MŽP k jednání evropské Rady pro životní prostředí

Ministři životního prostředí členských států EU projednali výsledky zasedání 21. konference smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu, která se konala na přelomu listopadu a prosince loňského roku v Paříži. Druhým hlavním tématem setkání ministrů životního prostředí bylo tzv. oběhové hospodářství.

Pařížská dohoda o klimatu představuje skutečný průlom a úspěch v mezinárodním vyjednávání. Na konferenci však musí navazovat řada opatření, která umožní uvést její závěry do praxe.

„Nyní nás čeká mnoho úkolů v souvislosti s implementací dohody, a to jak na úrovni mezinárodní, kde je potřeba vyřešit např. otázku specifikace jednotlivých vnitrostátně stanovených příspěvků ke snižování emisí skleníkových plynů a transparentní systém jejich započítávání a reportingu, tak na úrovni EU. Tam nás čeká mnoho práce na související unijní legislativě,“ uvedl ministr Richard Brabec.

Pro Evropskou unii přitom podle něj tato opatření musejí být prioritou, aby zůstala důvěryhodným partnerem pro ostatní smluvní strany. Zásadní je také ratifikace pařížské dohody s dostatečným předstihem před jejím vstupem v platnost, aby se EU mohla již od začátku účastnit všech rozhodovacích procedur. Závazek unie na snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 je jedním z vůbec nejambicióznějších v porovnání s vnitrostátně stanovenými příspěvky ostatních smluvních stran Rámcové úmluvy. Významnou roli v jeho naplňování bude hrát i aktivní spolupráce se soukromou sférou, městy, regiony a organizacemi. V Česku bude klíčovým strategickým nástrojem pro snižování emisí a ochranu klimatu Ministerstvem životního prostředí připravovaná Politika ochrany klimatu v ČR.

Dalším důležitým bodem jednání byla evropská Strategie pro oběhové hospodářství.

„Vítáme širší kontext Akčního plánu pro oběhové hospodářství. Zahrnutí celého ekonomického cyklu, včetně designu, výroby, spotřeby a nakládání s odpady, považujeme za logické, neboť může přinést velmi konkrétní přínosy v dalších průmyslových oblastech, nejen pouze v odpadovém hospodářství jako dosud,“ řekl ministr Brabec a dodal, že vedle zlepšení nakládání s odpady, významného snížení skládkování a podpory výzkumu, vývoje a inovací pro efektivní získávání druhotných zdrojů je prioritou ČR také příprava reálných aplikovatelných ekonomických nástrojů a stimulů pro podporu recyklace v českém průmyslu a zajištění dostatečných kapacit i investic k přechodu z odpadového na oběhové hospodářství.

Tématem důležitým pro ČR je v souvislosti s oběhovým hospodářstvím rovněž vyjasnění definic základních důležitých pojmů, sjednocení oblasti vykazování odpadových dat a harmonizace některých právních požadavků, přičemž cíle by měly být realistické, odůvodněné a dosažitelné pro všechny členské země EU.

Ministři životního prostředí na zasedání projednávali rovněž otázku endokrinních disruptorů [1], kde se dlouhodobě po EK požaduje příprava prováděcích předpisů definujících endokrinní disruptory s využitím vědeckých kritérií. Ministři rovněž vyslechli informace k novému Akčnímu plánu EU pro boj proti obchodování s volně žijícími a planě rostoucími druhy, problematice měření emisí z automobilů v reálném provozu (RDE), Minamatské úmluvě o rtuti či transformaci energetiky s využitím obnovitelných zdrojů.

Poznámky:

[1] Endokrinní disruptory (nazývané též hormonálně aktivní látky) je označení pro látky, které účinkují jako hormony a narušují fyziologické funkce endogenních hormonů zvířat i člověka. Mohou poškozovat vývoj, neurologické, rozmnožovací a imunitní funkce organismu. Do skupiny endokrinních disruptorů se řadí celá škála nejrůznějších chemikálií, například některé léky, dioxin, chlorované bifenyly a DDT. Tyto látky se nacházejí v mnoha běžných výrobcích, jako jsou plastové lahve, plechovky na potraviny, potraviny, hračky, čisticí prostředky, kosmetika a pesticidy.