Více času na podstatné

Ministr životního prostředí Tomáš Jan Podivínský poklepal na základní kámen ZEVO Chotíkov

18.09.2013 10:39

V Chotíkově u Plzně byl včera za účasti ministra životního prostředí Tomáše Jana Podivínského slavnostně položen základní kámen spalovny komunálního odpadu, kterou v areálu tamní skládky staví společnost Plzeňská teplárenská. Spalovna, na jejíž stavbu chce teplárna získat dotaci Evropské unie, bude plně funkční do konce roku 2015.

„Projekt chotíkovské spalovny se stal symbolem našeho Operačního programu Životní prostředí v prioritní ose 4, kde je vlajkovou lodí odpadového hospodářství. Byl to historicky první projekt, který je svou velikostí a zaměřením schopen dosáhnout na podporu z fondů EU a pevně věřím, že prolomí dosavadní nepřízeň bruselské byrokracie k projektům tohoto typu v České republice a na téměř třímiliardovou investici tak dostaneme alespoň pětinovou dotaci z Bruselu. Nikde v Evropské unii se v 21. století nemůžeme chovat jako neandrtálci, ohryzat maso a kost hodit do díry. Skládkování netříděného komunálního odpadu musí i u nás skončit a musíme se chovat jako ekonomicky i ekologicky vyspělé země, třeba jako Švýcarsko, kde mají na třicet podobných spaloven. Prioritní je pro nás dodržování hierarchie nakládání s odpady, to znamená, že nejlepší je, když odpad vůbec nevznikne a když už vznikne, aby byl recyklovaný. Obě tyto priority ale nelze plně zajistit, takže co už nelze materiálově zhodnotit, musíme využít energeticky, přeměnit ve spalovnách na teplo a elektrickou energii. Je to ekonomické, protože šetříme drahé a vyčerpatelné fosilní zdroje a nahrazujeme je v podstatě „nevyčerpatelnými“ odpadky jako plnohodnotným palivem, ekologické, neboť odpadky nezatěžujeme přírodu a rozumné, neboť si z odpadu vyrobíme teplo a energii. A nakonec je to i strategické, protože využívání odpadů ve spalovnách zvyšuje naši energetickou soběstačnost a nezávislost. Na skládky bychom měli ukládat opravdu už jen to, co nejde recyklovat ani energeticky zhodnotit, a toho by mělo být jen úplné minimum, abychom co nejméně zatěžovali naši přírodu a krajinu“, říká ministr životního prostředí Tomáš Podivínský.

"Projekt ZEVO Chotíkov byl velmi dobře připravený a v tuto chvíli již je v systému posuzování na Evropské komisi, kam před pár dny od nás odešel. Zítra a pozítří je v Bruselu na oficiální návštěvě prezident republiky Miloš Zeman a jsem dobré naděje, že pokud se najde vhodná příležitost, tak tento projekt v Bruselu podpoří," říká ministr Podivínský a dodává: „Spalovna Chotíkov vyřeší na další desítky let problémy Plzně s komunálním odpadem. Po 20 letech, kdy se v Plzni ukládají miliony tun odpadu do země, teď bude mít město konečně odpovídajícím způsobem vyřešený problém, „kam s ním“. Nově vybudované zařízení navíc přinese do regionu další pracovní příležitosti a návazné služby.“

 

S přípravou projektu ZEVO (= zařízení na energetické využití odpadů) Chotíkov se začalo v roce 2002, intenzivní práce začaly zhruba před pěti lety. Spalovna zpracuje ročně 95 tisíc tun odpadu a nahradí zhruba 75 tisíc tun hnědého uhlí spalovaného v teplárně. V Plzeňském kraji se ročně vyprodukují téměř dva miliony tun všech kategorií odpadu, včetně komunálního. Necelých 14 procent všech odpadů nenajde využití a skončí na skládce. Ročně se tak na skládky uloží 240 tisíc tun odpadů. Komunálního odpadu vzniká ročně kolem 220 tisíc tun. Značná část se vytřídí a dále se využívá, zhruba 160 tisíc tun komunálních odpadů se nyní skládkuje.

Odpadové hospodářství je jednou z hlavních priorit Ministerstva životního prostředí. Cílem je dosáhnout zákazu skládkování neupraveného komunálního odpadu mezi lety 2023 a 2025 a zároveň uplatňovat hierarchii při nakládání s odpady, tedy nejlépe, aby odpad vůbec nevzniknul, pokud vznikne, aby byl recyklovaný a znovu využitelný a tam, kde není recyklace možná, přichází na řadu energetické využití. Skládkování je pak až tím úplně posledním možným řešením pro takový odpad, který se už nedá nijak zhodnotit.

 

Čtěte také:

Spalovna Chotíkov: "U dotace jsem mírným optimistou", řekl ředitel Plzeňské teplárny Drápala

 

 

Zdroj: MŽP