Lidé s pár solárními panely budou mít nárok na podporu v nezaměstnanosti

Ochránkyně Anna Šabatová loni poukázala na absurdní stav, kdy provozovatelé malých fotovoltaických elektráren kvůli pár solárním panelům na střeše domku nedosáhli při ztrátě zaměstnání na podporu v nezaměstnanosti. Podle zákona totiž byli považováni za osoby samostatně výdělečně činné, které nemohou být vedené v evidenci uchazečů o zaměstnání úřadu práce. Při ztrátě zaměstnání se tak výroba elektřiny ze solárních panelů stala dle zákona jejich hlavním příjmem, byť si výrobou vydělali maximálně pár tisíc korun ročně. S přispěním ochránkyně nyní došlo ke změně zákona, která malým provozovatelům uděluje výjimku.

Nově nebudou muset provozovatelé fotovoltaických elektráren s panely o výkonu do 10 kW žádat o licenci Energetický regulační úřad, tudíž ani nebudou považováni za osoby samostatně výdělečně činné. Typicky se jedná o případy, kdy si lidé na střechu domu namontují solární panely s výkonem cca 4 kW a naprostou většinu elektřiny spotřebují sami na provoz domu. Jejich zisk z přebytků pouštěných do sítě je v letních měsících maximálně 2-3 tisíce korun, v zimě jen pár stovek. Provozovatelé obvykle mají jiné zaměstnání, ze kterého žijí. Pokud však o zaměstnání přišli, z pohledu zákona se na ně až doposud nahlíželo jako na osoby samostatně výdělečně činné s fiktivním výdělkem cca 12.500,- Kč měsíčně, přestože této částky jejich výdělek z panelů nedosahoval. Neměli tak nárok na podporu v nezaměstnanosti ani na dávky pomoci v hmotné nouzi a sami si museli platit zdravotní i sociální pojištění.

Energetický zákon se nyní mění, zohledňuje velikost elektrárny a výši provozovatelova příjmu z ní. Od 1. ledna 2016 už provozovatelé malých fotovoltaických elektráren do 10 kW nebudou považováni za osoby samostatně výdělečně činné. Budou mít tedy nárok na podporu v nezaměstnanosti a dosáhnou i na dávky pomoci v hmotné nouzi, které předtím nezohledňovaly jejich skutečné příjmy.