Miloš Babiš: Přeměna odpadů na druhotné suroviny je klíčem k oběhovému hospodářství

Jako poslanec Parlamentu České republiky a člen výboru pro životní prostředí dlouhodobě pracuji na přípravě nového legislativního základu pro vyšší využití inertních stavebních a demoličních odpadů. V dnešní době obrovské produkce odpadů, je nutné myslet na to, jak jich co největší množství využít v další produkci.

Pokud jde o stavební odpad, nyní ho většina směřuje přímo na skládky, a to z důvodu jeho klasifikace podle zákona o odpadech. Právě proto u nás každoročně zbytečně na skládkách skončí miliony tun směsí betonu, zemin a kameniva, které by alespoň zčásti mohly být opětovně využity na stavbách. Přitom díky znovuvyužití bychom šetřili vlastní nerostné bohatství, nemuseli bychom ani tolik surovin dovážet a s tím samozřejmě souvisí další úspory v oblasti dopravy, ale i životního prostředí, které doprava významně znečišťuje. Celková koncepce tak míří k cirkulární ekonomice, kde se předchází vzniku odpadů. Prakticky to znamená, že výrobky, které by po skončení svého životního cyklu skončily na skládce, se zpracovávají na nové suroviny pro další výrobu.

Nápady pro využití odpadů v České republice jsou. Část firem již nové technologie vyvíjí, je však nutné tyto zatím spíše ojedinělé snahy podpořit i legislativně. Příkladem využití stavebně demoličních odpadů jako plnohodnotné suroviny může být jejich zpracování do prefabrikátů použitých opětovně při stavbách budov a další infrastruktury. Obdobně se ze struskového kameniva vyrábí betonové bloky s jednoduchou montáží a demontáží, které jsou po ukončení své životnosti opět recyklovatelné. Zajímavé využití našlo také kabelové PVC, které je možné přeměnit na pokrytí podlah výrobních hal a skladů. Podobně je možné vyrábět dlažbu ze směsi odpadních termoplastů. I tyto materiály lze pak znovu recyklovat. V oboru stavebnictví pak v souvislosti s rozvojem montovaných staveb našla využití odpadová pšeničná sláma, ze které se vyrábí stavební desky.

Mimo běžnou praxi se využitím odpadních materiálů zabývají také vysoké školy technického zaměření. Jedním z nejzdařilejších příkladů je výroba termoizolačních desek a tepelné a akusticky izolační vaty z polyesterových vláken, které jsou odpadním produktem výroby. Velkou otázkou je pak efektivní využití různých druhů zemin při stavebních pracích. Část zeminy bývá při výkopových pracích jako nevhodná odvážena na skládky. Jedním z nápadů tak jsou také samozhutnitelné zálivky, které mohou i nevhodné zeminy stabilizovat.

Opakovanému využití stavebních materiálů v celém hospodářství brání řada legislativních problémů. Slibný návrh novelizace vyhlášky o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu nakonec nepřinesl novou koncepci, která by umožnila větší využití asfaltových směsí a zeminy. I přes tuto zkušenost jsem začal úzce spolupracovat s Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem průmyslu a obchodu na přípravě nové vyhlášky, podle které bude možné odpadní materiál, dosud označovaný pouze za odpad, považovat za vedlejší produkt. V první řadě se jedná o opětovné využití asfaltových směsí, následně bychom do koncepce chtěli připojit další komodity, například betony, pro jejichž využití je velký prostor, jak je ostatně patrné z výše uvedených příkladů.

Doufám tedy, že se postupně podaří prosadit vyjmutí jednotlivých materiálů z odpadového toku při zachování zajištění bezpečnosti lidského zdraví a jejich opětovné využití, které významným způsobem pomůže životnímu prostředí.

NENECHTE SI UJÍT JIŽ TENTO TÝDEN!

Autor: Miloš Babiš, poslanec Parlamentu České republiky

Zdroj: Odpadové fórum 9/2017