Mladá fronta DNES: Strach o vodu

Několik ministerstev společně vymyslelo, jak ochránit krajinu před suchem. Změny se dotknou nejen lesů a polí, ale i dopravy.

Kdyby se Evropané na právě probíhající změny klimatu jen dívali a státy nečinily žádná opatření, likvidace následků sucha a výkyvů počasí by je v roce 2050 dohromady stála 250 miliard eur. To je šest a tři čtvrtě bilionu korun, tedy šest státních rozpočtů Česka na celý rok.

Velká strategie boje proti suchu, která jde dnes do vlády, tedy sice vypadá velkoryse a draze, ale stát by díky ní měl v konečném důsledku ušetřit. Hodně peněz si vyžádají například dotace pro zemědělce, aby krajinu více rozčlenili, zakládali remízky a rybníky a také začali pěstovat méně výdělečné, ale pro krajinu šetrnější plodiny.

Podle náměstka ministra životního prostředí Vladimíra Dolejského je vládní materiál třeba chápat jako první krok v boji s následky globálního oteplování. A v budoucnu na něj budou muset navázat další rozsáhlé změny.

„Po schválení této strategie vládou začneme připravovat Národní akční plán adaptace na změnu klimatu. V něm bude soubor konkrétních opatření, která bude třeba uskutečnit. To se musí stát nejpozději do roku 2017,“ říká Dolejský. Vysazování stromů či keřů podél silnic, aby je lépe odstínily, je jen jedno ze stovek navrhovaných opatření, na jejichž přípravě se podílelo několik ministerstev.

Kromě dopravy se týkají i průmyslu, lesů, zemědělství, zdraví či vodohospodářství. Jak se však ukazuje, právě doprava je jedním z největších problémů. A to i s ohledem na materiály, které se v Česku používají při stavbě a opravách silnic.

Například v parném červenci 2010 se na dálnici D5 u Stříbra kvůli vysokým teplotám náhle vytvořil skoro půlmetrový schod mezi asfaltovou a betonovou částí vozovky. Než policie dálnici zavřela, boule poškodila dva kamiony. Nešlo tehdy o žádnou výjimku z fyzikálních zákonů – takové chování vozovky se dá při vysokých teplotách očekávat. Podobné hrboly se udělaly i na německé dálnici A7 u dolnosaského Seesenu. Na A20 u Roztoku se povrch vozovky zase změnil v tekutou hmotu.

Také loni v červenci se silnice ve Dvorcích na Bruntálsku vlivem horka téměř roztekla. Stříkající asfalt řidičům prokluzoval pod koly a ničil karoserie.

V Česku se používají dva základní typy vozovek – cementobetonové a asfaltové. A oba mají své nevýhody. V asfaltu se při vyšších teplotách postupně vyjíždějí koleje. Beton je sice odolnější vůči těžkým kamionům, ale zase se může v tropických vedrech náhle vyboulit, což působí mnohem více nehod. Dopravní experti proto do horké budoucnosti hledí s obavami. „Během letošního léta jsme sledovali cementobetonové vozovky, které se dnes v Česku hodně používají při stavbě či opravách dálnic, zda se jako v minulosti někde nevyboulí. Naštěstí se to nestalo, ale pokud budeme zanedbávat údržbu, nebezpečí určitě hrozí a bude hrozit čím dál víc,“ varuje silniční expert z ČVUT v Praze Otakar Vacín.

Cement a beton versus asfalt

„Vysokým teplotám se dá čelit snad jen asfaltem, do něhož se ještě za horka přimíchávají různé příměsi. Nejčastěji polymery či guma. Tomuto asfaltu se říká modifikovaný. V Česku se používá od 90. let, ale například ve srovnání s Rakouskem, Německem či Itálií, jsme v tom stále dost pozadu,“ vysvětluje Vacín.

Při opravách a stavbě dálnic Česko v posledních letech preferuje právě cementobetonový povrch. Naopak v západní Evropě se častěji přiklánějí spíše k asfaltovým vozovkám. Podle Vacína však zatím není nikdo schopen jednoznačně rozsoudit, který materiál se pro horké podnebí hodí více. Chybějí data, která by porovnala chování obou materiálů na stejném místě. ***

CO SE ZMĚNÍ KVŮLI SUCHU

Vláda rozjíždí boj s počasím

Pestré lesy, více hasičů v pohotovosti

Budou se vysazovat druhově pestřejší lesy, které lépe odolávají rozmarům počasí. Bude se v nich hospodařit šetrněji, před umělými zásahy se upřednostní jejich přirozená obnova. Na kritických místech bude možné vysazovat i druhy, které do Česka geograficky nepatří, pokud nemají tendenci vytlačovat zdejší stromy. Kvůli lesním požárům se posílí letecká hasičská služba.

Boj proti nemocem z horka i povodní

Změny klimatu se podepisují i na zdraví – stát se chystá na urputnější boj s nemocemi, jako je klíšťová encefalitida, lymská borelióza či alergie. V plánu je lepší prevence proti přenosným chorobám po záplavách, které pocházejí z plísní nebo je přenášejí komáři. Stát podpoří výzkum nových vakcín proti infekcím a zlepší systém varování například v případě horkých vln, sesuvů půdy či záplav.

Pojistky proti blackoutu

Stát se znovu zaměří na bezpečnost elektráren či továren.

Zdokonalí se elektrická síť, aby lépe čelila výpadkům a fungovala i bez podpory ze zahraničí. Zásoby zemního plynu by měly stačit na pokrytí 40 procent roční spotřeby. Stát chce také udržovat v zásobě více ropy a poporovat výrobu ropných produktů v Česku. Dále by rád snižoval emise z továren, s vodou by se při výrobě mělo zacházet efektivněji, průmysl by měl více využívat obnovitelné zdroje energie.

Vojtěška místo řepky

Bude se sázet méně řepky olejky a kukuřice, nahradí je vojtěška, len či hrách. Stát bude zemědělce ke změnám motivovat penězi.

Omezit i používání herbicidů a pesticidů. Některá pole podléhající erozi se nově změní na lesy. Rozlehlé lány budou rozčleněny remízky a mezemi, které lépe udrží vodu. Vybudují se také malé vodní nádrže a zavlažovací systémy. Stát bude podporovat ekologické zemědělství a pěstování více druhů plodin.

250 miliard eur

za rok by stála likvidace škod, pokud by Evropa nepřijala žádná opatření v souvislosti se změnami klimatu. To je šest a tři čtvrtě bilionu korun – šestinásobek ročního rozpočtu Česka.

Více aut na plyn

Veřejná doprava bude vybavena klimatizací. Alespoň vozidla, která jezdí dlouhé trasy. Podél silnic se vysadí aleje stromů. Stát podpoří dopravu založenou na elektrickém pohonu, na zemním plynu (CNG, LNG) a biopalivech, cyklistiku a veřejnou dopravu zejména na elektrický pohon (trolejbusy, tramvaje, metro, vlaky).

Železnice, dálnice a silnice 1. tříd se budou budovat s ohledem na stoletou vodu.

Méně kaprů v rybnících

V plánu je vybudovat nové přehradní nádrže a v krajině umělé mokřady. Obnoví se říční nivy, zatopí se lomy a povrchové doly. Omezí se chov ryb v malých vodních nádržích, které budou nově využívat vodohospodáři. Propojí se dnes oddělené regionální vodohospodářské systémy, aby bylo možné pitnou vodu přečerpávat do sušších oblastí. Omezí se využívání kvalitní pitné vody k zalévání či splachování toalet.

2,7 stupňe Celsia

o tolik budou v roce 2050 vyšší letní teploty v Česku. V srpnu to budou dokonce téměř 4 stupně. Častější budou tropické dny.

V zimě raději bez soli

Ve městech se přemění některé uměle zpevněné plochy na propustné, aby se mohla voda z dešťů vsakovat. Města si postaví vlastní nádrže a vysadí pásy zeleně. Zmizí používání umělých hnojiv v zahradách a parcích. V zimě by se mělo omezit solení silnic a v létě se budou častěji čistit, aby se na nich nehromadily nečistoty. Stavět se mají protipovodňové bariéry a úsporné domy. Radikálně se bude šetřit pitnou vodou.

Během léta jsme sledovali vozovky, zda se nevyboulí. Pokud budeme zanedbávat údržbu, hrozí nebezpečí.