Legislativa EU - přehled za prosince 2016: Národní emisní stropy a zacházení s rtutí

EP a Rada 14. 12. 2016 schválily novou směrnici o národních emisních stropech na základě návrhu Komise, který stanoví přísnější limity pro pět hlavních znečišťujících látek v Evropě. Směrnice vstoupila v platnost 31. 12. 2016. Nyní běží lhůta pro její transpozici v jednotlivých členských státech. Rada odsouhlasila silnější ochranu před znečištěním rtutí. EP a Rada se dohodly na podobě pravidel pro uzavírání mezistátních dohod v energetice.

Nová pravidla pro regulaci emisí vybraných látek schválena

V prosinci 2013 Komise zveřejnila program Čisté ovzduší pro Evropu, v němž aktualizovala cíle politiky ochrany ovzduší pro roky 2020 a 2030. Program obsahoval návrh týkající se středních spalovacích zařízení (směrnice č. 2015/2193), návrh nové směrnice o národních emisních stropech a návrh na ratifikaci nedávno pozměněného Göteborského protokolu.

Od  směrnice se očekává snížení negativních zdravotních dopadů znečištění ovzduší do roku 2030 téměř o 50 %. Dohoda má přispět také k podstatnému zlepšení kvality sladké vody, půdy a ekosystémů a  řešit dopady škodlivých částic způsobujících změnu klimatu, jako je černý uhlík.

• Odhady za rok 2013 uvádějí, že na následky znečištění ovzduší zemřelo v EU předčasnou smrtí přes 450 tis. osob. Téměř 2/3 rozlohy půdy v EU byly vystaveny nadměrnému působení živin, jež překračovalo bezpečné hodnoty. Znečištěné ovzduší může poškozovat i materiály a stavby. Některé znečišťující látky se chovají jako skleníkové plyny, které způsobují změnu klimatu. Ekonomické náklady na poškození zdraví jsou obrovské a odhadují se na 330–940 mld. € (3–9 % HDP EU).

Závazky ke snížení emisí do roku 2020 jsou totožné s těmi, které členské státy již dohodly na mezinárodní úrovni při revizi Göteborského protokolu v roce 2012. Závazky do roku 2030 vyžadují podstatně větší snížení.

Příslušná odvětví i některé látky důležité pro politiku ochrany ovzduší jsou významné také pro politiku v oblasti klimatu a energetiky. Byla zajištěna úzká koordinace mezi návrhy týkajícími se kvality ovzduší a návrhy provádějícími cíle Unie v oblasti emisí skleníkových plynů a energetiky.

Dohody o předloženém návrhu bylo dosaženo Radou a EP v červnu 2016

Klíčové a sporné body

Směrnice o národních emisních stropech stanoví maximální roční emisní stropy jednotlivých zemí pro 5 hlavních znečišťujících látek: jemné částice (PM_2,5), oxid siřičitý, oxidy dusíku, nemethanové těkavé organické sloučeniny a amoniak:

• jemné prachové částice do vzduchu vypouštějí silniční vozidla, lodní doprava, výroba energie a domácnosti při spalování fosilních paliv či biomasy. Obavy o zdraví vyvolávají zejména částice, jež mají v průměru méně než 10 mikrometrů (μm) (PM₁₀), a zejména pak částice o průměru menším než 2,5 μm (PM_2,5). Primární částice mohou způsobit onemocnění dýchacích cest, kardiovaskulární choroby a rakovinu plic,
• oxid siřičitý (SO₂) - jeho emise způsobují výroba elektrické energie, průmysl, lodní doprava a domácnosti. Poškozuje lidské zdraví vytvářením sekundárních částic a podílí se na okyselování půdy a vnitrozemských vod,
• oxidy dusíku (NOx), jejichž zdroji jsou silniční vozidla, lodní doprava, výroba elektrické energie, průmysl a domácnosti. Tvoří také sekundární částice a podílí se na kyselých deštích. Navíc způsobují tzv. eutrofizaci - nepřirozené hromadění živin ve vodě, a významně se podílí na zvyšování hladiny přízemního ozonu (O₃),
• amoniak (NH₃), který se uvolňuje při manipulaci s hnojem a hnojivy v zemědělství a při používání hnojiv. Lidskému zdraví škodí jakožto součást sekundárních částic a svůj podíl má na okyselování prostředí a výše zmíněné eutrofizaci,
• těkavé organické sloučeniny (VOC) unikají z rozpouštědel ve výrobcích. Jejich dalšími zdroji jsou průmysl, silniční vozidla, vytápění domácností a výroba elektrické energie. I tyto sloučeniny se zásadně podílí na tvorbě přízemního ozonu.

Do 30. 6. 2018 musí členské státy směrnici transponovat do vnitrostátního práva a do roku 2019 musí vypracovat národní programy omezování znečištění ovzduší, v nichž stanoví taková opatření, aby se emise 5 hlavních látek znečišťujících ovzduší do roku 2020 a 2030 snížily o dohodnutý procentuální podíl.

Národní programy také budou muset být koordinovány s plány v oblastech, jako je doprava, zemědělství, energetika a klima. Komise bude spolupracovat s členskými státy, aby zajistila řádné provedení směrnice, a to např. prostřednictvím zřízení nového fóra pro čisté ovzduší do podzimu 2017. Fórum bude sdružovat zúčastněné subjekty, které si zde budou moci vyměňovat zkušenosti a osvědčené postupy. Komise rovněž usnadní přístup k finančním nástrojům EU.

Směrnice má usnadnit cestu k ratifikaci revidovaného Göteborského protokolu, na němž se členské státy dohodly na mezinárodní úrovni v roce 2012 v rámci Evropské hospodářské komise OSN. Tím má dojít ke snížení znečištění v zemích východní Evropy, Kavkazu a střední Asie

Předpokládaný další vývoj

Směrnice vstoupila v platnost 31. 12. 2016. Nyní běží lhůta pro její transpozici v jednotlivých členských státech.

Emisní limity pro Českou republiku:

Pro Českou republiku byly stanoveny závazky k procentuálnímu snížení emisí oxidu siřičitého (SO₂), oxidů dusíku (NO_X) a nemethanových těkavých organických sloučenin (NMVOC) tak, že se za výchozí rok považuje rok 2005. Pokud jde o silniční dopravu, použijí se emise vypočítané na základě prodaných paliv.

• Závazek ke snížení emisí oxidu siřičitého (SO₂) oproti roku 2005:
  • 45 % (pro jakýkoli rok od r. 2020 do r. 2029),
  • 66 % (pro jakýkoli rok od r. 2030).

   

• Závazek ke snížení emisí oxidů dusíku (NO_X) oproti roku 2005:
  • 35 % (pro jakýkoli rok od r. 2020 do r. 2029),
  • 64 % (pro jakýkoli rok od r. 2030).

   

• Závazek ke snížení emisí nemethanových těkavých organických sloučenin (NMVOC) oproti roku 2005:
  • 18 % (pro jakýkoli rok od r. 2020 do r. 2029),
  • 50 % (pro jakýkoli rok od r. 2030).

   

• Závazek ke snížení emisí amoniaku (NH₃) oproti roku 2005:
  • 7 % (pro jakýkoli rok od r. 2020 do r. 2029),
  • 22 % (pro jakýkoli rok od r. 2030).

   

• Závazek ke snížení emisí jemných částic (PM_2,5) oproti roku 2005:
  • 17 % (pro jakýkoli rok od r. 2020 do r. 2029),
  • 60 % (pro jakýkoli rok od r. 2030).

Další informace:

• Otázky a odpovědi k nové směrnici o národních emisních stropech

• Přezkum politiky EU v oblasti ovzduší

• Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o snížení národních emisí některých látek znečišťujících ovzduší a o změně směrnice 2003/35/ES (COM(2013)920)

• EU schválila nová pravidla pro členské státy, která výrazně sníží znečištění ovzduší

• EU approves new rules for Member States to drastically cut air pollution

Přísnější pravidla pro zacházení s rtutí v EU

Coreper 16. 12. 2016 potvrdil dohodu s EP ohledně návrhu nařízení týkajícího se rtuti, na jehož znění se dohodly 6. 12. 2016. Nová pravidla mají za cíl posílit ochranu před znečištěním touto toxickou látkou. Rtuť představuje hrozbu pro lidské zdraví. Jakmile se její emise dostanou do ovzduší nebo do vody, je tato látka schopna transportu na velké vzdálenosti. Od ledna 2019 bude rtuť povoleno používat v zubním amalgámu pouze v kapslové formě. Od 1. 7. 2018 bude navíc zakázáno ji používat pro zubní ošetření dětí s mléčným chrupem a dětí do 15 let, jakož i těhotných či kojících žen, s výjimkou případů, kdy bude její použití ze specifických léčebných důvodů zapotřebí. Znění rovněž ukládá zubním lékařům povinnost používat prostředky zabraňující tomu, aby rtuť způsobovala znečištění vody. Komise podá do 30. 6. 2020 zprávu o proveditelnosti postupného ukončení používání rtuti v zubním amalgámu k pozdějšímu datu, a to nejlépe do roku 2030. Členské státy mezitím vypracují národní plány zaměřené na postupné ukončení používání zubního amalgámu. Výroba, dovoz a vývoz výrobků obsahujících rtuť budou až na několik málo výjimek zakázány. Stejně tak bude zakázáno používání rtuti v rámci průmyslových procesů. Po formálním potvrzení Radou bude tento nový právní předpis předložen EP k hlasování v prvním čtení a Radě ke konečnému přijetí.

EP a Rada se dohodly na podobě pravidel pro uzavírání mezistátních dohod v energetice

EP a Rada 7. 12. 2016 dosáhly na základě jednání v trialogu shody na podobě nového rozhodnutí zavádějícího mechanismus výměny informací o mezivládních dohodách a nezávazných nástrojích mezi členskými a třetími zeměmi v oblasti energetiky. Návrh nového rozhodnutí je součásti legislativního balíku zveřejněného Komisí 16. 2. 2016. Tento balík se zaměřuje na bezpečnost dodávek energie, a to především na dodávky plynu a ropy. Podle nových pravidel budou muset členská státy informovat Komisi o průběhu vyjednávání s třetími státy o dohodách týkajících se dodávek plynu a ropy. Členské státy nebudou moci dohodu uzavřít dříve, než se k ní Komise vyjádří, názor Komise by pak měly státy vzít v potaz. Komise bude rovněž ještě před uzavřením dohod posuzovat jejich kompatibilitu s evropským právem. Podle dosavadních pravidel byly státy povinny informovat Komisi až po uzavření dohod, tento model bude nadále platit pro mezistátní dohody o elektrické energii.

Zdroj: Odbor komunikace o evropských a institucionálních záležitostech Úřadu vlády České republiky