MŽP vypořádalo poplatkovou novelu vodního zákona, rozpory však zůstávají

Ministerstvo životního prostředí pošle na vládu novelu zákona o vodách s několika rozpory. Rozpory se týkají řešení problematiky odlehčovacích komor, limitu zpoplatnění odběrů podzemních vod, rozdělení výnosů z poplatku za odebrané množství podzemní vody, limitů a sazeb poplatků a odložení účinnosti ve vztahu k navrhované úpravě zneškodňování odpadních vod z bezodtokých jímek. Novela by měla být platná od 1. ledna 2017.

Základním cílem předkládaného návrhu zákona má být podle Ministerstva životního prostředí zlepšení motivační funkce poplatků za vypouštěné množství odpadních vod do vod povrchových a poplatku za odebrané množství podzemní vody ve vztahu k zajištění ochrany množství a kvality povrchových a podzemních vod.

Základní funkci poplatků lze spatřovat podle MŽP především v oblasti cílené motivace uživatelů vody k šetrnému využívání zdrojů vody a ke snižování vypouštěného znečištění do povrchových vod, což nabývá na významu zvláště v souvislosti s předpokládanou změnou klimatu a s tím spojeným nebezpečím omezení disponibilních zdrojů vody.

Původní limity a sazby, velmi progresivní v době vzniku vodního zákona (zákon č. 254/2001 Sb. nabyl účinnosti dne 1.1.2002), zůstávají ve vodním zákoně prakticky v nezměněné podobě dodnes a již neumožňují tuto funkci naplňovat a poplatky se tak stávají nefunkčními. Ačkoliv bylo v minulých letech podniknuto ze strany MŽP několik pokusů o novelu Hlavy X vodního zákona, která upravuje agendu poplatků (poslední v letech 2008 - 2009 při tvorbě novely č. 150/2010 Sb.), změny se nikdy nepodařilo dosáhnout. Navržená novelizace má za cíl rychlé a dlouhodobé zlepšení funkce poplatků sloužících, jakožto ekonomický nástroj, k ochraně množství a kvality povrchových a podzemních vod, a to v reakci na neuspokojivý stav kvality vody v útvarech povrchových vod a vzhledem k předpokládaným klimatickým změnám, se kterými je spojeno nebezpečí srážkového deficitu a následného sucha.

Jednou z hlavních změn, kterou novela přináší, je dále přenos správy poplatku za odebrané množství podzemní vody a poplatků za vypouštění odpadních vod do vod povrchových na Státní fond životního prostředí České republiky. Fond se tak stává správcem poplatku ve smyslu § 10 daňového řádu. Vzhledem k této úpravě je třeba postavit najisto, který orgán veřejné moci je vůči Fondu nadřízeným správcem daně, za tímto účelem je navrhována odpovídající změna zákona o Státním fondu životního prostředí České republiky.

Cílem předkládaného návrhu je dále náprava aplikačních problémů plynoucích z platné zákonné úpravy, které byly identifikovány například v rámci tzv. ekoauditu, a reakce na proběhlou nebo připravovanou novelizaci jiných právních předpisů.

Klíčové body a cíle novely:

• Novelizace poplatků za vypouštění odpadních vod do vod povrchových - Dochází ke změně limitů a sazeb pro zpoplatnění vypouštění odpadních vod do vod povrchových, a to z důvodu nutnosti obnovení funkčnosti ekonomického nástroje a s ohledem k setrvale nevyhovujícímu stavu kvality vody v útvarech povrchových vod v parametrech celkový fosfor, amoniakální dusík a AOX.

• Novelizace poplatku za odebrané množství podzemní vody - Dochází ke změně limitů a sazeb pro zpoplatnění odběrů podzemních vod tak, aby byl poplatek za odběr podzemních vod srovnatelný s platbou za odběr povrchových vod a nedocházelo tak k přednostnímu využívání podzemních vod, tam, kde je to vzhledem k rozložení zdrojů možné. Výše sazeb poplatku za odebrané množství podzemních vod jsou navrhovány s vědomím a při zohlednění skutečnosti, že ve všech místech a případech nelze zdroj povrchové vody reálně upřednostnit před zdrojem vod podzemních.

• Novelizace správy poplatků - Dochází k přenesení většiny kompetencí ve správě poplatků z ČIŽP na Fond, jakožto hlavního příjemce výnosu z poplatků. Mimo zjednodušení systému, které plyne z aplikace daňového řádu (zákon č. 280/2009 Sb.) místo správního řádu (zákon č. 500/2004 Sb.) a z centralizace celého procesu, je pozitivem tohoto řešení také snížení administrativní zátěže ČIŽP, která je a měla by být primárně orgánem kontrolním. S touto změnou souvisí i změna získávání podkladů pro výpočet poplatků za vypouštění odpadních vod, kdy zjišťování koncentrace znečištění v odpadních vodách bude v režii Fondu.

• Novelizace ustanovení vodního zákona týkající se odpadních vod - Dochází k upřesnění definice pojmu odpadní voda a způsobů likvidace odpadních vod podle vodního zákona.

• Novelizace a upřesnění sankčních ustanovení vodního zákona - Dochází k úpravě sankčních ustanovení v reakci na výše uvedené změny a k opravě některých legislativně technických nedostatků

• Naplnění požadavků plynoucích z usnesení vlády č. 72 ze dne 30. ledna 2013 (tzv. ekoaudit) - Dochází k omezení administrativy v oblasti poplatků, kdy v návrhu novely je upuštěno od povinnosti podávat poplatková hlášení u obou typů poplatků (zrušení záloh). Zrušen byl institut odkladu a prominutí poplatku, neboť tyto postupy jsou upraveny daňovým řádem, podle kterého se poplatky spravují. Dále byla omezena povinnost ohlašování údajů podle § 38 přes systém ISPOP až na zdroje, s povoleným vypouštěním větším než 6000 m³ odpadních vod za kalendářní rok.

• Aktuální dokumenty: důvodová zpráva, platné znění a text novely najdete ZDE

Shrnutí po vypořádání:

• Současný limit pro stanovení poplatku za objemu vypouštěných odpadních vod do vod povrchových být podle návrhu zákona poloviční – 50tis m3/rok.

• Hodnota limit pro zpoplatnění odběrů podzemních vod - 4500 m3/rok (původně 6 000m3/rok, MŽP navrhovalo 3 000m3/rok, MZE trvá na zachování stávajícího limitu)

• Původně MŽP navrhovalo čtyřnásobné zvýšení poplatku za odebrané množství podzemní vody, nakonec  bude poplatek postupně navyšován a od roku 2022 bude činit 6 Kč/m3.

• Dílčí objemová sazba poplatku pro nečištěné odpadní vody zůstala vůči návrhu stejná a sazba poplatku pro čištěné odpadní vody má činit 0,2 Kč/m3 (z chlazení průmyslových zařízení 0,1 Kč/m3).

• Přenos správy poplatku za odebrané množství podzemní vody a poplatků za vypouštění odpadních vod do vod povrchových na Státní fond životního prostředí ČR

• Rozdělení výnosů z poplatku za odebrané množství podzemní vody - 50% SFŽP, 25% kraj, 25% státní rozpočet

• Aktuální dokumenty: důvodová zpráva, platné znění a text novely najdete ZDE

Rozpory:

Mezirezortní připomínkové řízení bylo ukončeno dne 7. prosince 2015. Návrh je předkládán s rozpory s následujícími připomínkovými místy:

1. Ministerstvem zemědělství (dále jen „MZE“)

1. Rozpor ohledně (ne)zahrnutí MZE navržených novelizačních bodů do novely.

Vyjádření MŽP: MZE předložené návrhy změn byly předloženy MŽP před MPŘ, avšak předložený materiál (zejména pak RIA) byl jako celek nedopracovaný a neúplný, proto nemohl být do materiálu odesílaného do připomínkového řízení zahrnut.

MŽP konstatovalo, že akceptuje zapracování novelizačních bodů do materiálu za předpokladu, že takový postup bude přijat v rámci vypořádání obligatorními připomínkovými místy.

Obligatorní připomínková místa se vyjádřila následovně:

MPO – nesouhlas

MF – nesouhlas

SMOČR -nesouhlas

MO – nesouhlas

MS – dílčí nesouhlas

MMR – dílčí nesouhlas k bodu 2, 11, 12

Na základě uvedených nesouhlasů nebyly navržené novelizační body do materiálu zapracovány.

2. Rozpor ohledně řešení problematiky odlehčovacích komor.

MZE odmítá přijmout zmocnění ke zpracování vyhlášky, která by měla zakotvit technické požadavky na odlehčovací komory a na jejich provoz (§ 15 odst. 11) a nesouhlasí ani s přechodným ustanovením (čl. II), které váže osvobození od poplatku za vypouštění odpadních vod právě na splnění požadavků daných touto vyhláškou [§ 89b odst. 1 písm. f)].

Vyjádření MZP: Zakotvení technických požadavků na odlehčovací komory a na jejich provoz a následná postupná harmonizace stávajícího nevyhovujícího stavu s těmito požadavky je nezbytnou podmínkou pro přechodné zmírnění požadavků na vypouštění odpadních vod z odlehčovacích komor ve smyslu nově navržených ustanovení § 8 odst. 3 písm. g) a § 89b odst. 1 písm. f). Bez přijetí změn v § 15 odst. 11 a bez doplnění přechodného ustanovení nelze přijmout ani změnu v § 8 odst. 3 písm. g) a § 89b odst. 1 písm. f) a na odpadní vody vypouštěné z odlehčovacích komor jednotné kanalizace se budou v plném rozsahu vztahovat požadavky vodního zákona. Vzhledem k výše uvedenému si dovolujeme požádat vládu o rozhodnutí o rozporech k § 8 odst. 3 písm. g), § 15 odst. 11, § 89b odst. 1 písm. f) a přechodného ustanovení čl. II bod 4. jako celku, neboť přijetí dílčích změn v jednotlivých ustanoveních postrádá z hlediska řešení problematiky odlehčovacích komor smysl.

3. Rozpor ohledně limitu zpoplatnění odběrů podzemních vod (§ 88b).

MZE požaduje zachování stávajícího limitu zpoplatnění odběru podzemních vod (6000 m³/rok/500m³/měsíc). Tato připomínka souvisí s připomínkou MZE k § 10 odst. 1, který upravuje ohlašovací povinnost vázanou právě na tento limit. Vyřešení rozporu k limitu zpoplatnění tedy povede také k vyřešení rozporu k tomuto ustanovení.

Vyjádření MŽP: Jedná se o jediný rozpor ohledně limitu zpoplatnění odběru podzemních vod, který po vypořádání připomínek trvá. Původní návrh MŽP, který byl odeslán do MPŘ, pracoval s limitem 3000 m³/rok, na základě vypořádání připomínek následně došlo k výraznému zmírnění a limit se po dohodě s připomínkovými místy ustálil na 4500 m³/rok. Zpoplatnění odběru podzemních vod se tak dotkne až odběrů pro více než 150 obyvatel, zásobených pitnou vodou.

4. Rozpor ohledně rozdělení výnosů z poplatku za odebrané množství podzemní vody (§ 88g).

MZE požaduje výnos rozdělit následovně: 10% obce, 30% kraje, 30% SFŽP, 30% správce povodí.

Vyjádření MŽP: MŽP akceptovalo zásadní připomínku MF, které navrhovalo následující rozdělení výnosů: 50% Fond, 25% kraje, 25% státní rozpočet.

MŽP zásadně nesouhlasí se snížením výnosu Fondu na 30% a požaduje zachování výnosu na 50%. Rozdělení zbývající části výnosu ponechává MŽP na jednání připomínkových míst a rozhodnutí vlády. MŽP nicméně nenachází odůvodnění pro přesun výnosů do rozpočtu správců povodí ani obcí. Správci povodí nevykonávají správu podzemních vod. Jejich činnost se omezuje ve vztahu k podzemním vodám na pravomoci více méně administrativní, kterým navržená výše výnosů absolutně neodpovídá. MZE navíc nezaručilo a do návrhu nenavrhlo žádnou účelovou vázanost příjmů, které by měly do rozpočtu správců povodí plynout, tyto prostředky by proto mohly být využívány flexibilně pro plnění jakýchkoliv činností správců povodí, což nelze zcela jednoznačně považovat za žádoucí. Správci povodí jsou navíc řízeni MZE, jednalo by se tedy o zcela nesystémový a nežádoucí převod metodického vedení ve vztahu příjmům z poplatků, které by měly být přednostně vázány na využití v oblasti ochrany kvantity a kvality podzemních vod, která spadá do gesce MŽP.

MŽP nesouhlasí ani s přenesením části poplatků do rozpočtů obcí, neboť již podle platného znění zákona může být část výnosu poplatku za odebrané množství podzemní vody, která je příjmem rozpočtu kraje, použita pouze na podporu výstavby a intenzifikace vodohospodářské infrastruktury, a to zejména pro obec, na jejímž území se odběr podzemní vody uskutečňuje. Tato vázanost zůstává zachována (viz § 88h odst. 1). Podle názoru MŽP jsou kraje jako jediné schopny rozdělit prostředky obcím centrálně, cíleně a účelně.

Obdobnou připomínku a trvající rozpor konstatujeme ve vztahu k návrhu SMO ČR, který požaduje bez bližšího určení rozdělení příjmů pro další subjekty, přesun 20 % příjmu z poplatku za odběr podzemních vod do rozpočtu obcí, na jejichž území se nachází vodní zdroje a ochranná pásma. Vyjádření MŽP k rozdělení výnosu obcím viz výše.

5. Rozpory týkající se limitů a sazeb poplatků (příloha č. 2).

1. Připomínka k RIA (viz připomínka MZE č. 2 v přiložené vypořádací tabulce) týkající se vyhodnocení dopadů poplatků za odebrané množství podzemní vody a poplatků ze vypouštění odpadních vod do vod povrchových,
2. požadavek na zakotvení sazby za odběr podzemní vody pro zemědělskou prvovýrobu na 2 Kč/m3 ,
3. obecný nesouhlas se sazbami za vypouštěné znečištění.

Vyjádření MŽP:

Ad a) MŽP se opakovaně pokoušelo zjistit konkrétní požadavky MZE skrývající se za obecně formulovanou připomínkou a opakovaně RIA doplňovalo na základě proměnlivých požadavků MZE. Ani přes tuto snahu se však nepodařilo připomínku vypořádat. MŽP si dovoluje dále upozornit, že veškeré připomínky uplatněné k RIA jinými připomínkovými místy se podařilo v rámci jednání vypořádat, a to včetně odboru RIA Úřadu vlády. MŽP je připraveno zapracovat veškeré konkrétní připomínky, které vyplynou ze stanoviska LRV (Komise pro hodnocení dopadů regulace), jakožto odborného garanta hodnocení dopadů regulace. V případě, že vláda akceptuje připomínku MZE, dovolujeme si požádat o maximální konkretizaci této připomínky v usnesení vlády, v opačném případě nelze připomínku do RIA zapracovat.

Ad b) V rámci vypořádání nebylo vysvětleno, z jakého důvodu by měla být sazba pro speciální odvětví – pro zemědělskou prvovýrobu – „zakonzervována“ na sazbě odpovídající platné sazbě za odběr podzemní vody pro pitné účely (2 Kč/m³), a která je dokonce nižší než současná sazba pro odběr podzemních vod pro jiné než pitné účely (dnes 3 Kč/m³). Pro MŽP je dále zcela neakceptovatelný postoj, který ze strany MZE zazněl v rámci vypořádání této připomínky, že „v živočišné výrobě je nutné upřednostnit z důvodu vyšší kvality podzemní zdroje nad zdroji povrchovými, resp. nad vodou z veřejného vodovodu“, a proto je nutné sazbu pro toto odvětví snížit. Takový postoj totiž vyvolává oprávněné obavy ohledně kvality vody dodávané obyvatelstvu z veřejné sítě.

Ad c) MŽP se opakovaně pokoušelo objasnit způsob nastavení sazeb za vypouštěné znečištění, a to i přes to, že tato problematika je podrobně rozebrána v materiálu RIA. Ze strany MZE nebyly předloženy žádné konkrétní argumenty zpochybňující oprávněnost způsobu nastavení limitů a sazeb ve vztahu k zabezpečení ochrany vod. O tom, že nastavení těchto parametrů je reálné, svědčí i jejich akceptace všemi ostatními připomínkovými místy.

6. Nad rámec zásadních připomínek uplatněných v rámci MPŘ vyjádřilo MZE nesouhlas se zapracováním (akceptací) připomínek jiných připomínkových míst, a to:

1. S úpravou § 8 odst. 1 písm. d) - nesouhlas s úpravou ustanovení tak, aby čerpání povrchových nebo podzemních vod a jejich následné vypouštění do těchto vod bylo na základě povolení prováděno za účelem "využití" tepelné energie.

Ustanovení bylo upraveno na základě zásadní připomínky Hospodářské komory, Ústeckého kraje a hl.m. Prahy.

2. S navrženou výší sazeb za správní delikty spočívající v jednání v rozporu s výjimkou podle § 39 odst. 7 (§ nebo v jednání spočívajícím v přikrmování ryb rostlinnými krmivy v rozporu s § 39 odst. 12 (§ 122 odst. 5, 6 a 7; § 125g odst. 5, 6 a 7).

MŽP akceptovalo výše sazeb navržené Agrární komorou ČR.

2. Kraj Vysočina

Rozpor ohledně odložení účinnosti ve vztahu k navrhované úpravě zneškodňování odpadních vod z bezodtokých jímek (§ 38 odst. 8).

Kraj Vysočina požaduje odložení účinnosti ve vztahu k ustanovení § 38 odst. 8 návrhu, neboť se domnívá, že je nutné „informovat veřejnost o nové povinnosti, o které se obecně reálně neví, a aby mohl naběhnout příslušný dotační program“. Tato povinnost (zneškodňování odpadních vod vyvážením pouze na ČOV) způsobí podle kraje navýšení výdajů mnoha domácností o desetitisíce korun ročně oproti současnému stavu, který však, jak kraj sám konstatuje, vyhovující není. Kraj navrhuje odložení účinnosti ustanovení do 1.1.2020.

Vyjádření MŽP: MŽP se domnívá, že odložení účinnosti ustanovení § 38 odst. 8 na rok 2020 není řešením. Navržené ustanovení pouze precizněji definuje povinnost, která je již v platném zákoně obsažena (§ 38 odst. 6). Odložení účinnosti by tak sloužilo toliko k prodloužení doby, po kterou bude platná méně precizní právní úprava, která se navíc jednoznačně nevymezuje vůči zákonu o odpadech, což může v aplikační praxi vyvolávat další potíže. Ani z pohledu informovanosti veřejnosti není podle názoru MŽP odložení účinnosti nutné, neboť samotná novela zákona má nabýt účinnosti dne 1.1.2017, a tak již v tuto chvíli existuje dostatečný prostor informovat veřejnost o připravovaných změnách, které nicméně, jak bylo uvedeno výše, nejsou markantní, neboť ohledně způsobu likvidace odpadních vod z jímek je MŽP ve svých výkladech konstantní a stávající požadavky jsou nově pouze explicitně pojmenovány zákonem. Zároveň MŽP aktivně připravuje projekt "Chytrá obec", který by měl do budoucna zajistit stabilní příjem malých obcí pro zajištění v daném místě adekvátního zneškodňování odpadních vod. Tento projekt je cestou, jak nejen veřejnost "informovat", ale i navrhnout obcím konkrétní řešení a financování.