Lidové noviny: Skládkový byznys přijde o miliony

Stát chce v připravovaném zákonu zdražit ukládání odpadů do země. Zčásti to ovlivní i ceny za vyvážení popelnic.

Do Česka se postupně blíží zásadní obrat v systému nakládání s odpady. Připravovaný zákon, jehož věcný záměr už na jaře schválila vláda, přitvrdí především proti provozu skládek. Respektive výrazně prodraží ukládání odpadu na skládky. Zvýšení skládkovacího poplatku, který se neměnil od roku 2009 a patří k nejnižším v Evropě, je sice jen jedna z mnoha změn, jež ministerstvo životního prostředí v zákoně chystá, ale ta nejpodstatnější. Může totiž výrazně ovlivnit celý řetězec od sběru komunálního odpadu z obcí a firem, přes jeho svoz, zpracování až po finální využití. Posílit by se měla role recyklace, dalšího zpracování i energetického využití, třeba ve spalovnách při výrobě elektřiny a tepla. Zatím se variantami návrhu nového zákona o odpadech zabývají úředníci ministerstva, ale pokud norma projde po čase (zřejmě v příštím roce) vládou a parlamentem, nastanou výrazné přesuny v rámci miliard korun, které se v odpadovém byznysu točí. Česko se podle strůjců zákona musí postupně dostat na úroveň zemí, které končí s ukládáním odpadů do země a preferují místo toho spíš recyklaci a materiálové nebo energetické využití. A kromě toho je třeba splnit cíle Evropské unie na zvýšení podílu využitelných odpadů, ke kterým se Česko pod hrozbou vysokých pokut zavázalo.

„Chceme snížit skládkovaný odpad, zvýšit recyklaci a využití odpadu. A nastartovat to, co u nás kvůli nízkému skládkovacímu poplatku chybí. Tím myslím zpracovatelský průmysl. Potřebujeme budovat domácí zpracovatelské kapacity na využití většího množství odpadu,“ říká Jaromír Manhart, ředitel odboru odpadů na ministerstvu životního prostředí (odkaz na rozhovor s J. Manhartem pro LN najdete na konci článku).

Odpad nepatří do země

Zásadní změnou už byla loni schválená novela nynějšího zákona, která výrazně omezí možnosti skládkování od roku 2024. Nebude možné ukládat nic, co by nešlo jakýmkoliv jiným způsobem zužitkovat. Vduchu nového Plánu odpadového hospodářství ČR má ještě do zmíněného roku klesnout podíl skládkovaného komunálního odpadu na celkovém množství z nynějších 48 procent zhruba na čtvrtinu. Vyjádřeno v tunách – loni skončilo na skládkách 2,61milionu tun komunálních odpadů (ty nebezpečné nebo stavební jsou jiná kategorie), v roce 2024 to má být 650 tisíc tun. Významný je i finanční dopad. Pro provozovatele skládek (často jde o velké firmy, které kromě toho provozují i svoz odpadu) je odpadový byznys v současné podobě výnosný. Inkasují za každou tunu uloženého komunálního odpadu 900 až 1200 korun. Z této částky, kterou jim platí původci odpadu (firmy a obce), jde kromě zisku skládky část na její provoz a do fondu na udržování a opravy po ukončení skládkovací činnosti. Skládkovací poplatek tvoří z inkasované sumy 500 korun. A podle představ ministerstva postupně poroste. Do několika let zřejmě alespoň na dvojnásobek. Už teď ale vyvolávají debaty o zvýšení poplatku ostré spory. Proti razantnějšímu zvýšení vystupují odpadové firmy, které jsou na jedné straně sice příjemci poplatků, ale na druhé straně je zase platí za každou uloženou tunu obcím, na jejichž území se skládky nacházejí. Petr Havelka, výkonný ředitel České asociace odpadového hospodářství, která sdružuje významné firmy z oboru nakládání s odpady jako Marius Pedersen, AVE, Rumpold a další, souhlasí s argumentem, že odpady je třeba co nejvíc třídit, upravovat, recyklovat či jinak využívat. A že skládky budou v budoucnu sloužit zejména pro ukládání odpadu, pro jehož využití zatím nejsou dostupné technologie, nebo to není ekonomicky racionální.

Dvojnásobné nebo i větší navýšení skládkovacího poplatku z nynější pětistovky, o kterém se mluví, je však podle Havelky nepřiměřené. „Zkušenosti z okolních států, ekonomicky nám podobných jako například Polsko, ukazují, že pro rychlou podporu odklonu odpadů od skládek stačí navýšení zhruba na 700 korun za tunu,“ říká Havelka. Skládkovací poplatek tvoří podstatnou část sumy, kterou provozovatelé skládky inkasují od obcí a firem. Neplatí se však, pokud původce nechá odpad odvézt místo na skládku do některé ze spaloven, které fungují v Praze, Brně, Liberci a staví se v Plzni a které z odpadu vyrábějí elektřinu a teplo. Což je jedno ze státem preferovaných řešení.

Výhoda pro spalovny

Náklady na provoz, a tedy i celkové ceny, které si spalovny účtují za tunu přivezeného odpadu, jsou však dnes i tak kvůli vyšším nákladům na vybudování technologie o něco vyšší než ceny za skládkování. „Odpadové firmy se bojí zvýšení poplatku, protože ukládání na skládky už nebude tak cenově výhodné a spalovny se pro likvidaci odpadu obcí a firem stanou konkurenceschopnější než dosud,“ komentuje situaci Vladimír Dlouhý, nezávislý expert, který se zabývá odpadovým hospodářstvím a ekologickým poradenstvím. Odpadové firmy také upozorňují na riziko, že růst skládkovacího poplatku zvýší platby za odpad obyvatelům měst. Radnice by leckde promítly své vyšší náklady lidem do cen za svoz. Průměrně dnes platí občan ročně kolem 750 korun.

Zdraží vyvážení popelnic?

Ministerstvo životního prostředí riziko přiznává, ale tvrdí, že ročně by takové zvýšení poplatku představovalo v přepočtu na obyvatele částku v řádu desítek korun. Navíc, obec může podle Manharta vyššímu nákladu čelit vylepšením třídění komunálního odpadu. Což stát štědře dotuje. Nové odpadové plány státu nejsou ve všem po chuti ani ekologickým organizacím. Oceňují sice záměr omezení skládek a co největšího zpětného využití odpadu, zejména recyklovat (materiálově využívat a kompostovat) až 60 procent komunálních odpadů, ale jde právě o to, jaké využití stát preferuje.

„Bohužel ministr životního prostředí Richard Brabec prosadil do zákona o odpadech takový zákaz skládkování, který požaduje odpady především spalovat. Na bruselské úrovni takovouto formulaci prosazovala spalovací lobby, u nás je to ministr životního prostředí,“ reaguje například expert Hnutí Duha Ivo Kropáček.

Česku podle něj kromě toho stále chybí ekonomický nástroj, který by motivoval producenty odpadu (tedy i obce) k co největší recyklaci odpadů. Hnutí Duha prosazuje například takzvanou recyklační slevu. Skládkovací poplatek by se zvyšoval méně těm obcím, které dosahují vysoké míry recyklace nebo produkují málo směsných komunálních odpadů.

Čtěte také:

Za třídění rozdáváme peníze plnými hrstmi (LN, 11.11.2015)

Autor: Miroslav Petr

Zdroj: Lidové noviny