Více času na podstatné

Nakládání s BRKO je smysluplné, pokud je kvalitně zpracován a využit v zemědělství

28.11.2017 09:50

Snižování obsahu organické hmoty v zemědělsky obhospodařovaných půdách je dnes skutečností. Skutečností velmi vážnou a varovnou. Obsah organické hmoty v půdě není totiž neměnno charakteristikou půdy. A převažující forma intenzivního konvenčního zemědělství u nás není ekonomicky motivována k obnovování zásob půdní organické hmoty, dokonce ani k respektování generacemi ověřených osevních postupů – řazení plodin po sobě.

Znovuobnovení úrodnosti půd a znovuobnovení funkce půdy jako zásobníku vody v krajině se bez renesance péče o stav zásob organických látek v půdách neobejde. Řeč je o aplikaci kompostu. Ten můžeme považovat za směs stabilizovaných organických látek, které prošly řízenými biologickými přeměnami, zabezpečovanými převážně aerobními mikroorganismy. Velkou výhodou procesu kompostování je fáze hygienizace. Hynutí patogenních organizmů je důsledkem nejen hygienizačních teplot přesahujících minimálně 5 dnů teplotu nad 65°C, ale také vlivem přítomnosti biologicky aktivních látek, mikrobních metabolitů, např. antibiotik vznikajících ve zrajícím kompostu mikrobiálními aktivitami.

Dodávání organických látek ve formě kompostů je jistě správným krokem a je dobré připomenout obecně platné výhody jejich aplikací:

(1) látky, obsažené v kompostu, byly původně rostlinami, obsahují proto všechny klíčové prvky v žádoucím vzájemném poměru,
(2) aplikací kompostu dodáváme živiny rovnoměrně, ve formě déle trvající nabídky,
(3) v případě, že o nabídku živin z kompostu nemají rostliny v daném okamžiku zájem, mohou být aplikované živiny dočasně navázány do buněk půdních mikroorganismů,
(4) pravidelná aplikace kvalitního kompostu zvyšuje biologickou aktivitu půdy, ať už přímo, nebo stimulací růstu rostlin,
(5) kompost zlepšuje chemické a fyzikální charakteristiky půdy, zejména vodní a vzdušný režim půd,
(6) obnovuje se průsak srážek do hlubších půdních horizontů,
(7) pravidelná aplikace kvalitního kompostu zajistí rovnoměrnou produkci plodin během teplotních a srážkových extrémů,
(8) blahodárný účinek kompostu lze prodloužit dodržováním ověřených osevních postupů,
(9) oživení půdy umožňuje biologické odbourávání (rozklad) použitých pesticidů,
(10) s přísunem organických látek a energie v kompostu se postupně rozrušuje zhutnělá vrstva podorničí z předcházejícího hospodaření,
(11) omezuje se deformace kořenové soustavy, kořeny prorůstají do hloubky a plodiny jsou schopny v suchých periodách hospodařit i s hlouběji zasáknutou
srážkovou vodou,
(12) kompost udržuje koloběh živin, atd.

Zdálo by se, že aplikací kompostu do půdy nelze udělat chybu a zemědělská praxe tento závěr potvrzuje. Opatrnost je však na místě. I dobrému záměru lze udělat medvědí službu, pokud nebude kompost dobře vyzrálý a nebude se dohlížet na kvalitu vstupních surovin navážených na kompostárnu. A zatímco nedostatečně vyzrálý kompost způsobí „jen“ snížení následného výnosu a pošramotí pověst kompostu, kontaminace nadlimitními obsahy cizorodými látek mohou nejenom půdu poškodit, ale také nenapravitelně ublížit dobrému a nadějnému záměru regenerace orných půd.

Praxe ověřila benefity kvalitního kompostu, jako nejlevnějšího opatření proti suchu: Organický materiál tvoří velkou část – více než 30 % – komunálního odpadu. BRKO by měl být recyklován jak z ekologického, tak ekonomického hlediska. Využívání kompostu z biologicky rozložitelného odpadu v zemědělství a zahradnictví má mnoho benefitů spojovaných s organickou hmotou jak uvádíme v textu. Při systémovém využití kompostu v zemědělské praxi se při dávce 30 – 40 tun kompostu na ha za rok zvyšuje obsah humusu, a zároveň se zvyšuje vlhkost půdy (zadržení vody v půdě) až o 50 %. Hodnota kompostu jako hnojiva, ačkoliv je poměrně žádoucí, pokud jde o fosfor, draslík a vápno, zaujímá druhé místo za výhodami zvýšení půdní organické hmoty, díky které dochází k zadržení vody v půdě – v krajině.