Legislativní rada vlády doporučila schválit lesní zákon

Ve čtvrtek 23. února 2017 se v budově Úřadu vlády konalo zasedání Legislativní rady vlády (LRV) ČR. Rada měla na programu čtyři body - z toho: LRV schválila lesní zákon, dále přerušila návrh zákona o realitním zprostředkování, novelu zákona o myslivosti a návrh zákona o platebním styku.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů:

Obsahem navrhované novely lesního zákona je výslovný zákaz prodávat státní lesy. Tento zákaz však nemůže být z praktických důvodů absolutní a v určitých případech je třeba možnost prodeje státních lesů zachovat. Jedná se o směny pozemků a prodej spoluvlastnických podílů státu (zejm. z důvodů zcelování pozemků), prodej tzv. odloučených lesních pozemků, vydání věci podle restitučních právních předpisů a o případy, které budou odůvodněny veřejným zájmem. V těchto případech tedy bude nadále možné státní pozemky prodávat, ovšem pouze s předchozím souhlasem Ministerstva zemědělství.

Vláda se k přijetí této novely zavázala v Koaliční smlouvě, kde se v části věnované rozvoji zemědělství a venkova mimo jiné uvádí „Nebudeme privatizovat státní lesy“ a „Zákonem stanovíme nezcizitelnost státních lesů. Státní lesy musí aktivně přispívat k udržení zaměstnanosti v regionech“.

Zákon předkládá Ministerstvo zemědělství (MZE).

LRV doporučila vládě návrh zákona schválit.

Návrh zákona o realitním zprostředkování a o změně souvisejících zákonů (zákon o realitním zprostředkování):

Posílení ochrany spotřebitele či zvýšení úrovně poskytovaných služeb. To jsou jen některé cíle, které si klade nově chystaný zákon o realitním zprostředkování. Realitní zprostředkování dosud není upraveno žádným zvláštním zákonem, což přispívá k situaci, kdy se na realitním trhu pohybuje řada neprofesionálních realitních zprostředkovatelů bez potřebné odborné způsobilosti. V řadě případů pak dochází díky jejich neodbornému postupu k poškození klientů a celkově tak klesá důvěra spotřebitelů v realitní služby.

Zákon o realitním zprostředkování by měl výrazně posílit ochranu klientů realitních zprostředkovatelů, a to zejména díky:

- nastavení požadavků na odbornou způsobilost realitních zprostředkovatelů (vzdělání kombinované případně s praxí nebo zkouška)

- povinnosti uzavření profesního pojištění realitního zprostředkovatele

- nastavení pravidel pro poskytování informací klientovi (např. požadavek na srozumitelnost a čitelnost textu)

- úpravě smlouvy o realitním zprostředkování (požadavek na její písemnou formu; povinnou náležitostí budou i informace o závadách a omezeních váznoucích na nemovitosti, případně informace o tom, zda realitní zprostředkovatel vybírá provizi i od druhé strany). Povinnou přílohou smlouvy bude také výpis z veřejného seznamu (zejména list vlastnictví z katastru nemovitostí). Klientovi zároveň musí být poskytnut dostatečný časový prostor, aby se mohl s obsahem smlouvy seznámit

- úpravě podmínek, za kterých může smlouva o realitním zprostředkování odkazovat na další listiny nebo dokumenty, které nejsou součástí smlouvy (platí i pro obchodní podmínky) – klient s nimi musí být prokazatelně seznámen

- nastavení pravidel pro sjednání doložky o výhradním realitním zprostředkování (tzv. exkluzivita), včetně doby, na kterou jí lze uzavřít

- úpravě podmínek pro splatnost provize, ta bude primárně splatná až okamžikem uzavření hlavní smlouvy (tj. např. kupní smlouvy)

- sankcím, a to jednak soukromoprávním – kdy se realitní zprostředkování v případě, že realitní zprostředkovatel nedodrží některé zákonem stanovené povinnosti, bude považovat za bezúplatné. A dále veřejnoprávním, a to v případě, kdy nebude výkon realitního zprostředkování zajištěn odborně způsobilou osobou nebo realitní zprostředkovatel nebude mít uzavřené povinné pojištění odpovědnosti, případně nebude splněna podmínka bezúhonnosti u zákonem vymezených osob.

Návrh zákona má přispět k celkovému posílení důvěry v realitní zprostředkování, což by se mělo v konečném důsledku pozitivně projevit i v nárůstu počtu realitních transakcí realizovaných za účasti realitního zprostředkovatele.

Zákon předkládá Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR).

LRV projednávání tohoto návrhu zákona přerušila.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony:

Hlavním účelem předkládané novely zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, je snížení škod působených spárkatou zvěří na zemědělských plodinách a pozemcích a škod na lesních kulturách.

Pro dosažení tohoto cíle se upravuje nastavení plánu chovu a lovu spárkaté zvěře i kontrola jeho plnění včetně úlohy orgánu státní správy myslivosti, jehož pravomoci se posilují. Rovněž se reguluje vnadění a přikrmování zvěře, řeší se úprava životního prostředí jako základní atribut v přímé vazbě na výskyt a četnost zvěře, zvýšení odbornosti úředníků a mysliveckých hospodářů, podporuje se spolupráce mezi hospodařícími subjekty a uživateli honiteb. Při projednávání novely bylo řadou subjektů zaujato negativní stanovisko nikoliv kvůli předkládané novele jako takové, ale pro obavu z otevření procesu tvorby honiteb, což tato novela neobsahuje.

Novela zákona o myslivosti nechce otevírat ani měnit proces tvorby honiteb, stejně tak snižovat minimální výměru honitby. Pokud v průběhu dalšího projednání nebudou tyto podmínky splněny, pak bude Ministerstvo zemědělství usilovat o přerušení legislativního procesu a stažení návrhu novely.

Novela představuje jeden z nástrojů na řešení škod způsobených spárkatou zvěří, který by měl být aplikován v horizontu několika nadcházejících let. Další případné systémové změny jsou otázkou navazujících jednání o koncepčním dokumentu, který určí směřování myslivosti v České republice v budoucnu.

Zákon předkládá Ministerstvo zemědělství (MZE).

LRV projednávání tohoto návrhu zákona přerušila.

Návrh zákona o platebním styku a návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o platebním styku:

Důvodem předložení návrhu zákona je závazek České republiky transponovat do českého právního řádu směrnici Evropského parlamentu a Rady 2015/2366 ze dne 25. listopadu 2015 o platebních službách na vnitřním trhu. Cílem navrhované právní úpravy je tedy dosažení souladu právních předpisů ČR a EU.

Předkládá se nový zákon o platebním styku a stávající zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů, se navrhuje zrušit. V souvislosti s přijetím nového zákona o platebním styku se navrhují změnit některé související předpisy. Nový zákon o platebním styku přináší regulaci inovativních způsobů placení přes internet, zvyšuje standardy bezpečnosti plateb a posiluje práva uživatelů platebních služeb v případě ztráty, odcizení nebo zneužití platebního prostředku.

Zákon předkládá Ministerstvo financí (MF).

LRV projednávání tohoto návrhu zákona přerušila.