Ministři životního prostředí EU diskutovali o legislativních návrzích pro snižování emisí skleníkových plynů

Ministři životního prostředí EU dnes diskutovali o legislativních návrzích pro snižování emisí skleníkových plynů v odvětví mimo evropský systém obchodování s emisemi EU ETS. V reakci na nedávné rozhodnutí americké administrativy o vystoupení Spojených států z Pařížské dohody také znovu potvrdili svůj závazek tuto dohodu plně implementovat. Ministři na svém pravidelném jednání Rady pro životní prostředí rovněž přijali závěry k Akčnímu plánu pro přírodu, lidi a hospodářství, jehož cílem je posílit provádění evropského práva v oblasti biologické rozmanitosti.

Pařížská dohoda po odstoupení USA

Ministři se dnes v kontextu nedávného rozhodnutí o vystoupení Spojených států amerických z Pařížské dohody o ochraně klimatu vyjádřili k aktuálnímu vývoji a postoji členských zemí EU. Česká republika v tomto ohledu podobně jako další členské státy Evropské unie a také většina zemí světa lituje rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa odstoupit od Pařížské dohody. „Spolu s kolegy z ostatních členských států jsem dnes potvrdil náš společný závazek dále spolupracovat a začít uvádět do praxe Pařížskou dohodu,“ zdůrazňuje ministr životního prostředí Richard Brabec. Zároveň dodává, že dle jeho názoru nemůže být dohoda znovu otevřena k dalšímu vyjednávání, jak navrhla administrativa USA. Naopak zásadní je nyní přijmout pravidla pro její implementaci.

„Potenciální největší dopad vystoupení Spojených států z Pařížské dohody je ten, že USA jsou významným přispěvatelem do různých mezinárodních fondů, prostřednictvím kterých jsou v rozvojových státech financována nezbytná adaptační opatření, stejně jako opatření ke snižování emisí skleníkových plynů. A pomáhají také se šířením čistých nízkouhlíkových technologií. Jestliže tedy dojde k významnému krácení finančních příspěvků ze strany Spojených států, tak to samozřejmě může znamenat značný problém,“ dodává ministr Brabec.

Snižování emisí skleníkových plynů mimo EU ETS a posílení ochrany biodiverzity

Mezi hlavní témata dnešního jednání ministrů evropské osmadvacítky patřila ale zejména debata o legislativních návrzích pro snižování emisí skleníkových plynů v odvětvích mimo emisní obchodování, tedy z oblastí, jako je doprava, zemědělství, budovy či odpady. „Oceňuji pokrok, kterého bylo doposud dosaženo v projednávání těchto legislativních návrhů. Dosažení včasné shody je důležité i pro zahájení provádění našich již odsouhlasených cílů, jak na úrovni EU, tak mezinárodní,“ komentuje závěry jednání ministr Brabec. Dva legislativní návrhy, jejichž cílem je dosáhnout plnění cílů v oblasti snižování emisí skleníkových plynů, které si EU vytyčila do roku 2030, předložila Evropská komise loni v červenci. U obou návrhů, jak nařízení ke sdílení úsilí, tak k zahrnutí a pohlcování emisí z půdy a lesnictví (LULUCF) do rámce pro oblast energetiky a klimatu do roku 2030, byl od té doby na půdě Rady učiněn značný posun. Stále však zůstává několik otázek k dořešení předtím, než bude možné zahájit vyjednávání s Evropským parlamentem. „Zejména v oblasti LULUCF jsme však již velmi blízko přijatelného kompromisu. V otázce sdílení úsilí bychom měli lépe zohlednit snahy států jako ČR, které své emise v těchto odvětvích snížily včas, a tak předčasně splní stanovené cíle k roku 2020,“ upřesňuje ministr Brabec.

„Pokroku je potřeba dosáhnout také v další naší prioritě, a to ve vyjednávání revize směrnice EU ETS. Jsme uprostřed trojstranných diskusí s Evropským parlamentem a věříme, že stávající a nadcházející předsednictví nás brzy dokáže dovést k nalezení shody tak, abychom zajistili předvídatelnost pro investiční prostředí v průmyslu a energetice,“ doplňuje ministr Brabec. Na konci června předá Malta pomyslné předsednické žezlo v Radě EU spolu s aktuálně projednávanými návrhy Estonsku.

Dalším bodem jednání byla ochrana přírody. Ministři schválili závěry Rady, ve kterých vítají nedávno zveřejněný Akční plán EU pro přírodu, lidi a hospodářství [5]. Jeho cílem je zlepšit ochranu přírody a biologické rozmanitosti v EU ve prospěch jejích občanů i ekonomiky. „Akční plán obsahuje velmi široké spektrum průřezových opatření pro naplňování směrnic "o ptácích" a "o stanovištích". Na jednu stranu mají poskytnout členským státům podklady a nástroje pro další úsilí při zlepšování stavu stanovišť a druhů. Na druhou stranu je v mnoha ohledech od členských států vyžadována nezbytná součinnost,“ vysvětluje ministr Brabec a ujišťuje, že Česká republika tento požadavek na součinnost zodpovědně přijímá. Cílem akčního plánu by měla být především pomoc členským státům v prosazování cílů směrnic a poskytnutí opory a argumentace pro jejich vymáhání.