Návrh EK na úpravy požadavků na kvalitu recyklované odpadní vody, využívané pro zemědělské účely, je konečně venku!

Evropská komise od roku 2013 intenzivně pracuje na přípravě legislativy znovuvyužívání odpadních vod. Tlak na právní úpravu je možné sledovat jak přímo z Evropské komise, jmenovitě DG Envi, tak i ze strany zástupců některých členských států (např. Německo). Náročný konzultační proces, pokračující nepřetržitě až do roku 2017, vyústil na jaře 2018 ve vydání prvního draftu Nařízení pro znovuvyužití odpadních vod (k dispozici zde).

Tvůrci návrhu analyzovali při přípravě a vyhodnocení v rámci analýzy dopadů tři různé scénáře právní úpravy požadavků na kvalitu procesu a výstupu recyklace a to podle intenzity regulace – formu novelizace směrnice 271/91/EHS, přípravu nové a samostatné směrnice a konečně formu nařízení. Výběr padl na nařízení a to i po kontrole shody tohoto nejtvrdšího instrumentu s principy subsidiarity a proporcionality, které se uplatňují při vydávání opatření v oblasti životního prostředí.

Samotný text návrhu nařízení a dvou příloh („Kvalitativní ukazatele“ a „Analýza rizik“) je relativně strohý a dává kompetenci národním regulačním orgánům při schvalování (udělování povolení v maximální délce 5 let) i monitoringu provozu zařízení pro recyklaci odpadních vod, využívaných dále v zemědělství. Jsou určeny 4 kategorie produkovaných vod (class A-D) a také ukazatele obecného monitoringu E.Coli, BSK5, NL, zákal, legionella a střevní nematoda. Při zprovoznění, rozšíření či rekonstrukci technologie se přidává navíc kontrola účinnosti odstranění (5-6 log10) indikátorových mikroorganismů F-kolifágů, spor bakterií typu Clostridium Perfringens i E.Coli.

Co je velmi zajímavé, tak stejně jako při úpravě podmínek pro využívání zemědělských kalů, tak ani v tomto případě při používání recyklované vody, která přímo přichází do styku s potravinami (např. class A), není jakkoliv upravována přítomnost tzv. mikropolutantů, tedy látek, které patří mezi nebezpečné závadné zvlášť nebezpečné závadné či prioritní látky. Ovšem tyto látky by měly logicky být řešeny v rámci posouzení rizik, které je pro provoz jakékoliv technologie recyklace s návazným využitím v zemědělství nezbytné. Evropská komise se navíc v návrhu zavazuje provést pravidelný přezkum po 10 letech od účinnosti nařízení a je velmi pravděpodobné, že seznam povinně sledovaných látek se tak rozšíří.

SOVAK ČR vítá iniciativu Evropské komise pro stanovení minimálních standardů, která umožňuje při vhodné národní interpretaci bez vzniku dalších rozšířených omezení i postupnou realizaci opatření v rámci boje proti suchu. 

Autor: Ing. Ondřej Beneš, Ph.D., MBA, LL.M., člen představenstva SOVAK ČR a EurEau

Zdroj: SOVAK ČR