Mýty a fakta o zálohovém systému

Fakta

1. Zálohový systém nepotřebuje ŽÁDNÉ investice ze státního rozpočtu
2.  Za stávajícího legislativního stavu jsou dobrovolné zálohy nerealizovatelné
3. Ze žlutých kontejnerů se k recyklaci dostane jen asi polovina PET lahví a nové lahve se z nich nevyrábí
4. Obce ušetří za svoz tříděného odpadu. Ve žlutých kontejnerech bude více místa i na kovy, které chce MŽP a EKO-KOM  nově třídit do žlutých kontejnerů společně s plastem
5. Výstupní data od AOS EKO-KOM jsou netransparentní a nepřesná – cíle EU zdaleka neplníme
6. Zálohy sníží počet nově odhozených PET lahví a plechovek až o 95 %.

1. Tvrzení – Zálohový systém by stál státní kasu miliardy

Jako nejčastější důvod, proč nepodporuje zálohový systém v ČR, uvádí MŽP domněnku, že by jeho zavedení vyžadovalo investici z veřejných rozpočtů v řádech miliard korun.

Fakta – Zálohový systém nepotřebuje investice ze státního rozpočtu

Zálohový systém, tak jak ho pro ČR na základě odborných studií* navrhla společnost Eunomia  Research & Consulting, počítá s tím, že náklady na zavedení systému vratných záloh ponesou především firmy, které tyto obaly vyrábí. To je v souladu s článkem 8 Evropské směrnice o jednorázových plastech, která přikládá výrobcům daleko větší zodpovědnost, než měli dosud.

2. Tvrzení - Výrobcům nic nebrání zálohovat už nyní

Pozměňovací návrh poslankyně Fialové ze 13. května 2020 odstraňuje některé legislativní překážky a usnadňuje tak výrobcům zavést zálohované obaly dobrovolně.

Fakta - Za stávajícího legislativního stavu jsou dobrovolné zálohy nerealizovatelné a nedostačující jsou i přijaté pozměňovací návrhy

Nová legislativa, ani pozměňovací návrhy zatím neřeší podstatný fakt, že na rozdíl od pivních lahví (které jsou v zákoně definované jako vratný obal) jsou PET lahve a plechovky definovány jako odpad. Obchody, které je od zákazníků chtějí vybírat, musí mít oprávnění k nakládání s odpady. Bez této zásadní úpravy v navrhovaném zákoně zůstane i dobrovolné zálohování těchto obalů příliš komplikované.

Skutečností zůstává, že přínosy zálohování se v plné míře projeví pouze při zavedení plošného, transparentního a centrálně řízeného systému, nikoli různých systémů dobrovolných.

Dobrovolné zálohy jsou sice krok správným směrem, ale ve svém důsledku nedávají ekonomický ani ekologický smysl. Pokud by se pro dobrovolné zavedení záloh rozhodla jen část nápojových společností, vznikla by na trhu polarita, která by vedla ke zmatkům a nepochopení mezi spotřebiteli. Navíc pouze celoplošné zavedení zálohového systému může přispět k naplnění evropských cílů, které od roku 2025 výrobcům ukládají přidávat min. 25 % recyklovaného PETu do každé nově vyrobené PET lahve.

3. Tvrzení - Neexistuje rozdíl mezi osudem PET lahve ve žlutém kontejneru a PET lahve vrácenou v zálohovém systému.

MŽP říká, že osud obou lahví je zcela stejný, a že zálohovaná lahev není ekologičtější než lahev nezálohovaná. Obě podle jejich tvrzení skončí v recyklaci a následném zpracování stejným způsobem.

Fakta – Ze žlutých kontejnerů se k recyklaci dostane jen asi polovina lahví a nové PETky se z nich nevyrábí, problémem je i hygienické hledisko.

• Jen asi polovina PET lahví, které se dnes třídí do žlutých kontejnerů, je recyklována. Převážně na vlákna, která se využívají pro automobilový průmysl, textil či  do dětských plenek. Po jednom kole recyklace tak jejich životní cyklus končí, další recyklace už není možná. Zálohový systém však preferuje a umožňuje cirkulární, opakovanou recyklaci, ideálně formou „z lahve do lahve“. Pokud se k recyklovanému PETu přidá určité množství (cca 20 %) primární suroviny tzv. virgin PETu, je možné tento proces opakovat téměř donekonečna.

• Recyklace „z lahve do lahve“ s využitím PET lahví ze žlutých kontejnerů je komplikovaná, protože lahve se v kontejneru kontaminují chemickými látkami a zbytky rozkládajících se potravin. To se ještě zhorší, jakmile se rozšíří ministerstvem čerstvě oznámený kombinovaný sběr plastu a kovu do jednoho kontejneru. Umíte si představit, co s obsahem udělají například zbytky z tuňákových plechovek?

• Ing. Věra Sosnovcová ze Státního zdravotního ústavu uvádí: „Plastový odpad ze žlutých kontejnerů, tak jak je dneska u nás sbírán, nemůže přísné požadavky předpisů EU na recykláty pro styk s potravinami splnit. Tento materiál by musel být následně dokonale roztříděn a podle mých znalostí a informací stávající třídící technologie používané v ČR opět nejsou schopny zaručit vytřídění PET lahví tak, aby byla zaručena požadovaná kvalita.“  PET lahve ze žlutého kontejneru (ani nemluvě o lahvích, které by se měly dotřiďovat z SKO) tak nesplňují podmínky pro recyklaci PETu na tzv. food-grade kvalitu (obal určený pro styk s potravinami). Splnění podmínek ale lze dosáhnout právě zavedením zálohového systému, ze kterého by se každá odevzdaná lahev zpracovala jako surovina (tzv. rPET) pro výrobu nových PET lahví.

4. Tvrzení - Pokud ze žlutých kontejnerů vyjmeme PET lahve, přijdou obce zhruba o 300 mil Kč.

Podle ministerstva celý systém zálohování zaplatí občan, potažmo obec, následně stát, protože obce budou potřebovat pro svůj provoz více peněz.

Fakta – Obce ušetří za svoz tříděného odpadu

MŽP opomíjí fakt, že do celého systému odměňování obcí za efektivitu třídění zasáhnou dramatickým způsobem dvě věci:

1. ekomodulace (postupné vytlačování nerecyklovatelných nebo špatně recyklovatelných obalů)

2. intenzifikace (navyšování množství kontejnerů na tříděný odpad a tedy i více svozů).

V případě ministerstvem plánované intenzifikace (nárůstu počtu sběrných kontejnerů) budou obce platit za vyšší počet svozů. Naopak v případě vyjmutím PET lahví (tvoří cca 24 % objemu kontejnerů na plasty), by nebylo nutné významně navyšovat množství kontejnerů a svozy by nemusely být tak časté. Jaké mají být reálné náklady na plánovanou intenzifikaci sběrné sítě barevných kontejnerů a dotřídění PET ze směsného komunálního odpadu, jsme se od MŽP zatím nedozvěděli.

5. Tvrzení: Recyklační cíle stanovené EU plníme již nyní

Současný systém sběru je podle MŽP funkční a země díky němu plní evropské cíle již nyní.

Fakta – Výstupní data od společnosti EKO-KOM jsou netransparentní, cíle EU zdaleka neplníme

MŽP a EKO-KOM obratně a v různých kontextech používají pojmy třídění i recyklace. Umožňuje jim to současná legislativa, která míru recyklace měří podle množství materiálu na vstupu do třídicích linek (= „kolik toho lidé vytřídí, tolik vykážu jako recyklované“). Podle nové evropské legislativy, kterou bude muset MŽP řešit v tzv. „balíčku cirkulární ekonomiky (CEP)“, se míra recyklace se začne měřit na vstupu do recyklačního zařízení, kde teprve dojde ke skutečnému přepracování materiálu. Pak se ukáže, jak dnes vykazovaná míra recyklace neodpovídá skutečné recyklaci a čísla budou mnohem nižší.

Cíle sběru (třídění): Směrnice EU o jednorázových plastech (SUP) ukládá povinnost sběru min. 90 % PET lahví do roku 2029. Přitom 90% úspěšnost při sběru použitých PET lahví  ve světě dosahují pouze země se zálohovým systémem.

Systém vratných záloh je navíc, díky využívání čárových kódů, zcela transparentní a míru sběru a recyklace umí vykázat přesně.

6. Tvrzení – Zálohy littering nevyřeší

Ministerstvo poukazuje na skutečnost, že v přírodě neleží jen nelegálně odhozené PET lahve či plechovky, ale celá řada jiných odpadů a domnívá se, že pokud jsou lidé schopni nechat v přírodě či na ulici PET lahev, jsou schopni toto udělat i s jiným odpadem. Navíc je MŽP přesvědčeno, že zálohy samy o sobě nezmění myšlení/chování lidí.

Fakta – Zálohy mohou snížit počet nově odhozených PET lahví a plechovek až o 95 %

Finanční motivace právě přispívá ke změně myšlení/chování lidí, kteří si tak více rozmyslí, jestli zálohovanou PET lahev nebo plechovku odhodí nebo ji vrátí a získají za ni zpět peníze. Zkušenosti úklidové organizace Trash Hero ukazují, že v přírodě nachází výrazně větší množství odhozených nezálohovaných nápojových obalů než zálohovaných (2 000 nezálohovaných nápojových obalů vs. 7 pivních lahví na půl tuny sebraného odpadu). Navíc peněžní záloha motivuje i jiné lidi ke sběru pohozených obalů, které následně odnesou tam, kam patří. To se již děje u pivních zálohovaných lahví. Zkušenosti ze zahraničí potvrzují až o 95 % méně odhozených nápojových obalů po zavedení záloh.

__________________________________________________________________________________

*Studie posuzování životního cyklu LCA nakládání s plastovými a hliníkovými obaly na nápoje Vysoké školy chemicko-technologická, Studie materiálových toků PET nápojových obalů v ČR Institutu Cirkulární Ekonomiky, Systém záloh pro ČR Eunomia Research & Consulting Ltd

O iniciativě Zálohujme.cz:

Iniciativa usiluje o celospolečenskou debatu o možnostech zavedení systému vratných záloh na nápojové PET lahve a plechovky v Česku. Došlo by tak k posílení principů oběhového hospodářství. Hledá možnosti, jak zlepšit sběr nápojových PET lahví a plechovek, aby se po použití nestávaly bezcenným odpadem, ale plnohodnotnou surovinou umožňující recyklaci „z lahve do lahve“. Více na: www.zalohujme.cz