MZe: Emise skleníkových plynů ze zemědělství klesly proti 90.letům na polovic

Emise skleníkových plynů z českého zemědělství klesly k roku 2019 o 48 procent proti roku 1990. Tvoří tak sedm až osm procent celkového množství emisí. U potravinářství pak jde zhruba o jedno procento. Na webináři ohledně snižování uhlíkové stopy to dnes uvedl ředitel odboru environmentálního a ekologického zemědělství Petr Jílek.

Ministerstvo podle Jílka s velkou opatrností sleduje, jaká bude evropská emisní strategie pro zemědělství a potravinářství. Například u biopaliv získala řepka produkovaná v Rakousku nižší emisní faktor. Má tak vyšší cenu na trhu právě pro výrobu biopaliv. Tyto údaje byly podle něj do dokumentů zanesené před rokem 2010. "A komise nechce moc odkrýt karty, jakým způsobem tam byly zanesené," dodal Jílek.

Český stát podle Jílka také zajímá, jak se bude řešit certifikační metodologie na úrovni farem. Tedy zda budou mít všechny evropské státy jednotné postupy, jak zjistit výši uhlíkové stopy u jednotlivých produktů. Podle toho by se pak mohly například řídit obchodní řetězce, které by mohly upřednostnit výrobky s nižší uhlíkovou stopou.

Viceprezident Agrární komory ČR a předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík pak připomněl starší studii, podle které vede cesta ke snižování uhlíkové stopy hlavně přes podporu lokálních producentů a omezení dálkové přepravy potravin. Italská jablka, která jsou prodávaná v supermarketu v Praze, mají podle Ludvíka třikrát větší stopu než jablka česká. Je tomu tak hlavně kvůli přepravě, méně pak také kvůli větší intenzifikaci výroby v Itálii.

Jílek podotkl, že každá lokální surovina musí mít menší uhlíkovou stopu. "V ČR je vysoký podíl minerálních hnojiv oproti organickým, dále také vysoký podíl fosilních paliv," uvedl ředitel odboru. Některé dovážené potraviny tak můžou mít menší stopu, pokud se na jejich výrobu použilo větší množství obnovitelných zdrojů.

Agrární komora ČR v květnu vyzvala Evropskou komisi k předložení dopadových studií k tzv. Green Dealu (Zelená dohoda). Obdobný požadavek měl již na podzim také Zemědělský svaz ČR. Evropské zemědělské cíle předpokládají, že do roku 2030 sníží každý z evropských států spotřebu přípravků na ochranu rostlin o 50 procent a minerálních hnojiv o 20 procent. Dopadovou studii k evropským cílům zveřejnily zatím jenom Spojené státy americké.