MPO a MŽP: Shoda na emisních cílech CO2 otevírá možnost prodávat automobily se spalovacími motory i po roce 2035

Českému předsednictví se při jednání s Evropským parlamentem podařilo najít shodu na výsledné podobě nařízení, které výrobcům stanoví emisní cíle oxidu uhličitého (CO2) u osobních vozidel a dodávek. Dohoda obsahuje cíle postupného snižování emisí CO2 až na 100 % k roku 2035 pro oba segmenty, současně však otevírá cestu k registraci vozidel se spalovacím motorem poháněným klimaticky neutrálními palivy.

Nařízení je důležitou součástí balíčku Fit for 55, jehož cílem je zajistit snížení emisí skleníkových plynů v Evropské unii (EU) o 55 % k roku 2030 oproti roku 1990. Jedná se jeden z dalších kroků na cestě ke klimatické neutralitě EU v roce 2050. „To, že se platný evropský závazek k naplňování Pařížské dohody nyní překlápí do evropské legislativy skrze předpisy sdružené v balíčku Fit for 55, je důležité i pro nadcházející vyjednávání EU na světové klimatické konferenci COP27 v Šarm aš-Šajchu,“ říká ministryně životního prostředí Anna Hubáčková.

Dohodnutá podoba nařízení je výsledkem jednání Rady EU s Evropskou komisí a Evropským parlamentem.

Všechny tři instituce vstupovaly do závěrečné fáze vyjednávání se stejnou pozicí k postupnému procentuálnímu snižování emisí CO2 z nových vozidel v letech 2025, 2030 a 2035. „Českému předsednictví se však podařilo uhájit důležitý bod pozice Rady EU, tedy otevřít možnost prodávat nové automobily se spalovacím motorem jako alternativu k elektrickým vozidlům za předpokladu, že budou poháněny výhradně klimaticky neutrálními palivy. Tento požadavek je zohledněn v úvodním ustanovení tohoto nařízení,“ říká ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela. Emisní cíle se týkají jen nových vozů, lidé budou mít i nadále možnost používat starší vozidla se spalovacími motory i si taková auta na trhu s ojetinami dále kupovat.

Do textu se podařilo navíc dostat silnou revizní klauzuli, Evropská komise by měla v roce 2026 posoudit pokrok směrem k plnění cílů, ekonomické a sociální dopady či technologický rozvoj. Právě technologický rozvoj klíčových komponent elektrických vozidel jako jsou trakční baterie, je nesmírně důležitý. S technologickým vývojem se bude zvyšovat dojezd elektrických vozidel, zkrátí se doba dobíjení i další aspekty klíčové pro uživatele. Současně se řeší i recyklace baterií, a to prostřednictvím nařízení o bateriích a odpadních bateriích, které se v současné době rovněž dojednává mezi Radou a Evropským parlamentem.

V nařízení k emisním cílům CO2 zůstalo dále zachováno změkčení emisního cíle pro výrobce za podmínky, že uvede na trh dostatečný počet bezemisních a nízkoemisních vozidel, a to zejména v zemích, kde je náběh elektromobility pozvolnější.

Výrobci i dodavatelé se na přechod k bateriové či vodíkové elektromobilitě již řadu let připravují, přičemž většina evropských automobilek již avizovala ukončení výroby klasických spalovacích motorů, některé i dříve než k roku 2035. V České republice se již více než 10 % osobních vozidel vyrábí v bateriovém či plug-in hybridním provedení a v souvislosti s tím dochází i k přeškolování zaměstnanců.

„Naší snahou bude napomoci tuzemským automobilkám k dosažení výše uvedených cílů, a to zejména budováním dobíjecí a plnicí infrastruktury, ale i s investicemi do výzkumu a vývoje a s přípravou budoucích pracovníků v automobilovém průmyslu úpravami vzdělávacích programů na středních a vysokých školách,“ říká ministr Síkela.

„Důležitá je i podpora obcí, krajů, škol či neziskových organizací při koupi bateriových i vodíkových elektromobilů, stejně jako obyvatel v rodinných a bytových domech při instalaci dobíjecích stanic. Na to vše se mimo jiné zaměřují velmi populární programy MŽP; z celého balíčku Fit for 55 bychom na dekarbonizaci pak měli získat další stamiliardy korun“ dodává ministryně Hubáčková.