Více času na podstatné
Přezkum Komise: Nakládání s odpady je pro všechny členské státy velkou výzvou
Komise dnes představila nový nástroj, který má podle ní pomoci k lepšímu provádění environmentální politiky EU a společných dohod. Podle zveřejněného reportu v oblati kvality vody a hospodaření s vodou, většina členských států má problémy s plněním požadavků na odvádění a čištění městských odpadních vod. V oblasti odpadů přezkum ukázal, že tato oblast je pro všechny členské státy stále velkou výzvou a to především v oblasti prevence jejich vzniku.
Plnohodnotné provedení unijních environmentálních předpisů by ekonomice EU mohlo každoročně ušetřit 50 miliard eur v nákladech na zdravotní péči a přímých environmentálních nákladech. Kromě toho podle Eurobarometru se tři ze čtyř občanů domnívají, že pro ochranu životního prostředí v jejich zemi je legislativa EU nezbytná, a čtyři z pěti souhlasí s tím, že orgány EU by měly mít možnost kontrolovat, zda je tato legislativa řádně uplatňována.
Karmenu Vella, komisař pro životní prostředí, prohlásil: „Neúplné a nevyvážené provádění environmentálních předpisů nikomu neprospívá. Z jejich důkladnějšího uplatňování naopak těží občané, správní orgány i celá ekonomika. Proto jsme přišli s přezkumem provádění environmentální politiky a jsme odhodláni pomoci členským státům zajistit, aby kvalita ovzduší a vody a způsob nakládání s odpady v jejich zemi splňovaly ty nejvyšší standardy. Přezkum nám slouží jako zdroj informací, nástroj a časový rámec.“
Dnešní balíček opatření zahrnuje 28 zpráv o jednotlivých zemích popisujících jejich silné i slabé stránky a jejich možnosti; sdělení, které shrnuje politické závěry vyplývající z těchto zpráv a zkoumá společné trendy v oblastech, jako je kvalita ovzduší, nakládání s odpady a oběhové hospodářství, kvalita vody a ochrana přírody a biodiverzity, a také doporučení, jak situaci zlepšit, adresovaná všem členským státům.
Přezkum ukázal, že v nakládání s odpady je pro všechny členské státy stále velkou výzvou především prevence jejich vzniku. Šest států pak nezvládlo omezit skládkování biologicky rozložitelného komunálního odpadu. Úplné provedení unijních předpisů o nakládání s odpady do roku 2020 by mohlo vytvořit 400 000 nových pracovních míst.
Fakta ČESKO:
Oběhové hopsodářství: V České republice dosud neexistuje žádná národní politika definující přístup k ekologickým inovacím a oběhovému hospodářství. výzvy, kterým země na poli ekologických inovací a oběhového čelí, se týkají systému výzkumu a inovací. Zdokonalit musí také vzdělávací systém a systém veřejného výzkumu, aby dokázaly tuto výzvu uchopit.
Odpady: Česká republika musí vyvinout více snahy, aby zvýšila výkon systému nakládání s odpady a přiblížila se k recyklačnímu hospodářství, v němž je pouze zbytkový odpad určen ke spalování. V zemi dobře funguje nástroj rozšířené odpovědnosti výrobce za obaly, příslušné cíle týkající se obalů Česká republika dokonce překonává. Přesto nadále čelí závažným výzvám, mj. v podobě přístupu ke spolehlivým informacím o odpadech, nezbytným pro správná rozhodnutí ohledně plánované kapacity infrastruktury na získávání energie z odpadů, která nenaruší ambicióznější cíle balíčku oběhového hospodářství.
Voda: Země musí vynaložit značné úsilí k dosažení cílů stanovených rámcovou směrnicí EU o vodě, konkrétně pokud jde o vyhodnocování nových změn vodních útvarů a řešení povodní v rámci integrované správy povodí. Musí také splnit požadavky směrnice o čištění městských odpadních vod.
Nejvíce české vody zatěžuje regulace toků a hydromorfologické změny, které ovlivňují 67 % povrchových vodních útvarů, 51 % vodních útvarů ovlivňují difuzní zdroje znečištění, 44 % pak zdroje bodové. Mezi jednotlivými oblastmi povodí neexistují výrazné rozdíly v zátěži.
Strukturu politiky vodního hospodářství je nutné změnit tak, aby s ohledem na různou zátěž, např. řízení povodní či sucha, dokázala zabezpečit dobrý stav vody ve vodních útvarech.
Ovzduší: Česká republika musí vynaložit výraznou snahu, aby splnila normy kvality ovzduší stanovené EU, obzvlášť pokud jde o pevné částice a oxid dusičitý.
Emise několika znečišťujících látek se za posledních deset let zejména díky „restrukturalizaci“ průmyslu v zemi snížily. Kvalita ovzduší v České republice však nadále představuje důvod ke znepokojení, neboť je hlášeno překračování norem pro kvalitu ovzduší stanovených EU. Dlouhodobé porušování limitů týkajících se NO2 a PM10 má vážné negativní dopady na zdraví obyvatel a životní prostředí a je rovněž spojováno s obrovskými hospodářskými náklady. V roce 2014 byla zaznamenána porušení norem pro kvalitu ovzduší stanovených EU, které se týkají pevných částic (PM10), v 10 zónách pro měření kvality ovzduší a norem týkajících se roční průměrné koncentrace oxidu dusičitého (NO2) v jedné zóně pro měření kvality ovzduší (v Praze). Ve čtyřech zónách pro měření kvality ovzduší navíc byly evidovány náznaky překročení hodnot týkajících se jemných částic (PM2,5), jejichž limitní hodnoty začaly být závazné teprve v roce 2015. Přinejmenším v jedné zóně pro měření kvality ovzduší došlo k překročení cílových hodnot ročních průměrných koncentrací kadmia, benzo[a]pyrenu, oxidů dusíku, oxidu siřičitého a ozonu.
Dokument ke stažení:
- Česká republika - report: ZDE
- Česká republika - fakta: ZDE
V ochraně přírody a biodiverzity byly sice na mnoha místech zaznamenány úspěchy, provádění unijní legislativy věnované této problematice je však třeba zlepšit, což potvrdila kontrola účelnosti směrnice o ochraně ptáků a směrnice o stanovištích. Pokud se ochrana přírody a biodiverzity nezintenzívní, bude ubývání biologické rozmanitosti v EU pokračovat, čímž bude ohrožena schopnost ekosystému uspokojovat v budoucnosti lidské potřeby.
Mezní hodnoty stanovené pro kvalitu ovzduší stále překračuje 23 z 28 členských států a celkem více než 130 měst v Evropě. Hlavním zdrojem znečištění je přitom doprava. Větší pozornost je nutné věnovat i hluku ve venkovním prostředí, který je druhou nejzávažnější environmentální příčinou zhoršeného zdravotního stavu.
Co se týká kvality vody a hospodaření s vodou, většina členských států má problémy s plněním požadavků na odvádění a čištění městských odpadních vod a 13 států čelí právním krokům ze strany EU. Téměř ve všech členských státech zůstávají vážným problémem koncentrace dusičnanů a míra eutrofizace.
Existuje několik základních příčin, které jsou společné pro více členských států: neefektivní koordinace mezi jednotlivými úrovněmi státní správy, nedostatečná správní kapacita a nedostatek poznatků a dat.
Po představení balíčku opatření budou následovat rozhovory s jednotlivými členskými státy, spuštění nástroje pro vzájemné sdílení zkušeností a politická jednání v Radě pro životní prostředí.
Souvislosti
V případech, kdy společně dojednané předpisy nejsou řádně prováděny, může Komise podniknout právní kroky. Aby k tomu nedošlo, bude s členskými státy na základě přezkumu provádění environmentální politiky pracovat na lepším uplatňování předpisů a politiky v oblasti životního prostředí.
Přezkum je součástí iniciativy Komise zaměřené na zlepšování právní úpravy, k němuž patří i lepší provádění stávající legislativy a politik.
Další informace
- Česká republika - report: ZDE
- Česká republika - fakta: ZDE