména rozsáhlé úniky nebezpečných látek, závažné průmyslové havárie, terorismus a poruchy kritické infrastruktury). Je tedy nezbytné preventivní opatření před takovými hrozbami, případně omezení jejich negativních dopadů. Jednou z podmínek eliminace dopadů výše popsaných hrozeb je ochrana a zachování nezbytných ekologických funkcí krajiny.

Zajištění kvalitního prostředí a zvyšování kvality života obyvatel lze naplňovat mj. zvýšením celkové variability urbanizovaných území zlepšením hospodaření vodou, vytvářením prostorových a funkčních podmínek pro uplatňování ekologických procesů a zlepšením stavu zeleně v sídlech.  

Opatření:

7.1 Zlepšení kvality prostředí v sídlech, ochrana a rozvoj krajinných hodnot

Opatření podpoří péči o systémy sídelní zeleně v návaznosti na urbanistickou strukturu rozvíjejících se sídel (obcí). Dále je opatření zaměřeno na podporu plánování a koordinaci zásahů do krajiny na místní i regionální úrovni především ve vztahu k územím ohroženým přírodními riziky (včetně provádění pozemkových úprav), na realizaci aktivit posilujících ekologické funkce a stabilitu území, rozvoj mimoprodukčních funkcí krajiny, omezení a zmírnění dopadů fragmentace krajiny, omezení negativního vlivu nepůvodních invazních druhů na biodiverzitu apod.

7. 2 Posílení preventivních opatření proti vzniku živelních pohrom

Opatření je zaměřeno na dokončení vymezení záplavových území na vodních tocích, dobudování vhodných protipovodňových opatření s důrazem na komplexnost řešení a na přírodě blízkých řešeních zahrnujících i problematiku svahových pohybů, zkvalitnění urbanizace území apod.

7. 3. Obnova území po vzniku živelních pohrom

Opatření přispěje k obnově základních funkcí v území zabezpečovaných v působnosti územních samosprávných celků nebo místních samospráv. Realizací opatření se dále sleduje odstranění nebo omezení možných důsledků pohrom, spočívající v narušení plynulosti, dostupnosti a kvality výkonu veřejné správy

Dokumenty ke stažení: