„Máme morální i politickou povinnost omezit plýtvání potravinami,“ apeluje europoslankyně Borzan

V Evropské unii se ročně vyhodí 88 milionů tun jídla, což představuje asi 173 kilo na osobu. Plýtvání potravinami není jen etickým problémem, ale má velké ekonomické a ekologické dopady. V úterý 11. dubna schválil výbor pro životní prostředí zprávu poslankyně Biljany Borzan, v níž poslanci žádají EU a její členské státy, aby proti plýtvání jídlem zakročili. Se zpravodajkou jsme pořídili rozhovor o souvislostech a důvodech jejích návrhů.

Zatímco v mnoha částech světa lidé trpí hladem a podvýživou, jinde se spousta jídla každý den vyhazuje. Jak velký je to problém?

Asi třetina jídla vyráběného pro naši spotřebu se promrhá někde na cestě mezi farmou a naším talířem. Takové plýtvání má velké ekonomické, sociální a environmentální dopady. Mrhání jídlem a jeho vyhazování se celosvětově vyčísluje na 940 miliard dolarů ročně. Na výrobu jídla potřebujeme zdroje, a když ho nakonec vyhodíme, pohrdáme vlastně i jimi: Asi čtvrtina vody, která se využívá v zemědělství, tak de facto končí v koši a vyhozené jídlo odpovídá osmi procentům světových emisí skleníkových plynů.

Kde a kdy se vyhazuje nejvíce jídla? A jaké to má důvody?

Mezi zeměmi na celém světě existují rozdíly v tom, kdy a kde se plýtvá jídlem. V industrializovaných zemích se nejvíce jídla vyhodí v jeho posledních fázích, vyhazuje se v supermarketech a domácnostech. V rozvojových zemích se jím plýtvá v prvotních fázích jeho výroby, zejména kvůli nevhodným zemědělským postupům, neefektivní dopravě a infrastruktuře a nedostatku skladovacích kapacit.

Mluvila jste o dopadech na hospodářství a životní prostředí; můžete je vyčíslit?

Když plýtváme potravinami, plýtváme tak vodou, půdou, prací, energií a ostatními cennými a častokrát vzácnými zdroji. Z odborných odhadů vyplývá, že pokud by se v rozvinutých zemích snížilo plýtvání na straně spotřebitelů o 30 %, do roku 2030 bychom tak ušetřili přibližně 400 000 kilometrů čtverečních orné půdy.

Jak jsme na tom v Evropě?

Vyhazováním potravin plýtváme v EU ročně 143 miliard eur. A dvě třetiny z toho mají na svědomí domácnosti. Evropská unie jako jedna z nejbohatších a nejvíce prosperujících společností na světě má morální a politickou povinnost omezit obrovské množství promrhaného jídla. Odhaduje se, že v EU se ročně vyhodí až 88 milionů tun jídla, což je asi 173 kilo na osobu. Zatímco 20% jídla se ztratí nebo vyhodí, až 55 milionů lidí si každý druhý den nemůže dovolit kvalitní stravu. Taková situace je nemorální a neudržitelná.

Co mohou EU a evropské státy udělat pro zlepšení?

Potravinami se plýtvá na každém stupni jejich dodavatelského řetězce. Neexistuje žádné zázračné nařízení, jehož prostřednictvím by mohla EU vyřešit tento problém. V současnosti máme 52 aktů, které jistým způsobem, ať už je to pozitivní nebo negativní, ovlivňují, kolik potravin se u nás vyhazuje. Potřebujeme proto koordinovanou politiku na úrovni EU a jejích členských států. Měla by se týkat odpadu, bezpečnosti potravin a informovanosti a zohlednit ekonomické aspekty, výzkum a inovace, životní prostředí, zemědělství, vzdělávání a sociální politiku.

A co můžeme dělat jako jednotlivci v našem každodenním životě?

Pokud chceme plýtvání jídlem omezit, potřebujeme správně informovat spotřebitele, protože asi 53% veškerého jídla vyhazujeme v Evropě v domácnostech.

Plánujte své nákupy, nekupujte toho příliš mnoho. Nové jídlo ukládejte v lednici dozadu a zbytky můžete zmrazit. Další věc je, že méně než polovina Evropanů zná rozdíl mezi datem spotřeby a datem minimální trvanlivosti. Nevyhazujte jídlo hned po datu minimální trvanlivosti, někdy vydrží ještě několik týdnů po něm.

Zpráva o plýtvání potravinami tvoří součást legislativního balíčku o odpadech a balíčku o oběhovém hospodářství.

Čtěte také:

Jak snížit potravinové odpady? Osvobození od DPH a srozumitelné informace (11.4.2017)