Kontejnery jako živnost

Otázka:
    Zejména ve velkých městech, ale i jinde, je běžným jevem, že někteří lidé, dejme tomu z okraje společnosti, probírají obsahy odpadových nádob a hledají v nich ještě jakkoli použitelné věci, které si odnášejí. U objemného odpadu, který se ukládá do velkoobjemových kontejnerů, jež rotují po městě, je to jev ještě běžnější.. Zajímalo by mne, zda se tito lidé nedopouštějí něčeho nezákonného. Otázka není tentokráte položena podnikatelem, ale občanem, který se zjevně zajímá o dění kolem sebe.

    Nedokáži hodnotit tuto situaci z pohledu přestupkového zákona nebo zákona trestního, takže se v odpovědi omezím jen na posouzení takové činnosti z hlediska zákona o odpadech. Konkrétně na to, kdo je vlastníkem tohoto odpadu a zda ho lidé, těžící odpad na uvedených místech pro svoji potřebu, nezkracují na jeho vlastnických právech. Rovněž se nebudu věnovat případům, kdy předmětem zájmu nenechavců jsou shromážděné odpady ve zjevně soukromých objektech, byť třeba bez problémů přístupných.
    Půjde tedy v našem případě o komunální odpad v nejširším slova smyslu (včetně odpadu objemného) bez ohledu na to, zda vznikl v domácnostech (občan nemůže být původce) nebo je původcem podnikatel na základě zvláštní smlouvy s obcí.
    Základní je ustanovení § 17 zákona o odpadech, kde se mimo jiné uvádí, že obec je povinna určit místa, kam mohou fyzické osoby odkládat komunální odpad, který produkují (odstavec 3), že obec může ve své samostatné působnosti stanovit obecně závaznou vyhláškou obce systém shromažďování, sběru, … komunálních odpadů vznikajících na jejím území (odstavec 2) a že fyzické osoby jsou povinny odkládat komunální odpad na místech k tomu určených (odstavec 4). Původci obdobných "komunálních" odpadů, tedy podnikatelé, mají podle mého názoru stejné povinnosti (odstavec 6), přestože to zde explicitně uvedeno není.
    O objemném odpadu se zde zvláště nemluví, ale nevidím důvod, proč jej nechápat jako odpad komunální (charakter jeho vzniku je identický), jen s trochu většími rozměry. Co naopak za chybu zákona považuji, že v ustanovení odstavce 2 je zaveden pojem "stavební odpad", který je tím zjevně vyčleněn z množiny komunálních odpadů mimo, ale o obecných povinnostech při nakládání s ním se zde dále nikde nemluví. Takže vzniká nejasnost v okamžiku, kdy obec nevyužije svého práva podle ustanovení odstavce 2. Diskuse nad možnými komplikacemi se stavebním odpadem by však překročila meritum dotazu.
    Pokud tedy obec určí, že komunální odpad budou občané či původci shromažďovat v odpadových nádobách, jejichž obsah bude obec na své náklady a stanoveným způsobem odstraňovat a za to bude vybírat poplatek (systém je lhostejný), potom se musíme zeptat, kdy mění odpad vlastníka. Jsem toho názoru, že v případě vlastnictví sběrové nádoby (třeba rodinný domek) si odpad postupně shromažďuji a teprve v okamžiku, kdy nádobu "vykulím" (každý čtvrtek kolem 11,00) na ulici, aby ji mohla příslušná firma vysypat do útrob odpadového speciálu, teprve v tom okamžiku jsem odpady "odložil na místo k tomu určené" - uvnitř za plotem mi to místo nikdo neurčil. Diskutabilní je i to, zda v průběhu plnění nádoby v ní mám odpady, neboť vůli ke zbavení se jejího obsahu jsem projevil až nabídnutím nádoby k vysypání. Rovněž je poněkud nejasné (neznám obsahy smluv mezi obcí a svozovými firmami), zda převzetím mých odpadů svozovou firmou dochází i ke změně vlastníka, nebo zda jde jen o službu na obecním majetku - ani to však není pro vypracování odpovědi na naši otázku důležité.
    V předchozím odstavci jsem popsal případ, kdy obec je vlastníkem mých odpadů od okamžiku, kdy je nádoba na veřejném místě připravená k vyprázdnění. Tedy dobu dosti krátkou na to, aby mohl být obsah zkoumán či zcizován. Jiná situace je, když jde o nádoby pro větší množství účastníků a tyto nádoby (většinou kontejnery na kolečkách) jsou veřejně přístupné. Odložením materiálu do takového společného kontejneru jsem podle mého názoru dosti jasně deklaroval, co si o něm myslím, stal se odpadem, který jsem odložil na místo obcí určené. K tomu mne vede i to, že u bytových domů či komplexů kanceláří si tyto nádoby "odebírají" pracovníci svozových firem sami bez jakéhokoli přispění producentů komunálních odpadů.
    Vraťme se nyní do definičního § 4, kde pod písmenkem x) původce odpadů je v závěru napsáno, že původcem komunálního odpadu je obec, která se také stává jeho vlastníkem. Vlastník odpadu není nikde v zákoně definován, takže je třeba užít obecný význam toho slova. Je to tedy ten, komu svědčí právo s věcí nakládat, a to bez ohledu na to, jakým způsobem toto právo získal. V našem případě získal toto právo "ze zákona", myšleno zákona o odpadech, a nikoli jiným běžným způsobem, například koupí, darem či vypěstováním na poli. Nelze tedy pochybovat o tom, že vlastníkem odpadů v kontejnerech, které jsou předmětem našeho zájmu, je skutečně obec. Je to její vlastnictví, stejně jako pozemky, sokolovna nebo koberce na radnici.
    Z definičního ustanovení ovšem plyne také to, že obec je původcem odpadů. A pokud nahlédneme do ustanovení § 16 zákona, který hovoří o povinnostech původců odpadů, tak tam v odstavci (1) písmeno f) najdeme povinnost "zabezpečit odpady před nežádoucím znehodnocením, odcizením nebo únikem". Z čistě jazykového hlediska se jen s úsměvem pozastavím nad adjektivem "nežádoucím", protože žádoucí znehodnocení, odcizení nebo únik si představím jen velmi obtížně. Myslím si ale, že toto ustanovení má v některých případech svoje opodstatnění a pokud zůstanu jen u "odcizení", potom je to formálně totéž jako povinnost obce hlídat zloděje vánočních stromků ve svém obecním lese, zde navíc explicitně vyjádřená.
    Než přikročím k závěru a odpovědi na otázku, věnuji se ještě dvěma věcem. První je rabování velkoobjemových kontejnerů, kde se dá najít skutečně všechno možné včetně nebezpečného odpadu. Mám osobní zkušenosti, že na tento odpad se specializují určité skupiny, které z něj vybírají obvykle palivové dřevo a odpadní kovy, tedy komodity, které je snadné zpeněžit nebo jinak znovu uplatnit.
    Druhou věcí jsou místa na odkládání nebezpečných odpadů, u kterých by případné krádeže, snad to nazývám správným jménem, mohly mít skutečně negativní vliv na lidské zdraví či životní prostředí. Toho se ovšem naše otázka netýkala a předpokládám, že taková místa jsou řádně zabezpečena, obvykle ve formě sběrných dvorů. Pokud by docházelo i zde k nepravostem činností třetích osob, považoval bych to za čistě kriminální čin, jako je nezákonné přivlastnění si čehokoli jiného.
    Podle mého názoru, který jsem se pokusil odůvodnit v předchozím textu, je probírání kontejnerů s komunálním odpadem, případně velkoobjemových kontejnerů s objemným odpadem v rozporu s obecně závaznými předpisy. Obsah kontejnerů je majetkem obce a ti, kteří si z kontejnerů přisvojují nějaké věci, obec okrádají.
    Na druhé straně každý cítí, že jde o činnost s nízkou až velmi nízkou společenskou nebezpečností, neboť neprávem si přisvojený majetek má cenu jen zcela zanedbatelnou. Navíc se z kontejnerů často vybírají věci, které tam nepatří - viz i propagační nápisy na sběrných nádobách. U velkoobjemových kontejnerů není zanedbatelné ani to, že obce tuto činnost platí jako službu obyvatelstvu ze svých prostředků a pokud vybírači tohoto typu kontejnerů zmenší množství odpadu a tím zmenší i počet kontejnerů (někteří jsou velmi pilní), potom je to z ekonomického pohledu činnost nikoli zavrženíhodná.
    Obcím vzniká ze zákona určitý majetek (odpad v kontejnerech), který je bezesporu jejich, ale který si z objektivních důvodů nedokáží chránit. Tím obce porušují zákon, je však dosti jasné, že není v jejich silách zákonu dostát a neplněním zákona nedochází v drtivé většině případů ke stavu, který by se dal nazvat ohrožením životního prostředí.

Odpověď:
    Z důvodů, uvedených v této stati, vyplývá, že současný stav není v souladu se zákonem ani ze strany občanů, kteří se na kontejnerech ekonomicky přiživují, ani ze strany vlastníků odpadu (obcí). Současně jsem však přesvědčen, že situace není nijak dramatická a pokud vybírání kontejnerů, nebo podobné zcizování shromážděných komunálních odpadů nepřekročí v některých ojedinělých případech meze přestupku či trestného činu, není třeba se znepokojovat. Krom toho si myslím, že důslednost při plnění zákonných ustanovení by byla s ohledem na ne zcela jasný profit nesmyslně nákladná.

Ing. Michael Barchánek
Soudní znalec v oboru odpadů
E-mail: barchosi@volny.cz