Více času na podstatné
Národní konvent o EU zveřejnil doporučení k tématu oběhového hospodářství
KOMENTÁŘ STÁTNÍHO TAJEMNÍKA Národní konvent o Evropské unii vydal v úterý 20. října 2015 doporučení k tématu oběhového hospodářství. Závěry mimo jiné obsahují shrnutí politických a ekonomických podmínek pro přechod k oběhovému hospodářství, které představuje nejnovější trend v politice Evropské unie týkající se managementu surovin a ochrany životního prostředí. Doporučení vzniklo na základě odborného jednání, jež se uskutečnilo na konci září.
V souvislosti s oběhovým hospodářstvím (v orig. circular economy) se diskutuje především o efektivnějším zacházení se zdroji, surovinové a energetické závislosti nebo o ochraně lidského zdraví či životního prostředí. Oběhové hospodářství je systém výroby a spotřeby, ve kterém je přidaná hodnota produktů uchovávána co možná nejdéle – jakmile produkt v oběhovém hospodářství dosáhne konce své životnosti, ponechá se v systému jako zdroj, aby mohl být opakovaně využit ve výrobě a dokázal tak vytvářet další hodnotu.
Jak vyplývá nejen ze závěrů Národního konventu, ekonomiky současné Evropy ale fungují naopak, tzv. lineárně. „Měli bychom zlomit tento dosavadní postup, kdy přivezeme suroviny, vyrobíme produkt, využijeme jej, a pak ho vyhodíme. Alespoň část výrobků by se měla vracet do oběhu a recyklovat. Téma oběhového hospodářství je momentálně velmi aktuální – chce ho akcentovat i nizozemská vláda během svého předsednictví v Radě EU v první polovině roku 2016. Stejně tak bude na formulaci pozice k oběhovému hospodářství klást důraz Česká republika při svém předsednictví ve Visegrádské skupině,“ řekl státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza.
Podle doporučení Národního konventu o EU musí být v oblasti odpadového hospodářství kladen hlavní důraz na předcházení vzniku odpadu. Finanční podpora z veřejných prostředků by měla přednostně směřovat na aktivity s dlouhodobými přínosy a budování infrastruktury pro efektivní využití odpadů a druhotných surovin. Dále by měla ČR zvýšit poplatky za ukládání odpadů na skládky, a tím podpořit technologie na materiálové či energetické využití odpadu.
Národní konvent dále doporučuje, aby se ČR zabývala také otázkou změn v daňovém systému, které by vedly ke zatraktivnění a zvýhodnění aktivit směřujících k zavádění oběhového hospodářství. Na evropské úrovni by měla ČR prosazovat harmonizaci a standardizaci definic, procesů, výpočtů či monitoringu.
Konventní doporučení bude sloužit jako vodítko pro vládu a další české tvůrce evropské politiky. Komentář státního tajemníka pro evropské záležitosti Tomáše Prouzy k tématu oběhového hospodářství najdete níže. Samotné Doporučení si můžete stáhnout na konci článku.
Doporučení Národního konventu o EU:
- V České republice je potřeba vytvořit podmínky pro rozvoj oběhového hospodářství. Základem je politický leadership na úrovni vlády, stanovení jasné strategie, jakých cílů chce ČR dosáhnout a jak je naplňovat konkrétními aktivitami.
- Oběhové hospodářství je potřeba pojmout v širokém kontextu managementu přírodních zdrojů a surovin se zaměřením nejen na odpadové hospodářství a recyklaci, ale na celý životní cyklus produktů a účinné využívání zdrojů v rámci hodnotových (dodavatelských) řetězců. V této souvislosti je potřeba definovat v příslušném právním předpisu pojen „druhotná surovina“.
- Finanční podpora z veřejných prostředků na projekty oběhového hospodářství by měla přednostně směřovat na aktivity s dlouhodobými přínosy, zejména na inovační projekty, investice do vědy a výzkumu a vzdělávání.
- V oblasti odpadového hospodářství musí být kladen hlavní důraz na předcházení vzniku odpadu. Dále by měla Česká republika zvýšit poplatky za ukládání odpadů na skládky, a tím podpořit technologie na materiálové (příp. energetické) využití odpadu.
- Na evropské úrovni by měla Česká republika prosazovat harmonizaci a standardizaci definic, procesů, výpočtů, statistiky a monitoringu v oblasti odpadového hospodářství. Zároveň by měla být odstraněna duplicita vykazování na národní úrovni.
- Všechny výše uvedené regulatorní požadavky musí být stanoveny jednotně na úrovni EU. Členské státy by neměly mít možnost stanovovat požadavky na národní úrovni, aby nebyl narušen systém volného obchodu a společný evropský trh.
- Česká republika by se měla zabývat otázkou změn v daňovém systému, které by vedly k vyšší atraktivitě a výhodnosti aktivit směřujících k zavádění oběhového hospodářství, např. úpravou DPH u odpadových služeb bezprostředně směřujících k využití odpadu z domácností a u výrobků z druhotných surovin. Dále je vhodné uvažovat o snížení daňového zatížení práce při současném zvýšení zdanění využívání přírodních zdrojů a znečišťování (tzv. ekologické daňové reformě). Důsledně by mělo být minimalizováno zatížení domácností DPH v důsledku využívání tříděného sběru odpadu, a to jak snížením sazby DPH v souvisejících činnostech, tak zabráněním dvojího zdanění, které v této oblasti existuje.
- Podporovat budování infrastruktury pro efektivní využití odpadů a druhotných surovin (přednostně materiálové), s možným zapojením veřejných zdrojů.
Komentář státního tajemníka pro evropské záležitosti Tomáše Prouzy:
Vyrobit – využít – vyhodit, nebo vyrobit – využít – recyklovat, a poté využít ještě několikrát? I když si to možná zatím neuvědomujeme, oběhové hospodářství se začíná stávat velmi důležitým tématem. Svět má omezené zdroje a my s nimi musíme zacházet s rozmyslem. Pro Českou republiku, která nemá snadno dostupné zásoby surovin, toto tvrzení platí obzvlášť.
V současné době svou pozornost dostatečně zaměřujeme na energetickou účinnost – efektivně tak snižujeme výdaje za energie a chráníme životní prostředí. Ale další možností, jak tohoto (a dalších důležitých cílů) dosáhnout, je vylepšit celý životní cyklus výrobku. Odpověď na otázku jak je nasnadě – zavedením tzv. oběhového hospodářství.
Od lineárního k oběhovému hospodářství
Oběhové hospodářství (v originále circular economy) je ucelený systém hledající nejvhodnější výrobní procesy, technologie a způsoby nakládání s přírodními zdroji i odpady. Jakmile produkt dosáhne konce své životnosti, ponechá se v systému jako zdroj, aby mohl vytvářet další hodnotu. Ekonomiky současné Evropy fungují naopak, tzv. lineárně. Měli bychom ale zlomit tento dosavadní postup, kdy přivezeme suroviny, vyrobíme produkt, využijeme jej, a pak ho vyhodíme. Alespoň část výrobků by se měla vracet do oběhu a recyklovat. Měli bychom dokázat suroviny použít znovu a znovu.
Oběhové hospodářství nám totiž přináší několik nezanedbatelných výhod. Spotřebitelům dává možnost využívat výrobky delší dobu, podnikatelům zase poskytuje nové ekonomické příležitosti v oblastech jejich opětovného využívání, údržby a oprav, recyklace či poskytování servisních a dalších služeb. Podle studií Evropské komise by takovýmto vytvářením nových trhů, produktů a hodnot pro podniky mohlo dojít ke zvýšení HDP EU o 3,9 %.
Nezastupitelná role Evropské unie
Důležitou a nezastupitelnou roli v celém procesu přechodu k oběhovému hospodářství hraje Evropská unie. Iniciativy ze strany Evropské komise napomáhají členským státům naplnit principy cirkulární ekonomiky. Komise proto v prosinci chystá představení nového plánu podpory přechodu k oběhovému hospodářství.
Prosincový balíček ale není jedinou iniciativou Evropské komise k oběhovému hospodářství, už vloni navrhla, jak se k celé problematice postavit. Pro zcela rozlišné postoje členských států byl ale návrh v únoru stažen. Je proto nutné dobře formulovat naši domácí pozici, abychom měli při vyjednávání silné argumenty. Tomu výrazně pomohla i diskuzní platforma Národní konvent o EU.
Současně chce téma akcentovat i nizozemská vláda během svého předsednictví v Radě EU v první polovině roku 2016. Stejně tak bude na formulaci pozice k oběhovému hospodářství klást důraz Česká republika při svém předsednictví ve Visegrádské skupině.
Oběhové hospodářství jako jedna z priorit ČR
Česká republika všeobecně podporuje koncept oběhového hospodářství a účinnější využívání zdrojů. Prozatím je ale (bohužel) většina komunálního odpadu naší země (54 %) umisťována na skládky, proto se v rámci efektivního využívání odpadů řadíme k těm méně úspěšným evropským státům. Česká republika by ale ráda toto procento snížila a naopak zvýšila podíl recyklace a znovuvyužití odpadů.
Abychom nastartovali diskuzi o našem přechodu k oběhovému hospodářství a uvědomili si všechny příležitosti, ale i případná rizika, uspořádali jsme jednání v rámci Národního konventu o EU. Debata, na níž se sešlo 105 odborníků, se uskutečnila 25. září 2015. Konvent v těchto dnech vydává doporučení, ve kterých shrnuje ekonomické i politické podmínky pro přechod k oběhovému hospodářství, důležitost kvalifikovaných pracovních sil či propracovaného systému nakládání s odpady.
Přechod k oběhovému hospodářství jistě nebude jednoduchý. Naše (i evropská) ekonomika je postavená na lineárním principu, vyžaduje proto změny v hodnotových řetězcích – od návrhu výrobku, vytvoření nových obchodních a marketingových modelů, až po nové způsoby zpracování odpadu. V neposlední řadě nesmíme zapomenout ani na potřebnou změnu spotřebitelského chování.
Benefity oběhového hospodářství jsou ale velmi lákavé a dosavadní lineární ekonomika je s největší pravděpodobností neudržitelná. Proto bychom měli využít příležitosti a zpočátku se alespoň přiblížit k systému oběhového hospodářství. Neuděláme-li to včas, budeme později hledat složitější cesty nejen k šetření primárních zdrojů a nákladů, ale také ke snižování negativních dopadů na životní prostředí a lidské zdraví.
Dokument ke stažení:
Zdroj: https://www.narodnikonvent.eu, https://www.prouza.cz/blog/vytvorit-vyuzit-ale-nevyhazovat/