Ministři EU dali zelenou pro reformu obchodování s emisními povolenkami

Rada pro životní prostředí se včera dohodla na svém vyjednávacím postoji k přezkumu systému obchodování s emisemi (ETS). ETS je jedním z hlavních nástrojů pro snižování emisí skleníkových plynů. Tento přezkum má přispět k dosažení cíle EU snížit své emise do roku 2030 nejméně o 40 %, jak se k tomu EU zavázala na základě Pařížské dohody o změně klimatu.

Návrh na revizi ETS bude projednán a přijat prostřednictvím řádného legislativního postupu. Rada tudíž sdílí legislativní pravomoci s Evropským parlamentem.

Rada pro životní prostředí se dne 28. února 2017 dohodla na svém vyjednávacím postoji (obecný přístup). To znamená, že mohou být zahájena jednání s Evropským parlamentem k dosažení dohody na konečném znění. Evropský parlament svůj postoj schválil dne 15. února 2017.

Systém EU pro obchodování s emisemi (EU ETS) začal být uplatňován v roce 2005 s cílem podpořit snižování emisí skleníkových plynů nákladově efektivním a ekonomicky účinným způsobem. Omezuje objem skleníkových plynů, které mohou energeticky náročná průmyslová odvětví, výrobci energie a letecké společnosti vypouštět do ovzduší. Počet emisních povolenek je zastropován na určité úrovni, kterou určuje EU, a podnikům se jednotlivé povolenky přidělují nebo si je tyto podniky kupují. Strop je v průběhu času snižován, aby se množství emisí postupně snižovalo.

Revizi směrnice o systému EU pro obchodování s emisemi (EU ETS)

Pro dosažení cíle EU snížit emise alespoň o 40 % do roku 2030 budou muset odvětví, na něž se vztahuje systém EU ETS, snížit své emise o 43 % ve srovnání s rokem 2005. To znamená, že celkový počet emisních povolenek bude klesat rychleji než dříve: od roku 2021 o 2,2 % ročně, namísto 1,74 %. To odpovídá dalšímu snížení emisí o přibližně 556 milionů tun mezi lety 2020 a 2030, což se přibližně rovná ročnímu objemu emisí ve Spojeném království.

Návrh Komise obsahuje mimo jiné tyto změny:

• revize systému bezplatného přidělování povolenek se zaměřením  na odvětví, u nichž existuje nejvyšší riziko, že přemístí svou výrobu mimo EU (to se týká přibližně 50 odvětví);

• značný počet bezplatných povolenek vyhrazených pro nová a rostoucí zařízení;

• pružnější předpisy s cílem lépe sladit množství bezplatných povolenek s údaji o výrobě;

• aktualizace 52 referenčních úrovní používaných na měření emisí tak, aby odrážely technologický pokrok od roku 2008.

V období mezi lety 2021 a 2030 má být společnostem bezplatně přiděleno přibližně 6,3 miliardy povolenek v hodnotě 160 miliard EUR.

Komise rovněž navrhuje vytvořit několik podpůrných mechanismů, které mají průmyslu a energetice pomoci vyrovnat se s výzvami v oblasti inovací a investic, jež jsou spojeny s přechodem na nízkouhlíkové hospodářství. Patří mezi ně dva nové fondy:

• Fond inovací – rozšiřující stávající podporu pro demonstraci inovativních technologií na průlomové inovace v průmyslu;

• Modernizační fond – usnadňující investice do modernizace odvětví energetiky a širších energetických systémů a posílení energetické účinnosti v 10 členských státech s nižšími příjmy.

Pokud se podaří najít shodu s Evropským parlamentem a Evropskou komisí, zahájí EK práci na navazujících právních předpisech a členské státy následně zapracují novou směrnici do své národní legislativy. Revidovaný systém EU ETS, zejména v oblasti bezplatné alokace povolenek, finančních mechanismů a celkového posílení efektivity systému, pak bude uplatňován především v příštím desetiletí, kdy systém vstoupí do svého 4. obchodovacího období (2021–2030). V tomto období by se dle včera schváleného návrhu měl objem povolenek snižovat každý rok o 2,2 procenta. V nynějším obchodovacím období, které skončí v roce 2020, se počet vydávaných povolenek snižuje o 1,74 procenta za rok.