Možnosti nakládání s výkopovou zeminou z pohledu ČIŽP

Ze statistických údajů o produkci odpadů v České republice (zdroj: MŽP, CENIA, ISOH) vyplývá dlouhodobý trend - převážnou většinu z celkové produkce všech odpadů tvoří stavební a demoliční odpady (cca 65 %), včetně zemin, tj. skupina odpadů č. 17 dle Katalogu odpadů.

Velkému množství odpadů vznikajících ze stavební a demoliční činnosti (vč. sanační) pak logicky odpovídá i poměrně velká intenzita dozorové činnosti České inspekce životního prostředí (ČIŽP) v této oblasti odpadového hospodářství (200 až 300 kontrol ročně). Skutečnost, že ČIŽP provádí každoročně stovky kontrol v této oblasti, je dána i tím, že nakládání se stavebními a demoličními odpady je velmi častým předmětem podnětů, které ČIŽP obdrží. Specifickým případem materiálového toku ze stavební a demoliční činnosti je pak nakládání s výkopovými zeminami.

Z jednotlivých ustanovení zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, v platném a účinném znění (dále jen „zákon o odpadech“), ve své podstatě vyplývají čtyři režimy. A to buď, že se na zeminu zákon o odpadech nevztahuje, nebo nenaplní vůbec definici pojmu odpad, nebo se jedná o tzv. vedlejší produkt, anebo se skutečně jedná o odpad. Každá z těchto variant ovšem má své podmínky, které je nezbytné splnit.

Z dosavadní kontrolní praxe ČIŽP vyplývá, že již přípravné projekční práce velmi často postrádají detailní management nakládání s výkopovými zeminami a teprve v průběhu realizace prací jsou hledány způsoby, jak se vzniklými výkopovými zeminami dále nakládat. Taková situace, zvláště pak pod tlakem dodržení termínů a rozpočtu projektu, donutí realizační firmy umístit zeminy i do lokalit, kde takovéto nakládání není žádným způsobem povoleno, což obvykle vyvolá velmi negativní odezvu ze strany veřejnosti. Případně z důvodu minimalizace dalších nákladů realizační firmy kvalitu výkopových zemin neřeší. Státní orgány, které pak na základě obdržených podnětů musí postupovat v souladu s řadou procesních právních norem, jsou potom často vystaveny neoprávněné kritice (například ze zdlouhavého průběhu kontroly, uložení nápravných opatření apod.), ačkoli jak již bylo uvedeno, primární problém je na straně soukromých subjektů, a to v nekvalitní přípravě realizovaného projektu.

Celý článek, který vychází v novém čísle časopisu Odpadové fórum č. 3/2018, čtěte ZDE. Nové číslo vychází 1. března a přináší řadu velmi zajímavých příspěvků na témata stavebních odpadů a kalů. Přehled obsahu:

ROZHOVOR:

• K recyklaci odevzdáváme každou druhou baterii, která se dostane do oběhu

TÉMA STAVEBNÍ ODPADY

• Ekotoxicita stavebních odpadů v české legislativě

• Vlastnosti stavebních a demoličních odpadů a recyklátů z hlediska životního prostředí

• Problematika výsledků ekotoxicity ve stavebních a demoličních odpadech a recyklátech

• Nakládání se zeminami

• Nový metodický návod MŽP pro řízení vzniku odpadů s obsahem azbestu

• Výroba betonu z recyklovaného struskového kameniva

• Jak naložit s odpadním polystyrenem ze stavebních aplikací v souladu s platnou legislativou

• Možnosti nakládání s výkopovou zeminou z pohledu ČIŽP

OHLASY ČTENÁŘŮ

• Oběhové hospodářství a obor vodovodů a kanalizací (VaK)

TÉMA KALY A SEDIMENTY

• Nové technologie pro čistírny

• Rizika a výhody při využití čistírenských kalů na zemědělské půdě

• Problematika využití sedimentů na zemědělské půdě, testování dle vyhlášky č. 257/2009 Sb.

• Podmínky využití sedimentů mimo dikce zákona o odpadech

• Evidence používání sedimentů na zemědělské půdě

POLEMIKA

• Využívání sedimentů na povrchu terénu

KŘÍŽEM KRÁŽEM

• Příklady dobré praxe v oblasti odpadů ve ŠKODA AUTO

• Evropská strategie pro plasty

REACH

• Registrace ve společném podání podle nařízení REACH - část 2

POD LUPOU

• Technologické zkoušky