Koordinované závazné stanovisko

Uvažujete o výstavbě nového zařízení k využívání, odstraňování, sběru nebo výkupu odpadů? Vysvětlíme Vám, co je to koordinované závazné stanovisko pro potřeby řízení vedených dle stavebního zákona.

Správní řád zákon č. 500/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zavedl v § 149 pojem „závazné stanovisko“ (ZS). Jedná se o úkon, který činí správní orgán (dotčené orgány státní správy = DOSS) na základě podané žádosti. DOSS vydávají ZS na základě zvláštních právních předpisů (např. zákon o ochraně přírody a krajiny, zákon o lesích, zákon o ochraně ZPF, zákon o vodách, zákon o odpadech, zákon o ochraně ovzduší, zákon o pozemních komunikacích, zákon o státní památkové péči). Nejedná se o samostatné rozhodnutí, nýbrž o podklad pro navazující řízení vedené na stavebním úřadu. Obsah ZS je závazný pro výrokovou část příslušného rozhodnutí stavebního úřadu.

Zákon o územním plánování a stavebním řádu č. 183/2006 Sb. (stavební zákon) zavedl institut „Koordinované závazné stanovisko“ (KZS), které zjednodušuje žadateli (stavebníkovi) administrativní úkony v řízeních vedených podle stavebního zákona.  V praxi to znamená, že žadatel nepodává jednotlivé žádosti k různým DOSS (oddělení životního prostředí, silniční a dopravní úřad, vodoprávní úřad apod.), ale pouze jednu žádost o KZS na příslušný úřad (městský úřad, magistrát, krajský úřad). Žadatel tak obdrží jeden dokument, kde budou stanoviska vydaná jedním DOSS na základě více zvláštních zákonů.

Součástí žádosti o koordinované stanovisko musí být dokumentace, která je požadována stavebním úřadem pro příslušná řízení. DOSS vydá na základě žádosti stanovisko z hlediska všech dotčených veřejných zájmů. Žádost se podává na městský úřad/magistrát/krajský úřad, kde je k příjmu a k vyřízení žádostí o KZS vždy pověřen určitý útvar/odbor/oddělení, tzv. „koordinátor KZS“. Tento koordinátor zajistí, aby všechny veřejné zájmy, byť by nebylo na ně v žádosti upozorněno, byly zohledněny, a jednotlivá stanoviska k jednotlivým zájmům byla v souladu a vzájemně si neodporovala.

Připravovanou projektovou dokumentaci určenou pro územní řízení, by měl projektant konzultovat s DOSS za účelem zapracování specifických podmínek a zajištění snadného průběhu celého řízení.  Pro tyto potřeby lze požádat příslušný úřad o předběžné vyjádření k záměru umístění stavby XY.

Dle stavebního zákona poskytuje krajský úřad, úřad územního plánování a stavební úřad předběžné informace územně plánovací informace o:

• podmínkách využívání území a změn jeho využití,
• podmínkách vydání regulačního plánu, územního rozhodnutí,
• podmínkách vydání územního souhlasu v případech, kdy je možno jím nahradit územní rozhodnutí.

Žadatel o územně plánovací informaci musí v žádosti uvést konkrétní požadavky na informaci v souvislosti se svým záměrem a konkrétní údaje o svém záměru – účel, technické provedení stavby nebo jiného opatření v území.

Zdroj: Ing. Jitka Lochovská, INISOFT s.r.o.