Množství komunálních odpadů lze snížit

Data Eurostatu dokazují, že ačkoli evropské ekonomiky po roce 2002 rychle rostly a lidé bohatli, množství komunálních odpadů bylo od té doby stabilní /1/. Ukazuje se, že bohatší společnost vůbec nemusí produkovat více odpadů. Množství odpadů nesouvisí s bohatstvím, nýbrž s tím, zda stát chytře podporuje recyklaci a prevenci vzniku odpadu. (Více a seriozně o souvislostech mezi bohatstvím, produkcí odpadů a mírou recyklace a skládkování v příštím čísle Odpadového fóra – poznámka redakce.)

MŽP už od schválení POH ČR v roce 2003 připravuje nový zákon o odpadech, který by zajistil naplnění hlavních cílů plánu. Naprosto se nedaří plnit cíle na snížení množství skládkovaných biologicky rozložitelných odpadů a zvýšení míry recyklace komunálních odpadů. Hnutí DUHA se domnívá, že vedle řešení těchto problémů musí zákon o odpadech zajistit, aby třídit bylo nejen správné, ale také snadné. Jednoduše, aby obce a domácnosti byly motivovány množství odpadů snižovat.

Klíčovým bodem v zákoně o odpadech by měla být takzvaná recyklační sleva: obce či města, která v přepočtu na jednoho obyvatele produkují málo odpadu, by měla mít menší poplatky za skládkování. Takové pravidlo by radnice motivovalo, aby domácnostem u snadnily třídění a motivovaly je ke snížení produkce odpadů.

Recyklační sleva by mohla být základním prvkem pro naplnění evropské rámcové směrnice o odpadech. Ta doslova požaduje vytvoření programů, které pomohou snížit vznik odpadů a podpoří opětovné využívání výrobků. Hnutí DUHA pro zahájení diskuse o prevenci vzniku odpadů vydalo publikaci: Jak ušetřit za odpad – Deset tipů pro obce /2/. Tento článek z ní velmi čerpá. Zde jsou některé příklady, jak lze na úrovni obcí snížit množství odpadů.

Platba podle množství produkovaných odpadů

Nejjednodušším opatřením je zrušení paušálního poplatku a zavedení platby za skutečně vyprodukované množství odpadu: pay-as-you-throw (PAYT). Podobně, jako je tomu v případě vody, plynu nebo elektřiny. Představte si, jaká by byla spotřeba elektřiny, pokud bychom platili za elektřinu pouze paušálním poplatkem. Těžko bychom jako republika vyráběli energie více, než dokážeme využít, jako je tomu nyní.

Řada studií potvrzuje, že systém PAYT významně snižuje množství směsného komunálního odpadu. Motivuje totiž k lepšímu třídění, domácímu kompostování či nákupům zboží s méně obaly. Studie doc. Šauera /3/ z VŠE porovnávala 157 českých měst a obcí. Ty obce, které měly zavedený poplatek na bázi PAYT, vyprodukovaly statisticky významně méně celkového komunálního odpadu a vytřídily více odpadů, než obce se zavedeným paušálním místním poplatkem.

Zavádění plateb podle množství občas provázejí obavy z nárůstu černých skládek a pálení odpadů v domácích topeništích. Žádná známá případová studie však statisticky významné zvýšení těchto nelegálních činností nezaznamenala. Černé skládky zpravidla nevznikají z domovních odpadů a pokud si někdo v domácnosti přitápí odpadem, volí spíš vysoce výhřevné plasty, než směsný odpad. Jako prevenci nelegálního spalování odpadů lze zvažovat například finanční či jiné odměny za efektivní třídění plastů nebo podporu těm způsobům vytápění, které neumožňují spalovat odpady – peletky, centrální zásobování teplem.

Podpora kompostování

Jak v Bruselu, tak u nás se vedou diskuse o tom zda podpora domácího a komunitního kompostování je nebo není prevence vzniku odpadů. Odpad přece vznikne, jen se nevykáže. Avšak i to je způsob snižování množství odpadů. Ostatně co jiného je snaha průmyslu nazvat část vznikajících odpadů vedlejším produktem?

Hnutí DUHA je přesvědčeno, že domácí a komunitní kompostování má hrát důležitou roli v prevenci vzniku odpadů. Bioodpady tvoří často i více než třetinu hmotnosti vyhazovaných odpadů.

Více k podpoře kompostování v obcích najdete v brožuře „Jak na bioodpad?“ vydané v roce 2008 Hnutím DUHA /4/

Mulčování trávy

Ke snížení množství bioodpadů přispívá také další opatření. Mulčování je stále více se prosazující opatření jak nahradit sekání, sběr trávy a další nakládání s posekanou trávou. Jedná se vlastně o přírodní recyklaci spočívající v ponechání malých posekaných kousků přímo na trávníku. Existují i speciální typy mulčovacích sekaček. V České republice je o tomto způsobu ošetřování trávníků zatím potřeba především informovat a více jej propagovat. Ostatně na typické 700 m² velké zahradě se ročně vyprodukuje přes tunu posekané trávy.

Především obce mohou jít příkladem při nákupu svého zařízení na ošetřování trávníků. Nejedná se přitom o žádný experiment, neboť se u nás běžně mulčují i golfová hřiště.

Zbytečné obaly v obchodech

Obce se mohou v rámci svých možností snažit ovlivnit způsob prodeje zboží na svém katastrálním území. Příkladem podpory snižování množství odpadů v obchodní sféře může být například projekt „Ekologický obchodník“, který organizovalo Hnutí DUHA Olomouc od roku 1998 do roku 2002. V rámci soutěže se obchody snažily splnit maximum z devíti zásad ekologického prodeje. Jednou ze zásad bylo například „Nedáváme sáčky a tašky zdarma“. Zapojení obchodníci byli medializováni a vítěz získal ceny často ve formě reklamy na svůj obchod.

Obce mohou dále přispět ke snižování spotřeby obalů podporou zelných trhů nebo prodeje zeleniny a ovoce přímo ze dvora od místních zemědělců. Stále více se například už i v České republice rozmáhá prodej čerstvého ovoce a zeleniny v bedýnkách. K velkým tématům patří také zálohované opakovaně použitelné nápojové obaly, které už byly téměř vytlačeny množstvím neekologických obalů na jedno použití. Nemusí jít pouze o nápoje: bezobalová produkce čistících produktů a dalšího podobného zboží si také zaslouží propagaci.

Nechtěné letáky

Známe to všichni: denně musíme z poštovních schránek vytahovat nový stoh nevyžádané reklamy. Od června roku 2006 ale platí novela zákona o regulaci reklamy. Díky této novele stačí na schránku vylepit samolepku s nápisem, že si reklamní letáky nepřejete. Obec může o možnostech obrany proti záplavě reklamních materiálů informovat, případně natisknout samolepky a distribuovat je občanům. Lze také vstoupit v jednání s distributory a podobně.

Pratelné pleny

Na jedno dítě, kterému rodiče dávají pouze jednorázové pleny připadá za přebalovací období až tuna odpadů. Kojenec používající 20 až 40 moderních pratelných plenek je obvykle častěji přebalován a dříve se naučí chodit bez plen.

Obce v této intimní oblasti mohou, stejně jako na Západě, podpořit používání pratelných plen. V úvahu připadá informační kampaň, distribuce plen, rozdávání vzorku plen novopečeným rodičům, zřízení prádelen plen a dotace na služby prádelen.

Podpora opraven a bazarů

Najít schopného opraváře je čím dále tím složitější. Obvyklé řešení je poškozenou věc vyhodit a koupit novou, s moderním designem. Obce se mohou opět pokusit apelovat na výrobce, aby zpětně odebírali své výrobky a snažili se některé části znovu použít. Odpovědnost za opravy na sebe mohou vzít také občanská sdružení nebo třeba obec.

Například britská organizace The Furniture Recycling Network opraví a vyčistí ročně 1,2 miliónů kusů nábytku, čímž se sníží a předejde každoročně vzniku asi 20 tisíc tun odpadu.

Kultura bez plastových kelímků

Obce mohou prostřednictvím obecní vyhlášky i jiných vnitřních pravidel podmínit konání kulturní akce na svém území používáním opakovaně použitelného, případně biologicky rozložitelného nebo zálohovaného nádobí.

Nejde o žádnou novinku. Mnichovský pivní festival Oktoberfest funguje se znovupoužitelným nádobím již několik let. O třetinu snížili množství odpadů na pardubickém festivalu Summer of Love díky pěti korunové záloze na nápojové kelímky. Podobně Open Air festival v Trutnově zálohoval kelímky a misky z biologicky rozložitelných plastů.

(Nejde jen o kulturní či sportovní akce konané pod širým nebem. Řada, ne-li většina jídelen a nejen „fast-foodů“ používá zcela zbytečně jednorázové jídelní nádobí i pro konzumaci uvnitř. Poznámka redakce.)

Podpora půjčoven

Obecní knihovny bereme za samozřejmost a ani si neuvědomujeme, že díky nim předcházíme vzniku odpadů. Obdobně mohou fungovat i obecní půjčovny hraček nebo nářadí. Především drahá a málo používaná zařízení, jako například štěpkovače, mulčovače, štípačky dřeva, grily, vozíky mohou být ve vlastnictví obce nebo půjčovny, a nikoli každé domácnosti.

Způsobů podpory předcházení vzniku odpadů na úrovni obcí je celá řada. Neměli bychom se nechat ukolébat, že slovo „podpora“ je velmi široký pojem. Naopak umožňuje obcím přizpůsobit se místním podmínkám. Něco někde funguje a jinde nikoli. Existuje proto značný prostor pro kreativní řešení.

Prameny:

1. Blumenthal, K.: Generation and treatment of municipal waste, Eurostat, 2011, https://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_OFFPUB/KS-SF-11-031/EN/KS-SF-11-031-EN.PDF
   Tuzemské podklady pro údaje Eurostatu dodává Český statistický úřad, který však má jinou metodiku výpočtu než Ministerstvo životního prostředí. Údaje tedy nejsou porovnatelné.
2. https://hnutiduha.cz/uploads/media/prevence_pro_obce_www.pdf
3. Šauer, P., Pařízková, L. and Hadrabová, A. (2008). Charging systems for municipal solid waste: Experience from the Czech Republic. Waste Management. 28(12): 2772 – 2777.
4. https://hnutiduha.cz/uploads/media/jak_nabioodpadmanual_pro_obce.pdf

Zdroj: Odpadové fórum 9/2011

Autor: Ing. Ivo Kropáček (Hnutí DUHA, ivo.kropacek@hnutiduha.cz)

Klíčová slova: půjčovny, plastové kelímky, opravny, bazary, pratelné pleny, letáky, obaly, mulčování, domácí kompostování