Ministři životního prostředí zemí V4, Bulharska a Rumunska jednali o nízkouhlíkové ekonomice

Tématem 18. zasedání ministrů životního prostředí zemí V4, Bulharska a Rumunska, byla například analýza přechodu na vyšší cíl snížení emisí skleníkových plynů o změně klimatu a 7. zasedání smluvních stran Kjótského protokolu.

Příprava nízkouhlíkové ekonomiky

Ministři připomněli důležitost a význam přípravy nízkouhlíkové ekonomiky k roku 2050 a zdůraznili, že jakékoli další kroky je třeba pečlivě posoudit z pohledu všech potenciálních nákladů, přínosů a dopadů na úrovni jednotlivých členských států, a to včetně průmyslových odvětví, aby se minimalizovala rizika úniku uhlíku a zajistila se ekonomická proveditelnost.

Jednostranné rozhodnutí o navýšení závazku ze strany EU, potažmo ČR, by mohlo mít za následek ohrožení konkurenceschopnosti evropského průmyslu, zpomalení růstu evropské ekonomiky a v konečném důsledku přesun výroby a s ní spojených emisí do zemí s nižšími standardy ochrany životního prostředí a navýšení celkových emisí. Na druhou stranu si je třeba uvědomit, že celkové emise v EU díky ekonomické recesi výrazně poklesly a především díky tomu se cena emisní povolenky dostala pod úroveň 10 EUR – tedy pod hodnotu, která by byla žádoucí z hlediska nastartování nutných inovací v energetice a průmyslu.

Ministři se také shodli na tom, že by EU měla pečlivě posoudit všechny další kroky týkající se vnitřního cíle snížení emisí do poloviny roku 2020 a i cíle pro další mezníky až do roku 2050. Z hlediska trvale klesajícího podílu EU na globálních emisích (cca 12 %) je třeba nadále trvat na podmínění vyššího cíle EU přijetím srovnatelných závazků ze strany všech významných světových emitentů (USA, Čína, atd.) v souladu s předešlými závěry Rad životního prostředí, respektive Evropských rad.

Příprava zemí na konferenci v Durbanu

Ve dnech 28. listopadu – 9. prosince 2011 se v jihoafrickém Durbanu uskuteční sedmnácté zasedání konference smluvních stran Úmluvy („COP 17“) a sedmé zasedání smluvních stran Kjótského protokolu („CMP 7“). Rok 2011 je z pohledu Kjótského protokolu velmi důležitý, jeho první kontrolní období totiž vyprší na konci roku 2012. Konference v Durbanu proto představuje vhodnou příležitost dohodnout se na druhém kontrolním období Kjótského protokolu, a vyhnout se tak vakuu mezi prvním a druhým kontrolním obdobím. Ministři také zdůraznili potřebu domluvit se na využití a převodu jednotek AAU v druhém kontrolním období.

Hlavním cílem konference je příprava a následné schválení časového harmonogramu, respektive mandátu pro přijetí právně závazné dohody. Evropská unie už potvrdila svůj vstřícný postoj k tomu, aby bylo druhé kontrolní období Kjótského protokolu přijato, a došlo tak k uzavření právně závazné dohody.

Kvalita ovzduší

Ministři životního prostředí zemí Visegrádské skupiny, Bulharska a Rumunska se dohodli na tom, že budou i nadále spolupracovat v oblasti ochrany ovzduší a výměny informací o přístupu jednotlivých států k této otázce. Také se shodli na tom, že budou podporovat projekty zaměřené na přeshraniční spolupráci. Ministři chtějí spolupracovat i při výměně zkušeností týkajících se řešení problematiky vytápění domácností.

Nový rozpočtový rámec EU a kohezní politika včetně budoucí environmentální politiky EU

Hlavní prioritou zemí V4 je zachování silné kohezní politiky zaměřené na snížení hospodářských a sociálních rozdílů mezi členskými státy a regiony. Kohezní politika by měla být jedním z důležitých nástrojů k dosažení cílů strategie Evropa 2020 s tím, že musí být zachována dostatečná flexibilita při nastavování národních rozvojových priorit. Ministři životního prostředí zemí Visegrádské skupiny, Bulharska a Rumunska se dohodli na intenzivní spolupráci během jednání o budoucím víceletém finančním rámci EU.

V kontextu návrhů Komise k budoucímu programovému obdbobí Česká republika vzala na vědomí přístup začleňování změny klimatu a ochrany životního prostředí v rámci rozpočtu EU na období 2014 - 2020. MŽP současně připravuje ve spolupráci s regiony návrh priorit kohezní politiky pro budoucí období v oblasti životního prostředí, předběžně se bude jednat o vodu a vodohospodářskou infrastrukturu, odpadové hospodářství (spalování, recyklace), ochranu ovzduší (modernizace technologií), biodiverzitu (včetně protipovodňových opatření), efektivní využití energie a zdrojů, ekoinovace nebo staré ekologické zátěže a alternativní dopravu.

Mezinárodní spolupráce v rámci zemí V4 (Rio +20)

Dvě hlavní témata vrcholné konference OSN o udržitelném rozvoji (Rio+20) – zelená ekonomika v kontextu udržitelného rozvoje a vymýcení chudoby a institucionální rámec pro udržitelný rozvoj - vnímají visegrádské země jako velmi významná. Ministři definovali priority společného postupu: účinnější využívání zdrojů, zvláště energie, včetně energetických úspor, a zefektivnění práce institucí OSN.

Zdroj: upravena TZ MŽP