Krátké a zajímavé zprávy ze zahraničních periodik - EKOVIS č.3/2012

KOMISE CHCE ZLEPŠIT IMPLEMENTACI LEGISLATIVY
Nedostatky v implementaci legislativy týkající se životního prostředí stojí Evropskou unii kolem 50 mld. EUR ročně v nákladech na zdravotní péči a přímých nákladech pro životní prostředí. Ve svém novém sdělení proto Komise požaduje lepší implementaci „zelené“ legislativy. Sdělení má za cíl rozpoutat debatu, jejíž výsledky by měly být začleněny do 7. akčního plánu pro životní prostředí pro období 2014–2020. Z dlouhodobého hlediska je levnější prevence než náprava škod způsobených na životním prostředí. Sdělení také zdůrazňuje výhodu plné implementace pro průmysl: pokud by například byla plně implementována legislativa týkající se odpadu, mohlo by dojít k vytvoření asi 40 000 pracovních míst a ke značnému snížení nákladů. Sdělení má podpořit rozhovory s členskými státy a se všemi zainteresovanými stranami, týkající se nejlepších možných způsobů implementace zákonů. Dále sdělení obsahuje opatření, která by měla napomoci tomu, aby si občané lépe osvojili environmentální cíle, by měla přispět k šíření vědomostí a podpoře odpovědnosti v ekologických otázkách. Klíčový bude přístup ke kvalitním informacím na všech úrovních.

KOMISE ZPŘÍSŇUJE STANDARD KVALITY VODY
Evropská komise navrhla zařazení dalších 15 chemických látek na seznam nečistot, které budou sledovány a regulovány. Návrh směrnice tak aktualizuje rámcovou směrnici 2000/60/EC pro oblast vodní politiky a směrnici 2008/105/EC, která zavádí environmentální standardy kvality vody. Nově navržené látky byly vybrány na základě zkoumání rizika asi 2000 sloučenin. Komise navrhuje, aby šest z 15 nových látek úplně přestalo být vypouštěno do vody v průběhu následujících 20 let. Návrh také zavádí přísnější standardy pro čtyři látky, které jsou již regulovány, a požaduje ukončení vypouštění do vod u dalších dvou látek, které již figurují na původním seznamu. Nově vybranými látkami jsou:

• Látky na ochranu rostlin: aklonifen, bifenox, cypermethrin, dikofol, heptachlor a quinoxyfen;
• Látky používané v biocidech: cybutrin, dichlorvos a terbutryn;
• Průmyslové chemikálie: perfluoroktansulfonátová kyselina (PFOS) a hexabromocylkododekan (HDCCD);
• Vedlejší produkty spalování: dioxin a dioxinům podobné polychlorované bifenyly (PCB);
• Farmaceutika: 17-alfa-ethinylestradiol (EE2), 17-betaestradiol(E2) a diklofenak.

EVROPŠTÍ MINISTŘI JEDNAJÍ O VÝBĚRU BUDOUCÍCH PROJEKTŮ ENERGETICKÉ INFRASTRUKTURY
Hlavním bodem únorového jednání Evropské rady pro energii byl návrh směrnice transevropské energetické infrastruktury. Návrh by měl umožnit EU činit
velké investice do nahrazení stávající infrastruktury, zajištění bezpečnosti dodávky energie, přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku a kompletaci vnitřního trhu. Komise určila tzv. projekty společného zájmu pro období do roku 2020 i poté.

VĚTRNÁ ENERGETIKA JE NAVZDORY KRIZI NA VZESTUPU
V roce 2011 byly v Evropské unii instalovány větrné elektrárny o kapacitě více než 9000 MW. Celková kapacita větrné energie v EU nyní činí skoro 94 000 MW a pokrývá 6,3 % energetických dodávek v EU. Větrná energie činila v roce 2011 21 % nově instalované kapacity a v uplynulých 17 letech vykazovala průměrný meziroční růst téměř 16 %. V minulém roce narostla kapacita větrné energie vůbec nejvíce, přičemž obnovitelné zdroje činily 71 % nově instalovaných zařízení. Podíl větrné energie vzrostl na 10,5 %, přičemž obnovitelné zdroje dohromady zvýšily svůj podíl na 31 %.

PROMĚNA NĚMECKÉHO TRHU ENERGIÍ
V následujících letech má dojít na německém trhu energií k dramatickým změnám. Kapacity jaderné energie se sníží na polovinu a podíl obnovitelných energií má do roku 2020 činit 36% vyrobené energie. Podle aktuálních výsledků průzkumu poradenské firmy Frost & Sullivan se celkové množství vyrobené energie sníží z 625 TWh v roce 2010 na 590 TWh v roce 2020. Důvodem snížení vyrobeného množství energie jsou opatření na zvýšení energetické efektivity a nárůst dovozů, které budou nutné k tomu, aby se částečně překlenula mezera, která vznikne odpojením atomových elektráren. Nainstalovaná kapacita ovšem v roce 2020 vzroste ze 153 GW na 179 GW. Příčinou bude nárůst větrné a solární energie, které jsou dostupné nepravidelně a potřebují podporu alternativních zařízení, například plynových turbín.

ZÁKON O ZELENÉ ELEKTŘINĚ ZDVOJNÁSOBÍ V RAKOUSKU PODPORU OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ
V roce 2010 byla více než polovina potřeby energie v Rakousku pokryta energií z vodních elektráren, zbývající obnovitelné zdroje (zejména pevná biomasa,
bioplyn a větrná energie) pokrývaly dalších 10 % potřeby. 60% podíl zelené elektřiny je mezi evropskými státy rekordní, nicméně od roku 1997 klesá. Důvodem je zvyšující se spotřeba energie a zároveň nedostatečně rychlý růst obnovitelných zdrojů elektřiny. Původního cíle Rakouska (ze směrnice 2001/77/ES) dosáhnout podílu zelené elektřiny 78,1 % v roce 2010 tedy nebylo dosaženo. 

Rozvoj obnovitelných zdrojů v Rakousku nadále postupuje, i když pomalými kroky. Dlouhá doba procesu zákonných postupů poškozuje především malé systémy, což by se v budoucnu mělo změnit. Poptávka po vlastním fotovoltaickém systému je v Rakousku obrovská a politici musejí s tímto přáním počítat. V letošním roce by také mělo být instalováno asi 140 větrných turbín s celkovou kapacitou téměř 400 MW. Podle prezidenta národní asociace pro fotovoltaické systémy je více než pravděpodobné, že do roku 2015 bude dosaženo cíle celkové kapacity fotovoltaických systémů 1 GW.

EKOLOGICKÉ INOVACE PROSPÍVAJÍ RŮSTU ZAMĚSTNANOSTI
Podniky, které zavedly ekologické inovace procesů, zaznamenaly o 1–5 procentních bodů větší růst zaměstnanosti než podniky, které podobné inovace nezavedly. Mimořádně silné impulzy pro zaměstnanost poskytly ekologické inovace zaměřené na úsporu materiálu a energie.

K tomuto výsledku dochází aktuální studie Centra pro evropský hospodářský výzkum (ZEW) v Mannheimu ve spolupráci s Vysokou školou Augsburg. Studie zkoumá dopad ekologických inovací na zaměstnanost u zhruba 2100 podniků v Německu v letech 2006–2008. Využívá informace Mannheimského informačního panelu, reprezentativní ankety německých průmyslových podniků. Bylo dotázáno přes 6700 podniků, z nichž 2100 uvedlo, že ve sledovaném období zavedly ekologické inovace. Za ekologické inovace byly v rámci studie považovány inovace výrobků a procesů, které se pozitivně odrazily např. na kvalitě vody, vzduchu a půdy, nebo měly za následek nižší spotřebu zdrojů a ochranu klimatu.

Studie ukázala, že ekologické inovace vesměs vedly k nárůstu zaměstnanosti v podnicích. Hodně pracovních míst vzniklo zejména na základě inovací výrobních procesů, které měly za cíl úsporu spotřeby materiálu a energie. Tyto podniky zaznamenaly nárůst zaměstnanosti v průměru o 7,3 %. V oblasti úspor energie činil nárůst téměř 8 %. Studie také ukázala, že vliv ekologických inovací v oblasti ochrany ovzduší a vod na zaměstnanost byl podprůměrný. V této oblasti převládají koncové technologie, vzduchové a vodní filtry a katalyzátory.

Celé články a další zajímavé informace si přečtěte v Informačním zpravodaji EKOVIS č.3/2012  ZDE.