Manuál pro zařazování odpadů do „Zeleného seznamu“

Informace uvedené v manuálu mají za cíl pomoci podnikatelům a pracovníkům orgánů státní správy, kteří produkují, zpracovávají, přepravují, vyvážejí a kontrolují odpady, při zařazení odpadů tak, aby bylo ve shodě s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 o přepravě odpadů. V manuálu jsou prezentována základní pravidla vycházející z platných předpisů a znalostí odpadů. Manuál není určen pro diskuzi o procedurálních požadavcích na přepravu odpadů, jedná se pouze o návod. Referenční materiály s instrukcemi, jak postupovat při přepravě nebo dovozu/vývozu odpadu, jsou dostupné na webových stránkách Ministerstva životního prostředí ČR (dále MŽP).

Při kontrole odpadů vznikajících a přepravovaných pouze na území ČR je rovněž možné používat informace o konkrétních odpadech uvedených v tomto manuálu, neboť v něm byl zpracován obecný popis odpadů odpovídající charakteru jednotlivých odpadů a jsou v něm uvedeny i kódy odpadů podle „Katalogu odpadů“ (vyhláška č. 381/2001 Sb. v platném znění) používaného v ČR pro zařazování odpadů při nakládání s nimi.

S účinností od června 2007 bylo nařízení Rady (EHS) č. 259/93 ze dne 1. února 1993 o dozoru nad přepravou odpadů v rámci Evropského společenství, do něj a z něj a o její kontrole nahrazeno současným nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 ze dne 14. června 2006 o přepravě odpadů (dále jen „nařízení o přepravě odpadů“). Upravené rozhodnutí OECD o přepravě odpadu určeného k opětovnému využití v zemích OECD C(2001)107 bylo tímto implementováno do legislativy Evropské unie a byla provedena i implementace Basilejské úmluvy. Nové nařízení o přepravě odpadů zavedlo dva seznamy, „Zelený seznam“ a „Žlutý seznam“ namísto předešlých tří seznamů – Červeného, Žlutého a Zeleného.

Zelený seznam odpadů je definován přílohou III nařízení o přepravě odpadů pomocí odkazu na přílohu IX (seznam B) Basilejské úmluvy. Příloha IIIA obsahuje seznam směsí odpadů Zeleného seznamu, které mohou být většinou přepravovány přes hranice ve stejném režimu jako odpady Zeleného seznamu. Příloha IIIB obsahuje výčet dalších odpadů Zeleného seznamu; tyto odpady nejsou dosud uvedeny v příloze IX Basilejské úmluvy, uvnitř EU je však možno je přepravovat v režimu Zeleného seznamu. Žlutý seznam odpadů je definován přílohou IV nařízení o přepravě odpadů pomocí odkazu na přílohu VIII (seznam A) Basilejské úmluvy. Příloha IVA (podle stavu ze září 2013 prozatím prázdná) je rezervována pro odpady, které by musely být ze závažných důvodů přesunuty z přílohy III mezi odpady podléhající povinnosti oznámení. Odpad je nazýván jako „neuvedený“, pokud nefiguruje na žádném ze seznamů III, IIIA, IIIB, IV, IVA.

V rámci EU platí (s výjimkami podle článku 63 – viz kapitolu „Tipy a doporučení“), že odpady z příloh III, IIIA a IIIB mohou být přepravovány přes hranice států za účelem využití bez nutnosti předchozího písemného oznámení a souhlasu dotčených příslušných orgánů včetně MŽP. Je-li účelem přepravy využití, jsou procedurální a řídicí požadavky mnohem méně přísné než u odpadů Žlutého seznamu. V článku 18 nařízení o přepravě odpadů jsou v podstatě pouze dva zásadní požadavky:

1) Mezi vývozcem a dovozcem musí být uzavřena smlouva se stanovenými závazky.
2) Každou přepravu musí provázet dokument podle přílohy VII, kde jsou specifikovány informace potřebné ke sledování pohybu odpadu.

Je nutné upozornit, že přeprava odpadů ze Zeleného seznamu určených k opětovnému využití do zemí, které nejsou členy OECD, podléhá odlišným řídicím schématům, kde často figurují právě požadavky předchozího písemného oznámení a souhlasu. Požadavky jsou často měněny (stav popsaný v tomto manuálu se vztahuje k září 2013), proto se vývozce musí vždy předem ujistit, že jedná ve shodě s aktuálně upravenými pravidly. Ta jsou k dispozici na webových stránkách Evropské komise. Při vývozu odpadu do zemí, které nejsou členy EU a zároveň jsou členy OECD, je možno předpokládat, že odpady přílohy III a IIIA nepodléhají povinnosti oznámení. V případě pochybností je vhodné se předem informovat u příslušného orgánu místa určení. Toto doporučení platí obecně, protože z článku 28 odst. 2 nařízení o přepravě odpadů plyne, že pokud se příslušné orgány místa odeslání a místa určení neshodnou na tom, zda odpad může být zařazen do Zeleného seznamu či nikoliv, je nutno podat oznámení. Ve sporných případech je tedy vhodné informovat se u příslušných orgánů v zemi dovozu i vývozu (přesněji řečeno u příslušného orgánu místa odeslání a příslušného orgánu místa určení). Je třeba zdůraznit, že odpady ze Zeleného seznamu uvedené v přílohách III, IIIA a IIIB jsou takové odpady, které jsou považovány za relativně neproblematické, co se týká jejich zpracování a dopadu na životní prostředí, a tak mohou být snadno použity jako suroviny při výrobě nových produktů. Nezbytným předpokladem je, že odpady neobsahují jiné složky.

Z toho důvodu jsou definovány poměrně striktní požadavky na čistotu takového odpadu. Pro dva typu odpadů (B1010 a B1050) je v tomto manuálu stanoven konkrétní limit (v obj. %) pro akceptovatelné množství příměsí obsažených v odpadu. Odhad množství příměsí je prováděn na základě vizuální prohlídky odpadu. Pro všechny ostatní typy odpadů je posouzení, zda pro charakter zkoumaného odpadu je či není množství příměsí nevýznamné, prováděno případ od případu a z konkrétního důvodu a konkrétní limity jsou uvedeny v hmotnostních procentech (%).

K tomuto tématu je v úvodu přílohy III nařízení o přepravě odpadů konstatováno následující: „Bez ohledu na to, zda jsou odpady zařazeny na tento seznam, nesmí podléhat obecným požadavkům na informace stanoveným v článku 18, pokud jsou tyto odpady znečištěny jinými materiály v míře, která a) při zohlednění nebezpečných vlastností uvedených v příloze III směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008/98/ES o odpadech (dále jen „Rámcová směrnice o odpadech“) zvyšuje rizika spojená s odpady natolik, že je vhodné použít pro ně postup předchozího písemného oznámení a souhlasu, nebo b) zabraňuje využít odpad způsobem šetrným k životnímu prostředí.“

Bez ohledu na to, zda je, nebo není odpad uveden v Zeleném seznamu, nesmí být znečištěn jinými materiály do té míry, která by znamenala, že se stane nebezpečným. Ke znečištění odpadu navíc nesmí dojít v takovém rozsahu, které by zabránilo jeho opětovnému využití způsobem šetrným k životnímu prostředí.

V tomto ohledu musí být zdůrazněno, že v nařízení o přepravě odpadů a v Rámcové směrnici o odpadech existuje obecný požadavek, že jakékoliv nakládání s odpady musí být provedeno způsobem šetrným k životnímu prostředí (článek 49 nařízení o přepravě odpadů, který se odkazuje na článek 13 Rámcové směrnice o odpadech). Nakládání s odpady způsobem šetrným k životnímu prostředí tedy není relevantní kritérium pro zařazení odpadů do příslušných seznamů/příloh nařízení o přepravě odpadů. Úvod přílohy III tak nezmiňuje kritéria zařazování, ale prosazování preventivních principů zařazování. To znamená, že tento úvod může být pouze aplikován na přísnější zařazování, nelze ho aplikovat opačně – tedy zařadit méně přísně s poukazem na způsoby nakládání v zařízení, které odpad přijme. Skutečnost, že s odpadem může být nakládáno v moderních zařízeních, která jsou schopna zacházet s velkým množstvím příměsí (kontaminantů), neovlivňuje zařazování odpadů a nesouvisí se zařazením do Zeleného seznamu.

Kromě požadavku, že s odpadem ze Zeleného seznamu musí být při přepravě zaslán dokument uvedený v příloze VII nařízení, existuje v České republice pro oprávněné osoby také povinnost zasílat do databáze ISOH pravdivé údaje o přeshraničně přepravených, dovezených nebo vyvezených odpadech a jejich dalším zpracování bez rozdílu, zda se jedná o odpad nebezpečný nebo odpad kategorie „ostatní“. Zařazení odpadu ovlivňuje následné procedury a nakládání s ním, proto je důležité, aby byl odpad zařazený do Zeleného seznamu správně identifikován a ohodnocen.

Pokud je takový odpad smíchán s jinými typy odpadů nebo znečištěn jinými materiály, jak je popsáno v úvodu přílohy III, a proto není zařazen do Zeleného seznamu, neznemožňuje to vývoz takového odpadu z ČR. Příslušnému orgánu země odeslání (v případě ČR tedy MŽP) musí být předem zasláno oznámení, nicméně souhlas musí být také vyjádřen zemí určení a tranzitními zeměmi, které jsou přepravou dotčeny.

Manuál pro zařazování odpadů do Zeleného seznamu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 o přepravě odpadů, v platném znění, vychází  z dánských instrukcí týkajících se zařazování odpadů do Zeleného seznamu zahrnujících i návody, které byly vypracované v Rakousku. Překlad do angličtiny zajistila mezinárodní asociace IMPEL. IMPEL je od roku 2007 nezisková mezinárodní asociace, která se snaží přispět k implementaci environmentální legislativy EU a prosazování práva životního prostředí v Evropě. Zakládajícími členy byly tyto země: Nizozemí, Velká Británie, Francie,
Slovensko, Portugalsko, Maďarsko a Česká republika (https://impel.eu). Asociace IMPEL poskytuje veškeré materiály volně k využití.

Text byl přeložen a po odborné stránce upraven pracovníky Centra pro hospodaření s odpady ve VÚV TGM, v.v.i., Praha v rámci řešení projektu VG20122013090 „Možnosti využití informací a zdrojů dat z oblasti nakládání s odpady jako nástroje identifikace a řešení neoprávněného nakládání s odpady“.

Dokumenty ke stažení:

Manuál pro zařazování odpadů do „Zeleného seznamu

Přeshraniční přeprava odpadů