Město Litoměřice motivuje své organizace k úsporám energií. Ročně díky tomu ušetří skoro 3 miliony Kč

Litoměřice jsou jedním z prvních měst v České republice, kterému se podařilo motivovat k úsporám energií veškeré své organizace i občany. „Naším cílem je, aby si občané a městské organizace uvědomovali hodnotu energie a využívali ji efektivně i za přispění obnovitelných zdrojů,“ vysvětluje Jaroslav Klusák, energetický manažer města. Podle Klusáka by mělo být úsporné nakládání s energiemi stejně běžné, jako je třídění odpadu, a to ze strany domácností i veřejných institucí.

V Litoměřicích financuje úsporná opatření zvláštní fond

Konkrétních úspor energií dosahují v Litoměřicích kombinací důsledného energetického managementu a rekonstrukce svých objektů. „Zrenovovali jsme městské budovy do nízkoenergetického nebo pasivního standardu. Dále využíváme též fotovoltaické elektrárny,“ říká Klusák, podle něhož je ale nejzásadnější pravidelné monitorování a vyhodnocování spotřeby městských budov. Úsporná opatření přitom mají zřetelné výsledky – za poslední rok přinesly finanční úsporu ve výši zhruba 2,9 milionu korun.

Koncept úzké spolupráce města s jeho organizacemi funguje díky unikátnímu fondu pro úspory energií. „Fond úspor energie funguje tak, že finance na svůj provoz získává z již realizovaných úspor energie. Tím v minimální možné míře zatěžuje rozpočet města,“ vysvětluje Klusák. Ušetřené peníze jsou navíc rozděleny tak, aby z úspory těžily městské organizace. Zhruba 35 % financí je alokováno do rozpočtu města, 30 % do Fondu úspor energie a 30 % získává konkrétní příspěvková organizace, v níž byla úspora realizována.

Haňovice šetří díky spolupráci s místním družstvem

V malé obci Haňovice na Hané s 460 obyvateli se za posledních několik let podařilo odstranit černé skládky, snížit spotřebu energie i vyměnit veřejné osvětlení. Zásluhu na tom má především intenzivní spolupráce obce a místního zemědělského družstva, které je zdejší největší firmou. Právě zemědělské družstvo postavilo v roce 2011 v obci bioplynovou stanici. „Bioplynová stanice je zemědělského typu a zpracovává především odpad, jenž vzniká při chovu 800 kusů skotu, které jsou ustájeny v Haňovicích. Elektrická energie z bioplynové stanice je využívána pro provoz celého areálu, naše obec ji pak používá pro kulturní a společenské akce,“ vysvětluje starosta Arnošt Vogel.

Bioplynová stanice vedle elektřiny vyrábí též teplo, které může obec rovněž zdarma využívat v několika svých objektech včetně kulturního domu, v němž sídlí i obecní úřad nebo knihovna. „Kulturní dům se před výstavbou teplovodu v zimě nevytápěl. Nyní je především v zimních měsících téměř denně využíván pro spolkové, sportovní a společenské akce, jako jsou svatby a rodinné oslavy,“ dodává Vogel.

Nové skleníky a výroba vytvoří až 50 pracovních míst

Bioplynová stanice vyrobí více elektřiny a tepla, než kolik se využije v objektech města. Zemědělské družstvo proto hledalo možnosti, jak tyto energie efektivně využít. „V roce 2015 zastupitelstvo obce schválilo záměr výstavby skleníků o rozloze 3 ha a výšce 7,5 m, které budou sloužit k pěstování rajčat. První sklizeň proběhne v prosinci 2016,“ prozrazuje Vogel. ZD Haňovice je aktivní také v oblastech přidružené výroby. V tomto roce plánuje kolaudaci haly pro výrobu drátů do 3D tiskáren. „Díky této stavbě a zvýšení provozu výroby drátů do 3D tiskáren vznikne až 50 nových pracovních míst,“ odhaduje starosta.

Jedna z obcí získá ekologického oskara

Obě města byla za svou aktivitu nominována v letošním 8. ročníku soutěže Ekologický oskar v kategorii Obec. „V případě obou obcí jde o důkaz toho, že úspory energií fungují. Unikátní je zejména způsob spolupráce – ať již mezi městskými organizacemi v Litoměřicích, nebo mezi obcí a soukromou firmou v Haňovicích,“ říká Vladimíra Glaserová ze společnosti E.ON, která soutěž Ekologický oskar v ČR organizuje.

Zásluhy za oba úspěšné projekty patří podle odborníků též radnicím jednotlivých měst. „Litoměřice i Haňovice mají jedno společné: osvícenou radnici, která má nějakou vizi a nebojí se za ní jít. A právě to při jednání o nových průmyslových zónách často postrádáme. Obce se většinou bojí neznámého, zůstávají v zajetí čtyřletého volebního období, a proto před dlouhodobou koncepční prací upřednostňují jednoduchá a populární rozhodnutí s okamžitým efektem,“ říká Pavel Sovička, generální ředitel developerské společnosti Panattoni Europe pro Českou republiku a Slovensko, která se v letošním roce stala dohromady s českou společností Accolade novým partnerem soutěže Ekologický oskar.