MPO: ČR má schválenou pozici k novým klimaticko-energetickým cílům EU

Povzbudit modernizaci české energetiky, zvýšit konkurenceschopnost české ekonomiky a posílit vyjednávací pozici na evropské úrovni. To vše je cílem aktualizované pozice České republiky k aktuálně projednávanému balíčku klimaticko—energetické politiky EU do roku 2030. Schválením materiálu se ČR posouvá do hlavního evropského myšlenkového proudu a umožní jí lépe ochránit české priority v rámci širší koalice států.

Česká republika dlouhodobě podporuje celoevropsky závazný cíl na snižování emisí skleníkových plynů. ČR je nicméně ochotna při naplnění jasně stanovených podmínek podpořit i dvojici nezávazných celoevropských cílů pro energetickou účinnost a podíl obnovitelných zdrojů. Základní podmínkou je potvrzení suverenity volby energetického mixu každého členského státu. Další je garance, že celoevropské nezávazné cíle nebudou žádným způsobem rozpadnuty na závazné národní cíle nyní ani v následně připravované legislativě. V neposlední řadě je to pak spravedlivé sdílení nákladů a úsilí pro dosahování evropských cílů.

Materiál obsahuje dvě rámcové pozice ke sdělení Komise s názvy "Rámec politiky v oblasti klimatu a energetiky v období 2020—2030" a "Energetická účinnost a její příspěvek k energetické bezpečnosti a rámec politiky do roku 2030 v oblasti klimatu a energetiky". Původní podoba pozice ke sdělení "Rámec politiky v oblasti klimatu a energetiky v období 2020—2030" byla zpracována v průběhu jara 2014. Tehdy však reflektovala pouze dva navrhované cíle: redukci skleníkových plynů a podíl obnovitelných zdrojů. V červenci 2014 Komise navrhla třetí cíl: do roku 2030 zvýšit energetickou účinnost o 30 %. MPO proto považovalo za nutné vypracovat k tomuto návrhu samostatnou pozici a zároveň aktualizovat stávající pozici pro celý klimaticko—energetický rámec 2030.

Česká republika původně podporovala stanovení jediného cíle — snižování emisí skleníkových plynů. Cíle pro energetickou účinnost a podíl obnovitelných zdrojů, ač nezávazné, odmítala s odkazem na nejasné ekonomické dopady takto nastavených cílů a zároveň poukazovala na jejich možnou kanibalizaci. S takto formulovaným názorem zůstala ČR téměř osamocena. Aktualizace pozice ČR přináší posun více evropským směrem, ale zároveň potvrzuje dlouhodobé české priority: zavádět nákladově—efektivní politiky podporující modernizaci české energetiky a průmyslu směrem k nízkouhlíkovým technologiím, snižovat vypouštění skleníkových plynů, minimalizovat další závazky a náklady pro náš průmysl nebo státní rozpočet, posílit naši konkurenceschopnost a ochránit energetický komfort našich domácností.

Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí a s ostatními rezorty připravilo materiál "Pozice ČR k jednáním o klimaticko-energetickém rámci EU do roku 2030", který Výbor pro EU na vládní úrovni schválil 10. září 2014.

Zdroj: MPO