Kvalita a ochrana ovzduší je téma prvního čísla nového ročníku časopisu 3T Teplo Technika Teplárenství

Již tradičně první číslo nového ročníku časopisu 3T Teplo Technika Teplárenství patří převážně článkům, které se věnují ovzduší, tedy jeho kvalitě a ochraně. Ani letos tomu nebude jinak. Ačkoliv lokální topeniště a doprava patří mezi významné producenty všech škodlivin a například u prachu je jejich podíl přes 82 %, investovat do dalšího razantního snížení emisí budou muset teplárny. Ty se dnes velmi intenzivně připravují na plnění nových požadavků vyplývajících ze směrnice o průmyslových emisích a zavádění nejlepších dostupných technologií ke snižování emisí. Do konce roku 2020 tak dojde k radikálnímu snížení objemu emisí znečišťujících látek z největších spalovacích zdrojů u nás. Emise oxidů síry se sníží o 65 %, emise oxidů dusíku o 60 % a skoro na polovinu se sníží i jejich emise prachu.

Podle zprávy Českého hydrometeorologického ústavu představují dnes největší problém kvality ovzduší v České republice suspendované prachové částice a na ně vázané látky, jako polycyklické aromatické uhlovodíky nebo těžké kovy. V létě se k nim přidává přízemní ozon a v blízkosti frekventovaných komunikací oxid dusičitý. Nabízíme vám odpověď na otázku: Kdo v České republice do ovzduší vypouští nejvíce uvedených problematických emisí prachu a dusíku?

Zástupci výrobců izolačních materiálů se mnohdy zaštiťují přínosem svých produktů pro životní prostředí při úsporách tepla. V rámci hodnocení environmentálních dopadů je ale potřeba zvažovat i samotnou výrobu těchto materiálů včetně emisí znečišťujících látek. Data z Integrovaného registru znečišťování ukazují, že právě jejich výroba rozhodně není z hlediska životního prostředí bez problémů. Výroba minerální izolace je totiž spojena nejen s vysokou spotřebou energií, ale produkuje do ovzduší také emise jedovatého formaldehydu. Se začátkem každé topné sezony se kvalita ovzduší ve většině našich měst a obcí dramaticky zhorší. K emisím z dopravy a průmyslu se totiž přidává řada ostatních polutantů ze spalování pevných paliv ve středních a zejména malých lokálních topeništích. K těm nejjedovatějším škodlivinám, které vypouštějí při nedokonalém spalování, patří toxické dioxiny a furany. Staly se účinným argumentem ekologických aktivistů v boji proti spalovnám odpadu. Jaká je ale skutečnost? Může jedna vesnice vyprodukovat tolik dioxinů jako spalovna odpadů? Pokud ano, neměli bychom se namísto spaloven komunálního odpadu s účinným zařízením na čištění spalin bát spíše dýmu ze sousedova komína?

Energetický regulační úřad pravidelně na začátku roku zveřejňuje vyhodnocení vývoje cen tepelné energie. V něm můžete nalézt základní informace o cenách tepla v časové řadě od roku 2004, kdy začal úřad pravidelně toto vyhodnocení zpracovávat. Tradičně jsme pro vás z jeho dat připravili několik zajímavých tabulek a grafů.

Obsah:

• Teplárny investují do dalšího razantního snížení emisí
• Kdo skutečně v České Republice špiní ovzduší?
• Snižování emisí z velkých zdrojů zaplatí spotřebitelé elektřiny a tepla
• Ovzduší v moravskoslezském kraji škodí i výroba minerální izolace
• Může jedna vesnice vyprodukovat tolik dioxinů jako spalovna odpadů?
• Statistika cen tepelné energie v letech 2004 až 2014
• Dny teplárenství a energetiky 2014

Dokument ke stažení:

3T - teplo technika teplárenství  1/2014

Zdroj: TS ČR