Více času na podstatné
Návrh senátního návrhu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu projednají výbory (odvody za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu)
Předložený návrh novely zákona (senátní tisk č. 392) má za cíl dosáhnout v zákoně č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, řešení konkrétních problémů se zvýšenými finančními náklady spojenými s výstavbou veřejně prospěšné infrastruktury a dále s rozšiřováním aktivit podnikatelských subjektů v České republice. Návrh zákona byl přikázán k projednání výborům.
Současná výše odvodů za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu byla nastavena zákonem č. 402/2010 Sb., který do té doby platné částky odvodů podstatně zvýšil (podle typu půd na 2 až 9 násobek). Tento zákon byl reakcí na překotnou výstavbu fotovoltaických elektráren a jejich umisťování na zemědělské půdě. Problém rozvoje fotovoltaiky byl mezitím však vyřešen jinými nástroji a zvýšení odvodů za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu se v převážné části budování fotovoltaických elektráren nedotklo. Namísto toho podstatně zasáhlo zcela jiné a legitimní podnikatelské i nepodnikatelské aktivity.
Výše odvodů za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu tak v současné době postrádá opodstatnění a naopak vyvolává řadu konkrétních negativních důsledků. Především významně omezuje investiční výstavbu, výstavbu potřebné veřejně prospěšné infrastruktury, vytváření nových pracovních míst a regionální rozvoj. Současná úprava je ale nefunkční i z hlediska veřejných rozpočtů (rozpočtů obcí i státního rozpočtu), do nichž příjmy z odvodů také směřují. Při současné excesivní výši odvodů je totiž celkový výnos z nich nižší, než by byl, pokud by odvody byly nastaveny v přiměřené výši.
Na tom, že stávající výše odvodů za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu je excesivní a má významné celospolečensky negativní dopady, existuje široká shoda. Tuto problematiku má řešit komplexní novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu připravovaná Ministerstvem životního prostředí. Legislativní proces však v tomto směru pokračuje velmi pomalu a intenzita řešení tohoto problému tak výrazně neodpovídá naléhavosti problému.
Předložený návrh je omezen jen na změny v nezbytně nutném rozsahu a odstraňuje, resp. zmírňuje negativní dopady zákona č. 402/2010 Sb. pouze v případech, kde jsou nejvýrazněji pociťovány a kde stávající výše odvodu za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu nemá věcné opodstatnění. Ostatní úpravy návrh ponechává na komplexní novele zákona připravované Ministerstvem životního prostředí. Případy, kde jsou nepřiměřenou mírou ochrany zemědělského půdního fondu dotčeny jiné celospolečenské zájmy a které návrh usiluje řešit, se týkají:
-
staveb pro dopravu,
-
staveb pro elektroenergetiku, plynárenství a teplárenství,
-
staveb v průmyslových zónách.
Hlavní principy navržené úpravy a důvody jejínezbytnosti
Návrh novely zahrnuje výstavbu infrastruktury mezi případy, pro které nejsou předepisovány odvody za trvale odnímanou půdu.
Stavby pro dopravu:
Pokud jde o stavby dopravní infrastruktury, jedná se v řadě případů o investiční akce, kde investory jsou obce (např. cyklostezky apod.). Negativní dopad je umocněn i změnou poměru, kterým je výnos z odvodů rozdělen jeho příjemcům. V neposlední řadě náklady za odnětí ze zemědělského půdního fondu nejsou v dotačních titulech uznatelným výdajem, a tudíž přímo zatěžují veřejné rozpočty.
Navrhovaná změna má dále zabránit neúčelnému, nadbytečnému a administrativně zatěžujícímu „přehazování“ finančních prostředků mezi veřejnými finančními zdroji, např. mezi Státním fondem dopravní infrastruktury, státním rozpočtem (kapitola Ministerstvo dopravy) a rozpočty krajů a obcí, z nichž jsou např. stavby dopravní infrastruktury (nebo např. i cyklostezky) financovány, na straně jedné, a mezi státním rozpočtem, rozpočtem Státního fondu životního prostředí a rozpočty obcí, do nichž plynou části z vybraných odvodů za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu, na straně druhé.
Stavby pro elektroenergetiku, plynárenství a teplárenství:
Návrh dále řeší další výstavbu a rozvoj přenosové soustavy a distribuční soustavy v oblasti elektroenergetiky, přepravní soustavy a distribuční soustavy v plynárenství a soustavy zásobování tepelnou energií, což je základní podmínkou pro jejich spolehlivý a bezpečný provoz a zajišťování dostatečné energie v příslušné kvalitě všem odběratelům v České republice. Výstavba a rozvoj zmíněných soustav je také podmínkou pro vznikající společnou evropskou propojenou soustavu a jedna z podmínek dalšího rozvoje obnovitelných zdrojů energie vyplývající přímo ze směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2009/28/ES, o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES.
Průmyslové zóny:
Návrh dále řeší případy faktické nemožnosti rozšiřování výrobních kapacit, zvláště v průmyslových zónách. V některých lokalitách jsou odvody v důsledku kombinace faktorů určujících jejich výši tak vysoké, že investiční výstavbu a rozvoj nových podnikatelských aktivit zcela znemožňují, neboť investice nemohou být při daném odvodovém zatížení rentabilní. Tento problém se týká především obsazování vybraných strategických průmyslových zón, kde zvýšená cena za odvod za odnětí půdy negativně ovlivňuje příchod nových investic do těchto zón, a dále také rozšiřování stávajících průmyslových zón.
V případě průmyslových zón, které byly vybudovány s podporou veřejných prostředků s cílem vytvoření nových pracovních příležitostí, je cílem změny zákona o ochraně zemědělského půdního fondu také ochrana investic státu, které by v případě nečinnosti byly zmařeny.
V těchto případech však návrh novely nepočítá s úplným upuštěním od odvodů za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu, ale pouze snižuje výši odvodů, a to podle okolností až na úroveň před účinností zákona č. 402/2010 Sb.
Vyloučení koeficientu za chráněné oblasti přirozené akumulace podzemních a povrchových vod a ochranná pásma vodních zdrojů II. stupně je odůvodněno zejména těmito hledisky:
-
oblasti přirozené akumulace podzemních a povrchových vod představují významný faktor zvyšující odvody za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu a postihují nejvyšší počet subjektů, neboť představují téměř Ľ rozlohy území ČR,
-
při splnění definovaných podmínek (viz níže II.Zvláštní část: K čl. I bodu 4 a 5 k Příloze části D) není opodstatněné očekávat faktické významné negativní ovlivnění životního prostředí další výstavbou, neboť jde o plochy bezprostředně sousedící se zastavěným územím již využívaným pro výrobní účely, případně plochy v průmyslových zónách určené k novým investicím,
-
respektování hledisek ochrany životního prostředí je v těchto případech zajištěno tím, že využití pozemků pro dané účely musí být v souladu s platným územním nebo regulačním plánem, případně jde o pozemky nacházející se v již zřízených průmyslových zónách,
-
snížení odvodů motivuje k tomu, aby pro zástavbu byly využívány přednostně plochy přiléhající k již existujícím průmyslovým zónám, případně nacházející se v průmyslových zónách a nebyly zabírány parcely obklopené zemědělsky využívanými plochami,
-
v případě průmyslových zón, je také smyslem navrhované změny ochrana investic státu a samospráv, které současnými vysokými odvody za odnětí půdy odrazují příchod investorů do již připravených průmyslových zón.
Text návehu zákona:
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 98/1999 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 167/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 402/2010 Sb. a zákona č. 375/2011 Sb. se mění takto:
-
V § 11 odst. 3 se za písmeno c) vkládají nová písmena d) až e), která včetně poznámek pod čarou č. 28 a 29 znějí:
„d) stavby dopravní infrastruktury28) a stavby s nimi související,
e) stavby přenosové soustavy a distribuční soustavy v elektroenergetice, přepravní soustavy a distribuční soustavy v plynárenství a soustavy zásobování tepelnou energií29), nebo“
________
„28) § 2 odst. 1 písm. k) bod 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu
(stavební zákon).
29) § 2 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon).“
Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno f).
-
V příloze části B skupině faktorů B v charakteristice faktorů životního prostředí negativně ovlivněného odnětím půdy ze zemědělského půdního fondu „Chráněné oblasti přirozené akumulace podzemních a povrchových vod a ochranná pásma vodních zdrojů II. stupně“ se slovo „a“ nahrazuje čárkou a v ekologické váze vlivu se číslice „10“ nahrazuje číslicí „5“.
-
V příloze části B skupina faktorů C v charakteristice faktorů životního prostředí negativně ovlivněného odnětím půdy ze zemědělského půdního fondu se slova „Území mimo plochy určené platnou územně plánovací dokumentací k zástavbě nebo pro jiné urbanistické funkce“ nahrazují slovy „Území mimo plochy určené územním plánem nebo regulačním plánem k zástavbě nebo pro jiné urbanistické funkce“ a v ekologické váze vlivu se číslice „5“ nahrazuje číslicí „3“.
-
V příloze části D bodu 2 se slova „jednotlivé odpovídající ekologické váhy sečte“ nahrazují slovy „uplatní se nejvyšší určená ekologická váha ovlivnění. Je-li půda odnímána pro účely výroby a skladování nebo smíšené výrobní na pozemcích, které tvoří souvislou plochu navazující na zastavěné území využívané pro tyto účely, anebo se nacházejí v průmyslových zónách schválených vládou, a tyto pozemky jsou k takovému účelu určeny územním nebo regulačním plánem, ekologická váha vlivu skupiny faktorů B „Chráněné oblasti přirozené akumulace podzemních a povrchových vod, ochranná pásma vodních zdrojů II. stupně“ v části B se nepoužije.“
-
V příloze části D bodu 3 se slova „nebo součtem těchto vah (bod 2.)“ zrušují.
Čl. II
Přechodná ustanovení
Řízení zahájená a pravomocně neskončená do dne nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
Čl. III
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem ode dne jeho vyhlášení.