Na třídění BRKO jde získat dotaci z OPŽP

Na téma povinného třídění biologicky rozložitelného komunálního odpadu (BRKO) položila redakce Priority několik otázek Jaromíru Manhartovi, řediteli Odboru odpadů MŽP. Ten tvrdí, že i když novela zákona o odpadech zavádí povinnost třídit BRKO již od začátku roku příštího roku, ministerstvo si uvědomuje rychlost celého procesu, a proto navrhlo, aby byla obcím tato povinnost stanovena každoročně v období od 1. dubna do 31. října.

Proč bylo nutné zavádět povinnost třídit biologicky rozložitelný komunální odpad?
Je to krok, kterým chce Ministerstvo životního prostředí docílit splnění cílů, jež vyplývají ze směrnice 1999/31/ES, o skládkách odpadů. Klíčovým rokem pro Českou republiku je přitom rok 2020. Směrnice ukládá členským státům povinnost snížit množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů ukládaných na skládky. Z celkového množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů produkovaného v roce 1995 je třeba toto množství snížit do roku 2020 na 35 procent, to znamená, že Česká republika může v roce 2020 uložit na skládky pouze 535 500 tun biologicky rozložitelných komunálních odpadů.

To byl jediný důvod?
Dalším důvodem je samozřejmě fakt, že z biologicky rozložitelného komunálního odpadu lze vyrobit kvalitní organickou hmotu ve formě kompostu, která by měla skončit především na zemědělské půdě, nikoliv na skládkách odpadů. Z hlediska Ministerstva životního prostředí tedy byly pro zavedení povinnosti třídit biologicky rozložitelný komunální odpad důležité tyto aspekty: docílit splnění cílů podle evropské legislativy, snižovat množství odpadů ukládaných na skládky a navrátit organickou hmotu do půdy.

Máte za to, že tato povinnost způsobí obcím problémy, anebo naopak tuto povinnost budou zvládat?
Vzhledem k tomu, že novela zákona o odpadech a její vyhlášky stanovují minimální požadavky pro obce, jsme přesvědčeni, že povinnosti, které s sebou nová legislativa přináší, nebudou obcím způsobovat problémy. Podstatné je občanům vysvětlit, proč třídit a k čemu systém tříděného sběru povede. V prvé řadě je totiž nutné dbát na kvalitu a čistotu vytříděných biologicky rozložitelných komunálních odpadů a stanovit systém nakládání s nimi takovým způsobem, který zajistí funkčnost systému s ohledem na finanční dopady v příslušné obci.

Dává Ministerstvo životního prostředí obcím na výběr, jak se postavit k povinnosti třídit biologicky rozložitelný komunální odpad?
Ministerstvo dává prostřednictvím vyhlášky obcím mnoho možností ve výběru rozsahu a zajištění odděleného soustřeďování biologicky rozložitelného  komunálního odpadu a prozatím stanovuje pouze minimální požadavky na oddělené soustřeďování tohoto odpadu. Víme, že je nutné ponechat v prvních dvou až třech letech obcím určitou volnost a umožnit jim, aby se daný systém v obci rozvíjel s ohledem na místně příslušné podmínky. Celkové náklady vyvolané zavedením povinnosti odděleného sběru biologicky rozložitelného komunálního odpadu je velmi obtížné kvantifikovat, neboť není možné předvídat, pro jaké varianty odděleného sběru tohoto odpadu se obce rozhodnou.

Je tedy možné, že nařízení dozná ještě nějakých změn?
Ministerstvo bude celý systém a jeho výsledky průběžně vyhodnocovat. V případě nutnosti lze přistoupit k úpravám legislativy. Dobré je, že obce mohou dlouhodobě čerpat prostředky z Operačního programu Životní prostředí na zkvalitnění systému třídění odpadů.

Jakým konkrétním způsobem může při naplňování nové povinnosti třídit biologicky rozložitelný komunální odpad pomoci Operační program Životní prostředí?
Připravovaný nový Operační program Životní prostředí 2014–2020 je zaměřen převážně právě na podporu materiálového využití a podporu systému  separace a svozu odpadů. V rámci OPŽP 2014–2020 se připravuje podpora realizace implementace nově zavedených legislativních povinností, jako jsou zejména povinný sběr biologicky rozložitelného komunálního odpadu a posílení sběru ostatních využitelných složek komunálních odpadů. Nelze však opomenout, že již ze stávajícího OPŽP 2007–2013 bylo podpořeno několik set projektů zaměřených na nakládání s biologicky rozložitelným komunálním odpadem. Tlak bude především na to, aby již podpořené projekty maximálně využily projektovanou kapacitu svých zařízení.

Na co mohou v této souvislosti obce a města zejména žádat?
V této souvislosti budou moci obce žádat především na posílení systému tříděného sběru a svozu odpadů, na výstavbu a dovybavení kompostáren a sběrných dvorů a podobně.

Je třeba, aby obce rozlišovaly mezi odpadem živočišným a rostlinným?
Povinnost obce zajistit místa pro oddělené soustřeďování biologicky rozložitelného komunálního odpadu bude splněna v případě zavedení odděleného soustřeďování minimálně pro biologické odpady rostlinného původu. Obce mohou zavést oddělené soustřeďování biologických odpadů rostlinného původu společně s biologickými odpady živočišného původu, ale je nutné disponovat zařízeními, ve kterých je možné – i s ohledem na požadavky nařízení č. 1069/2009, o vedlejších produktech živočišného původu – tyto odpady zpracovávat. Důležité je, že bez možnosti soustřeďování odpadu, za podmínek zajišťujících ochranu veřejného zdraví a životního prostředí a následného zpracování těchto odpadů v příslušných zařízeních disponujících hygienizační jednotkou, nebude reálné, aby obec tento způsob odděleného sběru zaváděla.

Jak jsou na tom města a obce s tříděním biologicky rozložitelného komunálního odpadu a jeho likvidací v tuto chvíli? Například ve srovnání s jinými zeměmi?
V této oblasti je aktivní řada měst a obcí, které samy, i bez přímé legislativní povinnosti, třídění bioodpadů na svém území již zavedly. Většina obcí s  ozšířenou působností má separaci bioodpadů zavedenu. Několik set projektů bylo podpořeno ze stávajícího Operačního programu Životní prostředí. Avšak odhadujeme, že biologicky rozložitelný komunální odpad třídí přesto v České republice jen jedna šestina obcí. I proto Ministerstvo životního prostředí hodlá finanční prostředky z Operačního programu Životní prostředí 2014–2020 využít na další výraznou podporu tříděného sběru tohoto typu odpadu.

Mohlo by vás zajímat:

7. verze OPŽP 2014 - 2020 a harmonogram výzev

Zdroj: Priorita 12/2014