Komplexní plán rozvoje jaderné energetiky v ČR, Dotace EU, Program obměny vozového parku...

Vláda ČR:

• bere na vědomí Materiál "Aktuální stav přípravy 3. a 4. bloku JE Temelín";
• vyjadřuje zájem vlády ČR pokračovat v rozvoji jaderné energetiky v ČR, v současné době však bez zapojení jakéhokoliv typu státní záruky;
• ukládá ministru financí a ministru průmyslu a obchodu do 31. 12. 2014 připravit komplexní plán dalšího rozvoje jaderné energetiky v ČR v návaznosti na aktuální Státní energetickou koncepci.

Čtěte také:
Dokončení Temelína se vzdaluje, vláda odmítla dát státní záruky (E15, 9.4.2014)

Beneš: Česku hrozí po roce 2030 významný deficit výroby elektřiny

Beneš: Bez státních garancí zastavíme tendr na Temelín

Program obměny vozového parku veřejné správy za ekologická vozidla

Před více než pěti lety, v prosinci 2008, rozhodla Vláda ČR, že do konce roku 2013 má činit podíl ekologických osobních a lehkých nákladních automobilů na celkovém vozovém parku státní správy nejméně 25 procent. Plnila tím i jeden z úkolů Národního programu snižování emisí ČR. Státní správa měla tedy 5 let na to, aby vozidla, která průběžně obměňuje, postupně nahrazovala za ta na ekologický pohon (aby nákup vozidel neměl vliv na státní rozpočet). Státní správa tak měla také jít příkladem, aby nákupem pro svoji potřebu povzbudila trh s čistými vozidly a aby svým přístupem deklarovala zájem o zlepšování ochrany životního prostředí.

„Bohužel po pěti letech fungování programu je stav takový, že v ČR jezdí sice už více jak 7 tisíc vozidel na ekologický stlačený zemní plyn, ale ministerstva nevlastní takové vozidlo ani jediné a přitom usnesení vlády většina ministerstev vůbec nesplnila,“ říká Jan Ruml, výkonný ředitel Českého plynárenského svazu (ČPS). Jedná se o ministerstvo vnitra, spravedlnosti, pro místní rozvoj, zdravotnictví, práce a sociálních věcí, životního prostředí, dopravy a ministerstvo obrany. Před dvěma lety, při průběžném vyhodnocení, splnilo závazek dokonce jediné ministerstvo. „Ještě v roce 2010, kdy již bylo v platnosti usnesení vlády, některé úřady dokonce nakupovaly vozidla plnící pouze emisní limity EURO 4,“ uvádí se v materiálu Informace o splnění Programu obměny vozového parku veřejné správy, které dnes měla vláda na svém programu jednání.

„Prioritou vlády v programovém prohlášení je zejména hledání úspor a přitom tady leží a stačí je uchopit. Kromě ekologických předností, v případě pořízení vozů na CNG, snížíte provozní náklady vozů nejméně asi na polovinu. Jezdíte za jednu korunu na kilometr a neplatíte také ani silniční daň. Vybrat si přitom úřady mohou z asi 60 druhů sériově vyráběných vozidel na zemní plyn,“ říká Jiří Šimek, místopředseda Rady ČPS. Příklady Městské policie v Ostravě nebo Hasičského záchranného sboru (HZS) Pardubice ukazují, že se tyto úřady mohou chovat nejen ekologicky, ale i šetřit výrazné finanční prostředky. Výjimku v programu mají pouze vozidla používaná Policií ČR a HZS k přímému výkonu služby.

Ani jedno takové vozidlo si za celých 5 let nepořídil Úřad pro technickou normalizaci a státní zkušebnictví a Kancelář prezidenta republiky. Naopak více než 70 procent těchto čistých ekologických vozidel vlastní Energetický regulační úřad, Český statistický úřad a Krajské úřady Karlovarského a Zlínského kraje, přestože pro orgány samosprávy byla obměna vozů pouze doporučena.

EU přímo doporučuje státnímu sektoru, aby svým příkladem hromadného nákupu ekologicky přátelských vozidel inspiroval veřejnost k následování. Problematikou se zabývá Směrnice o podpoře čistých a energeticky účinných silničních vozidel. Evropská komise dokonce v roce 2013 provedla přezkum toho, jak jednotlivé země směrnici aplikovaly.

Emise z dopravy dnes představují nejrychleji rostoucí zdroj emisí skleníkových plynů. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) chce čistou mobilitu mimo jiné podporovat i v rámci příštího programovacího období evropských fondů (2014 až 2020).

Čtěte také:

Brněnský dopravní podnik rozjíždí největší CNG projekt v České republice

Úřady měly nakupovat ekologická auta, řada z nich se tomu vyhnula (EurActiv.cz, 9.4.2014)

Dohoda o partnerství pro evropské fondy

Vláda dnes projednala Dohodu o partnerství pro programové období 2014–2020, která je základem pro čerpání prostředků z evropských fondů v následujících letech. Ministerstvo pro místní rozvoj dokončilo zpracování stěžejního strategického dokumentu pro období let 2014 až 2020, který zakotvuje a vymezuje spolupráci s Evropskou komisí v oblasti využívání fondů EU a od něhož se odvíjejí také budoucí programy.

"Česká republika si tímto dokumentem jasně vydefinovala hlavní oblasti, které chce financovat v příštích deseti letech z evropských zdrojů. Takto naplánované investice do infrastruktury, výzkumu a vývoje, životního prostředí nebo energetické účinnosti pomohou zvýšit konkurenceschopnost firem a zlepší kvalitu života. Jsem ráda, že tvorba dohody probíhala ve spolupráci se všemi partnery a priority všech stran mohly být reflektovány ve výsledné strategii využití těchto prostředků. V dalších měsících se budou dopracovávat jednotlivé programy, ze kterých budou podpořeny nejlepší projekty,“ řekla Věra Jourová ministryně pro místní rozvoj.

Rozhovor HN s Věrou Jourovou 15.4.2014: Vláda minulý týden schválila návrh dohody o partnerství s EU. Podle ní získáme v letech 2014-2020 z evropských fondů 20,5 miliardy eur. Na co budou použity? To je ve velké míře dáno strategií nazvanou Evropa 2020. Na podporu průmyslu a podnikání má jít 4,1 miliardy eur, na vědu a výzkum a vzdělávání 2,8 miliardy eur, na životní prostředí, ochranu ovzduší, vodní hospodářství, odpady, zvýšení energetické účinnosti a úspory i zateplování 2,6 miliardy eur. Doprava má získat 4,7 miliardy eur. Na integrovaný operační program, který zahrnuje peníze na územní plánování, cestovní ruch, zdravotnictví, kulturu, vnitro a informační systémy pro veřejnou správu má jít téměř pět miliard eur.

 

Zdroj: iHNED.cz

„Finální verze Dohody o partnerství, která byla vládě předložena, je výsledkem tříletých debat na národní úrovni a téměř rok a půlročního neformálního vyjednávání s Evropskou komisí. V rámci projednávání Dohody o partnerství Evropská komise Českou republiku chválila nejen z časového, ale i věcného hlediska její přípravy. Výsledný dokument tak odráží nejen připomínky Evropské komise, ale také vstupy partnerů z řad jednotlivých resortů, krajů, obcí a dalších regionálních partnerů, hospodářských a sociálních partnerů, neziskové, akademické, vědeckovýzkumné sféry a dalších,“ doplnil Daniel Braun, první náměstek ministryně pro Národní orgán pro koordinaci.

V následujících dnech bude Dohoda o partnerství oficiálně zaslána Evropské komisi. Tím bude ze strany České republiky splněn termín 22. dubna 2014, stanovený evropskou legislativou pro předložení Dohody o partnerství.

V dalších měsících budou dopracovávány programy spolufinancované z evropských fondů v uvedeném období. Programy, až na některé výjimky, mají být dle nařízení Evropské unie zaslány Evropské komisi nejpozději do 3 měsíců od předložení Dohody o partnerství.

Čtěte také:

Česko má jízdní řád na dotace – mohlo by dostat až 600 miliard korun (ČT24, 9.4.2014)

Vláda schválila Dohodu o partnerství pro evropské fondy (EurActiv, 9.4.2014)

Rozšíření CHKO Kokořínsko o Dokesko

Hlavním cílem vyhlášení kategorie „chráněné krajinné oblasti“ je ochrana krajinného rázu a přírodovědeckých hodnost celé oblasti Máchova kraje. Území v okolí Doks na severu Čech včetně, unikátní přírody bývalého Vojenského výcvikového prostoru Ralsko, patří mezi jedinečné přírodní lokality, kde se v současnosti nachází 163 zvláště chráněných druhů živočichů a 96 zvláště chráněných druhů rostlin. Vyskytuje se tam jedna z posledních početnějších populací tesaříka alpského v České republice, největší hnízdní populace jeřába popelavého a téměř 700 druhů motýlů, včetně několika zcela nových na ostatním území ČR se nevyskytujících. Masožravá rostlina tučnice česká a orchidej prstnatec český patří dokonce mezi místní endemity, které jinde na světě nenajdeme. Na území Máchova kraje se rovněž nachází několik evropsky významných lokalit a ptačí oblast, které jsou součástí soustavy Natura 2000.

„Velmi si cením shody dotčených obcí na rozšíření CHKO. Vyhlášením se obcím jejich každodenní život téměř nezmění. Status CHKO pro území Dokeska znamená nejen možnost, jak účinně chránit unikátní přírodovědecky cenné ekosystémy a jejich biodiverzitu, ale i ocenění kvality území a příležitost k rozvoji aktivit turistického ruchu. Existence CHKO v oblasti Dokeska přispěje ke snazšímu získávání dotací. Bude tak zachován princip udržitelného rozvoje celé oblasti. Pro samotný rezort ochrany přírody je tento krok významný i proto, že po dlouhé době mění mapu CHKO - naposledy se chráněná krajinná oblast rozšiřovala před 12 lety a nejmladší CHKO je Český les vyhlášený v roce 2005,“ říká ministr Brabec.

Část území Dokeska je v současné době chráněna jako národní přírodní rezervace (NPR). Vzhledem k navržené zonaci nepředstavuje kategorie ochrany CHKO pro návštěvníky celé oblasti žádná nová omezení. Stávající rekreační využití Máchova jezera nebude vyhlášením CHKO nijak omezeno. Územní rozšíření CHKO Kokořínsko o dokeskou část zajistí vedle právní ochrany přírodovědně cenného území i jednodušší přístup k vyřizování záležitostí občanů v oblasti ochrany přírody.

Celý proces rozšíření CHKO Kokořínsko o oblast Máchova kraje trval 7 let. První snahy se datují do roku 2006. V roce 2011 byl návrh projednán s dotčenými kraji, obcemi i vlastníky nemovitostí. V roce 2013 byl návrh na rozšíření CHKO rozeslán všem připomínkovým místům. Všechny připomínky byly v průběhu roku 2013 vypořádány. „Rozšíření chráněné krajinné oblasti (CHKO) Kokořínsko o Máchův kraj je nejen potvrzením přírodních hodnot tohoto jedinečného území, ale i podstatným krokem pro jeho účinnou ochranu. Dosavadní péče o jednotlivá roztroušená maloplošná chráněná území totiž nezajistí ochranu krajiny jako celku. Sjednocení a pokrytí území chráněnou krajinnou oblastí poskytne ochranu koncepční, komplexní a ekonomicky nejefektivnější,“ doplňuje ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR František Pelc.