MF Dnes: Ochrana přírody musí být obhajitelná

„Zařazení území mezi Evropsky významné lokality automaticky neznamená stopku připravovaným investicím,“ řekl ministr Richard Brabec v soborním rozhovoru pro MF DNES. Je to pár dní, co vláda zamítla opatření na ochranu přírody ve třech lokalitách v Česku, přestože u dvou to Evropská komise přímo požadovala. Převážil jiný zájem – lodní doprava na největší tuzemské řece. Údolí Labe u Děčína, kde se počítá se stavbou jezu, a Louky u Přelouče, které má protnout umělý kanál, se tak na seznam Evropsky významných lokalit (EVL) nedostaly. Česku v krajním případě hrozí žaloba u Evropského soudního dvora v Lucemburku, zastavení dotací a vysoké pokuty. „Klidně může jít o stamiliony,“ varuje ministr životního prostředí Richard Brabec z hnutí ANO.

Evropská komise požadovala ochranu sedmi konkrétních míst v zemi, dvě z nich vláda neschválila. Proč?

Došlo na střet ochrany přírody a veřejného zájmu na splavnění Labe. My hájili zájmy přírody, někteří kolegové, ale i kraje či obce pak zájmy dopravy nebo územního rozvoje. V případě těchto dvou lokalit bylo jasné, že přinesou největší rozpory. Zařazení Labského údolí na seznam EVL bylo Evropskou komisí požadováno už v roce 2005, krátce poté se začalo mluvit o Loukách u Přelouče neboli Slavíkových ostrovech. Tudíž se o tom ví dlouho, ale doposud nebyla vůle to předložit. Krom toho, že jsme to podle mě na vládě z pohledu životního prostředí seriózně zdůvodnili, argumentoval jsem i tím, že zařazení lokalit na tento evropský seznam automaticky neznamená stopku připravovaným investičním záměrům. Jen to znamená, že se v rámci EIA hodnotí konkrétní negativní vliv na cennou přírodu, a to z celoevropského pohledu.

Nahlíží se na ně tedy přísněji?

Ano, nahlíží se na ně přísněji. Ale je třeba říci, že u drtivé většiny Evropsky významných lokalit – a dnes jich je v Česku tisíc sto jedenáct – k žádným zásadním střetům mezi stavbami a přírodou nedochází.

Proč jste ministry nepřesvědčil?

Vláda je kolektivní orgán. Rozhodla většinovým hlasováním. Většina nepřijala můj argument, že ani při splnění požadavků Evropské komise se automaticky nevylučuje možnost zlepšit splavnost Labe, kdyby se k tomu ministerstvo dopravy v budoucnu odhodlalo. Upozorňuji, že z třiapadesáti lokalit, které se schvalovaly, se na seznam nedostaly jen tři.

Nicméně nyní nám od EU hrozí sankce. Co bude následovat?

Usnesení vlády včetně zdůvodnění pošleme Evropské komisi. Pak bude na ní, zda naše argumenty akceptuje. Třeba si může říct, že Česko splnilo drtivou většinu požadavků a přestane na Labském údolí a Slavíkových ostrovech trvat. Nebo třeba jen na jedné z nich. Obecně po nás komise požaduje stovky věcí a někdy je nesplníme úplně na sto procent. Přesto se stává, že je úspěšně obhájíme.

A když bude na požadavcích trvat?

Zřejmě se věc posune do stadia takzvaného infringementu, což je řízení mezi členským státem EU a Evropskou komisí o porušení evropských právních předpisů. Tam budeme tlumočit názor vlády a uvidíme. Teď je na komisi, jak se zachová. Infringementů se vedou desítky s Českem a tisíce v rámci EU, to není nic neobvyklého.

Jaká je nejhorší možná varianta?

Komise bude na Česko vyvíjet tlak a využije nástroje k prosazení požadavků vyplývajících z unijních předpisů. Infringement může znamenat, že budou zastaveny dotace pro některé projekty, například v lodní dopravě. Záleží na komisi. Pokud ale ani v této fázi rozpor neodstraníme – tedy nedoplníme vyžadovaná místa na seznam – může přijít žaloba na Česko k Evropskému soudnímu dvoru. A v případě odsouzení je scénář poměrně jasný: jednorázová pokuta, zpravidla ve výši dvou milionů eur, a pak za každý den deset tisíc eur až do vyřešení věci. A pozor! Platit budeme i poté, co česká vláda případně couvne, protože se bude čekat, než se zastaví soudní řízení. To může trvat měsíce. Zmíněné částky jsou přitom spíše spodní hranicí.

Proč si zrovna Labské údolí a Slavíkovy ostrovy Evropská komise tak oblíbila?

Při vstupu do EU se provedlo první mapování vhodných lokalit. Vznikl seznam míst, kde žijí ohrožené druhy živočichů nebo rostlin či jde o významná přírodní stanoviště. Pak to prošlo odborným posouzením v celoevropském měřítku. Komise na to má speciální organizaci, která pracuje s informacemi jednotlivých států i nevládních organizací, a jasně se ukázalo, jak je příroda Labského údolí u Děčína pro Evropu jedinečná.

Jak to myslíte?

Krajinným rázem a zachovalou přírodou jde v porovnání s uměle regulovanými řekami západní Evropy o unikátní místo. Možná poslední kousek Labe, který není přetrasovaný ani člověkem stavebně upravený. Vím, o čem mluvím, koukám na něj ze své chaty.

Nemyslíte, že byli Češi v tomto případě vůči komisi až příliš sdílní?

Někdy jsme napadáni, že jsme papežštější než papež, že třeba rozloha Evropsky významných lokalit v Česku je vyšší než jinde. Není tomu tak. Jsme výrazně pod evropským průměrem. Rozloha EVL v Česku tvoří malinko přes deset procent našeho území. Slováci mají více než dvanáct procent, Rakousko asi čtrnáct a Slovinsko nebo Chorvatsko kolem třiceti procent. Vstoupili jsme do EU a nemůžeme to brát tak, že si z jejich pravidel budeme vybírat jen ta, která nám vyhovují, a ostatní nerespektovat. Důležité je, aby vždy byla ochrana obhajitelná. Tedy že na tom kterém místě je stále co chránit.

Kritici říkají, že tento stupeň evropské ochrany není vždy adekvátní.

Ale to nemusí platit navěky. Seznam se může měnit a také se mění. Když se ukáže, že třeba vzácný druh z místa zmizel, tak lokalitu přestaneme chránit. U nás se nyní deset Evropsky významných lokalit zrušilo, protože se ukázalo, že tam chránění živočichové již nežijí. Mí kolegové ručí hlavou, že důkazy o existenci vzácných druhů vždy obhájíme.

Nevím, zda města, která chtějí na Labi budovat přístavy, nutností ochrany brouka přesvědčíte...

Kromě toho, co už jsem zmínil, jsem nejen kolegům ve vládě asi stokrát říkal: Zvažme, jaký vliv na tuzemskou lodní dopravu bude mít tak zásadní věc, jako je klimatická změna a s ní přicházející povodně nebo sucho. Podle mě je pravděpodobné, že ani vybudování plavebních stupňů na Labi by nezaručilo takovou hladinu, která by umožnila plavbu po delší období v roce. Jednou budou povodně, takže se tam stejně nebude moci plout, podruhé zase sucho. Čím dál více budeme vystaveni takovým extrémům. Plavební stupeň by pro lodní dopravu asi přinesl nějaký efekt při stabilních přírodních podmínkách, které tu byly před pětadvaceti lety. Je však otázkou, zda v budoucnu takové budou. Nejspíš nikoliv. Nicméně opakuji, že jsme přesvědčeni, že ty dva zájmy jsou slučitelné.

Máte příklady z praxe, že se i přes přísnější ochranu někde něco významného postavilo?

Labe u nás nemáme s čím srovnávat, proto se musíme podívat do zahraničí. Třeba když se rozšiřovaly plavební komory na řece Máze u belgického Lutychu, bylo nutné kvůli povolení stavby zaopatřit její slepé rameno tak, aby nebyly ohroženy chráněné druhy živočichů.

Kdyby měla vláda dnes o věci opět rozhodovat, myslíte, že byste návrh obhájil?

Na to je příliš brzy. Komise má od nás teprve prvotní informaci o výsledku rozšíření seznamu. Nechci kolegy podezírat, že zamítavým stanoviskem jen testovali Evropskou komisi. Pokud by to tak bylo, riziko citelných pokut by mělo být hlavním argumentem. Neumím si představit, že bychom někde měli prohraný soudní spor – jakkoliv je k němu nyní ještě relativně daleko – a stále své rozhodnutí nepřehodnotili.

Také můžete být osočováni, že jako „šílení“ vyhlašujete chráněná území a vůbec nehledíte, že tam za omezujících podmínek musí lidé žít a podnikat.

Samozřejmě se s tím občas setkáváme. Bohužel tu vládne zmiňovaná fáma, že vyhlášení Evropsky významné lokality automaticky znamená „stopku“ na všechno. Že si člověk nepostaví skleník, nepřeloží cihlu přes cihlu ani v rodinném domě. Ale je nutné si uvědomit, že v drtivé většině případů se vás to nedotkne. Jsou starostové, kteří se hrozili, že za obcí už ani nepostaví lavičku. To je naprostý nesmysl a konkrétní zkušenosti to vyvracejí. I když je pravda, že třeba u velkých investičních záměrů, jako je stavba dálnice či splavnění řeky, střet může nastat. To je pak třeba konkrétně řešit. Jenže také je spousta možností, jak dosáhnout řešení, aby ty věci fungovaly vedle sebe bez konfliktů. Pokud by to nešlo, má podle příslušné evropské směrnice přednost zájem ochrany přírody. A je povinností ministerstva životního prostředí takový zájem hájit.

Zdroj: MF DNES (20.2.2016)

Autor: Pavel Švec, reportér MF DNES