Komunální odpad

Legislativní rámec:

- § 4, § 17, § 17a, § 84 zákona o odpadech
- § 2 a příloha č. 1 vyhlášky č. 381/2001 Sb., Katalog odpadů, ve znění vyhlášky č. 503/2004 Sb.
- § 1 písm. g) a § 10b zákona č.565/1990 S., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů

Komunální odpad: Definice: § 4 písm. b) zákona o odpadech: komunálním odpadem - veškerý odpad vznikající na území obce při činnosti fyzických osob a který je uveden jako komunální odpad v prováděcím právním předpisu11a) s výjimkou odpadů vznikajících u právnických osob nebo fyzických osob oprávněných k podnikání

Původce komunálního odpadu: Definice § 4 písm. p) původcem odpadů - právnická osoba, při jejíž činnosti vznikají odpady, nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, při jejíž podnikatelské činnosti vznikají odpady. Pro komunální odpady vznikající na území obce, které mají původ v činnosti fyzických osob, na něž se nevztahují povinnosti původce, se za původce odpadů považuje obec. Obec se stává původcem komunálních odpadů v okamžiku, kdy fyzická osoba odpady odloží na místě k tomu určeném; obec se současně stane vlastníkem těchto odpadů,

Odpad podobný komunálnímu odpadu a jeho původce: Definice § 2 odst. 2 vyhlášky č. 381/2001 Sb., Katalog odpadů, ve znění vyhlášky č. 503/2004 Sb.: (2) Odpadem podobným komunálnímu odpadu se pro účely této vyhlášky rozumí odpad podobného složení jako komunální odpad zařazený do skupiny odpadů 20 v Katalogu odpadů vznikající při nevýrobní činnosti právnických osob nebo fyzických osob oprávněných k podnikání (např. v úřadech, kancelářích).

Podle tohoto a následujících odst. 3 a 4 mají původci odpadu podobného komunálnímu odpadu při nakládání s ním dvě možnosti. Buď se na základě písemné smlouvy s obcí napojí na její systém nakládání s komunálním odpadem a potom jsou povinni třídit a odkládat odpad podle této smlouvy, nebo nakládají s tímto odpadem jako s každým jiným odpadem jako jeho původci – tj. vytřídí z něj využitelné a nebezpečné druhy odpadů a dále nevyužitelnou směs ostatních odpadů zařadí pod katalogové číslo samostatného druhu odpadu 20 03 01 Směsný komunální odpad.

Povinnosti a oprávnění obcí v samostatné působnosti při nakládání s komunálním odpadem
(§ 17, 17a):
A) Povinnosti obce
a) veškeré povinnosti původců odpadů ze zákona o odpadech, pokud zákonem není stanoveno jinak (např. obecně závazná vyhláška)
b) určit místa, kam mohou fyzické osoby odkládat komunální odpad, který produkují,
c) zajistit místa, kam mohou fyzické osoby odkládat nebezpečné složky komunálního odpadu (např. zbytky barev a spotřební chemie, zářivky, rozpouštědla). Povinnost zajištění míst k odkládání nebezpečných složek komunálních odpadů obec splní určením místa k soustřeďování nebezpečných složek komunálního odpadu ve stanovených termínech, minimálně však dvakrát ročně, a dále zajištěním odvozu oprávněnou osobou

B) Oprávnění obce

Obec ve své samostatné působnosti může:
a) stanovit obecně závaznou vyhláškou obce systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů vznikajících na jejím katastrálním území, včetně systému nakládání se stavebním odpadem
b) systém sběru nebezpečných odpadů od občanů v případě potřeby doplnit pravidelným mobilním svozem oprávněnou osobou
c) vybírat úhradu za shromažďování, sběr, přepravu, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů od fyzických osob na základě smlouvy. (Smlouva musí být uzavřena písemně a musí obsahovat výši úhrady. Vybírá-li obec tuto úhradu, nemůže stanovit poplatek za komunální odpad podle § 17a ani místní poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů podle zákona o místních poplatcích)
d) uzavřít písemnou smlouvu, obsahující výši sjednané ceny, s původci odpadu podobného komunálnímu odpadu, pokud tito chtějí využít systému zavedeného obcí pro nakládání s komunálním odpadem
e) obecně závaznou vyhláškou stanovit (§ 17 odst. 2) a vybírat poplatek (podle § 17 a) za komunální odpad vznikající na jejím území. (Poplatek nelze stanovit současně s místním poplatkem za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů podle zákona o místních poplatcích)
f) stanovit poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů (podle zákona o místních poplatcích (pokud nevybírá úhradu podle § 17 odst. 5, ani poplatek podle § 17a zákona o odpadech)

Povinnosti fyzických osob (nepodnikajících, občanů) při nakládání s komunálním odpadem
(§ 17, 17a):
a) odkládat komunální odpad na místech k tomu určených
b) ode dne, kdy tak obec stanoví obecně závaznou vyhláškou, komunální odpad odděleně shromažďovat, třídit a předávat k využití a odstraňování podle systému stanoveného obcí, pokud odpad samy nevyužijí v souladu s tímto zákonem a zvláštními právními předpisy
c) platit poplatek, pokud jej obec obecně závaznou vyhláškou na svém území stanoví (buď poplatek podle § 17a, nebo podle zákona o místních poplatcích).

Možnost pro původce odpadu podobného komunálnímu odpadu

Původci, kteří produkují odpad zařazený podle Katalogu odpadů jako odpad podobný komunálnímu z činnosti právnických osob a fyzických osob oprávněných k podnikání, mohou na základě smlouvy s obcí využít systému zavedeného obcí pro nakládání s komunálním odpadem. Smlouva musí být písemná a musí obsahovat vždy výši sjednané ceny za tuto službu.

Platby za komunální odpad

Ode dne účinnosti zákona č. 275/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a změně některých dalších zákonů, tj. od 1.1.2003, mají obce možnost volit mezi třemi různými způsoby platby za KO, a to:

a) úhradu za shromažďování, sběr, přepravu, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů od fyzických osob na základě smlouvy (podle § 17 odst. 5 zákona o odpadech ve znění zákona č. 275/2002 Sb.)
b) poplatek za komunální odpad (dále jen "poplatek") vznikající na jejím území (podle § 17 a) zákona o odpadech ve znění zákona č. 275/2002 Sb.)
c) poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů (stanovený v § 84 zákona o odpadech změnou zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů).

Při stanovování platby za komunální odpad platí, že na území jedné obce nesmějí být způsoby platby za KO vzájemně kombinovány, tj. musí být zvolen pouze jeden z výše uvedených tří způsobů.

ad a)

Úhrada podle § 17 odst. 5 zákona o odpadech: Úhrada podle § 17 odst. 5, podobně jako cena za odpad podobný komunálnímu odpadu podle § 17 odst. 6, není zákonem o odpadech ani odkazem na zvláštní právní předpis nijak vymezena, je tedy smluvní cenou, která musí být dojednána na základě smlouvy a to s každou fyzickou osobou. Další náležitosti této smlouvy stanoveny nejsou. Úprava této smlouvy se tedy bude řídit obecnou právní úpravou, tj. zákonem č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Zákon stanoví možnost obce vybírat úhradu na základě uzavřených smluv, ale už nestanoví odpovídající povinnost fyzických osob takovou úhradu platit, respektive předmětnou smlouvu s obcí uzavřít a platit v ní stanovenou úhradu. Smlouva tedy může být uzavřena pouze na základě souhlasné svobodné vůle obou stran. Nevýhodou tohoto systému platby je, že pokud občan nebude s uzavřením smlouvy souhlasit, nemůže být smlouva uzavřena, a v tom okamžiku padá celý systém obce hradit náklady za KO podle § 17 odst. 5 a obec musí přejít k některé z dalších dvou možností úhrady. Ve smlouvě musí být stanovena výše úhrady, zákon však neuvádí způsob jejího výpočtu, maximální výši ani odkaz na zákon č. 565/1990 Sb., o cenách. Znamená to, že jde o cenu, která není žádným předpisem regulovaná a stanoví se dohodou mezi fyzickou osobou a obcí (podobně jako cena pro původce odpadů podobných komunálnímu odpadu podle § 17 odst. 6 zákona o odpadech).

ad b)

Poplatek za komunální odpad (dále jen "poplatek"):Podle § 17 a) zákona o odpadech. Poplatek může obec stanovit obecně závaznou vyhláškou. Jeho poplatníkem je každá fyzická osoba produkující na území obce odpad, plátcem je vlastník nemovitosti nebo společenství vlastníků jednotek podle zvláštního zákona. Výhoda oproti úhradě v bodě a): Na rozdíl od úhrady uvedené v bodě a), která je smluvní cenou (soukromoprávní prostředek), která se sjednává dohodou mezi prodávajícím a kupujícím a jejíž výše odpovídá rozsahu poskytnuté služby, daně a poplatky jako veřejnoprávní prostředky jsou platební povinností, které stát stanoví zákonem (nebo o jejichž zavedení si na základě zmocnění v zákoně rozhoduje obec sama v rámci samostatné působnosti) a jejichž účelem je zajištění určitých příjmů pro úhradu celospolečenských potřeb, tj. pro veřejný rozpočet, aniž se přitom poskytuje zdaňovaným subjektům ekvivalentní protiplnění. Poplatky musí být stanoveny obecně závaznou vyhláškou. Tu však obec vydat nemusí – v tom případě však nemůže stanovit ani tento poplatek, ani poplatek dále uvedený v bodě c). Poplatník - každá osoba, při jejíž činnosti odpad vzniká (ovšem pouze tehdy, je-li ho možné zjistit). MF upozorňuje, že spolehlivě lze zjistit poplatníka pouze na základě trvalého pobytu z evidence obyvatel a nebo z katastru nemovitostí na základě vlastnictví stavby.

ad c)

Místní poplatek podle § 10b zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů (stanovený v § 84 zákona o odpadech změnou zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů). Ustanovení § 10b tohoto zákona stanoví nezbytné náležitosti poplatku, konkrétně poplatníky (fyzická osoba, která má v obci trvalý pobyt, nebo fyzická osoba, která má ve vlastnictví stavbu určenou nebo sloužící k individuální rekreaci, ve které není hlášena k trvalému pobytu žádná fyzická osoba), dále pak sazbu poplatku, jež je podle zákona tvořena dvěma složkami.

Sazbu poplatku tvoří částka až 250 Kč za osobu uvedenou v odstavci 1 a kalendářní rok, a částka stanovená na základě skutečných nákladů obce předchozího roku na sběr a svoz netříděného komunálního odpadu až 250 Kč za osobu uvedenou v odstavci 1 a kalendářní rok; obec v obecně závazné vyhlášce stanoví rozúčtování nákladů na sběr a svoz netříděného komunálního odpadu na osobu.

Sazbu poplatku tvoří fixní částka uvedená pod písmenem a), se stanovenou horní hranicí 250 Kč za osobu a rok. Částka uvedená pod písm. a) je poplatek stanovený obcí za provoz celého systému nakládání s komunálním odpadem. Je to část poplatku, kterou povinně platí obci každý občan za nakládání s komunálním odpadem bez ohledu na stupeň jeho třídění. Částka uvedená pod písmenem b) je složka poplatku, kterou může zastupitelstvo stanovit na základě skutečných nákladů obce předchozího roku na sběr a svoz netříděného komunálního odpadu (tedy nikoliv za provoz systému). Maximální výše je stanovena opět až do 250 Kč za osobu a kalendářní rok, tj. u trvalého pobytu na člena domácnosti, u rekreačního objektu na vlastníka. Obec ale v obecně závazné vyhlášce musí stanovit rozúčtování na sběr a svoz netříděného komunálního odpadu podle skutečných nákladů předchozího roku. Částku b) poplatku stanoví obec každoročně změnou vyhlášky. Výše částky b) poplatku bude tedy záviset na množství netříděného komunálního odpadu a na nákladech obce na jeho sběr a svoz. Přestože bude tato částka stanovena opět paušálně na poplatníka, měla by všechny poplatníky motivovat ke snaze produkovat co nejméně netříděného odpadu. Část b) poplatku je tedy míněna jako motivační složka poplatku, kterou obec stanoví a rozpočítá na jednotlivé poplatníky pokud sami odpad v souladu se systémem stanoveným obcí obecně závaznou vyhláškou netřídí a obci tak vznikají další náklady spojené s dotříděním sebraného a svezeného komunálního odpadu podle skutečných nákladů s tím spojených.

Další možnost motivace občanů ke třídění odpadů dává obcím § 15 zákona o místních poplatcích, podle kterého mohou obce obecně závaznou vyhláškou stanovit podmínky osvobození nebo poskytnutí úlevy při placení poplatků.

Problémy praxe (formou nejčastějších dotazů a odpovědí):

1. Kdo je původcem odpadu vznikajícího při pobytu fyzických osob v domovech nebo penzionech pro důchodce, dětských domovech nebo ústavech sociální péče? Je to právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněné k podnikání, která je provozuje a které tak jako původci vzniká odpad podobný komunálnímu odpadu, nebo je to obec, která se stává původcem odpadu vznikajícího při činnosti fyzických osob pobývajících v těchto zařízeních na území obce?
Odpověď: Protože zákon o odpadech stanoví jako původce odpadů toho, komu při jeho činnosti odpad vzniká, záleží na tom, jak je vymezena zvláštním právním předpisem činnost právnické osoby nebo fyzické osoby oprávněné k podnikání, provozující ubytovnu, domov nebo penzion pro důchodce, dětský domov nebo ústav sociální péče. Ve většině uvedených případů je úklid a odstranění odpadů vzniklých v souvislosti s pobytem fyzických osob jednou z činností nezbytně náležící k provozování těchto zařízení a provozovatelé ubytovacích zařízení mají jako původci těchto odpadů (podobných komunálnímu odpadu) povinnost nakládat s nimi podle zákona o odpadech s odpady. Např. z vymezení „základní péče“ v zařízeních sociální péče, tj. i domovů důchodců, podle § 13 vyhlášky
č. 82/1993 Sb., o úhradách za pobyt v zařízeních sociální péče, ve znění pozdějších předpisů, vyplývá, že tato činnost zahrnuje i úklid a odvoz popela a smetí. To znamená, že v souladu s výše citovaným ustanovením § 4 písm. p) zákona o odpadech jsou domovy důchodců původci odpadu podobného komunálnímu odpadu. Původcem odpadu vznikajícího při pobytu fyzických osob žijícím v těchto domovech tedy není obec, ale domov důchodců. Výjimkou jsou obytné jednotky v domovech – tzv. penzióny pro důchodce, kterým tyto služby domovem důchodců poskytovány nejsou. Pokud se jedná o tento typ zařízení, potom jeho obyvatelé odkládají odpad na místě k tomu obcí určeném – jedná se o komunální odpad.

2. Kdo je původcem odpadu podobného komunálnímu odpadu v budovách, kde jsou pronajímány jednotlivé prostory různým podnikatelským subjektům?
Odpověď: Podle § 4 písm. p) zákona o odpadech je původcem odpadů právnická osoba, při jejíž činnosti vznikají odpady, nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, při jejíž činnosti vznikají odpady. Původcem je tedy přednostně nájemce prostor, který v nich svou činnost provozuje.

Z hlediska zákona o odpadech však není důležité, zda původcem odpadu zařazeného podle Katalogu odpadů (vyhláška č. 381/2001 Sb.) jako odpad podobný komunálnímu odpadu z činnosti právnických osob a fyzických osob oprávněných k podnikání, budou jednotliví nájemci provozoven umístěných v prostorách objektu, nebo zda původcem veškerého tohoto odpadu vznikajícího ve všech prostorách bude vlastník objektu (je-li právnickou osobou nebo fyzickou osobou oprávněnou k podnikání). Důležité je, aby byl v každém okamžiku nakládání s tímto odpadem znám jeho původce, který je povinen plnit veškeré povinnosti původce odpadu podle § 16 zákona a je za odpad zodpovědný až do doby jeho předání oprávněné osobě podle § 12 odst. 3 zákona.

V těchto případech jsou tedy tři možnosti:

1) nájemci prostor jsou původci odpadu a nakládání s odpadem si zajišťují každý zvlášť se všemi povinnostmi původce odpadu až do předání odpadu oprávněné osobě (v tomto případě nejspíš firmě provádějící svoz komunálního odpadu v obci),
2) uzavřou na zajištění nakládání s odpadem podobným komunálnímu odpadu smlouvu s vlastníkem objektu, že bude zajišťovat odvoz tohoto odpadu v rámci ostatních služeb za sjednanou cenu - v tom případě vlastník objektu pouze zajišťuje službu – odvoz odpadu oprávněnou osobou a sám není ani původcem odpadu, ani odpad nepřebírá do svého vlastnictví a tedy nemusí být k tomu oprávněnou osobou a za odpad až do jeho předání oprávněné osobě si zodpovídají jednotliví nájemci (měli by mít také oddělené shromažďovací prostředky), nebo
3) nájemci prostor v objektu se s vlastníkem objektu dohodnou na tom, že původcem veškerého tohoto odpadu vznikajícího v prostorách objektu je vlastník objektu (neboť odpad vzniká při činnostech spojených s pronajímáním prostor, což je činnost vlastníka). V tom případě má všechny povinnosti podle § 16 zákona vlastník objektu, až do předání odpadu, např. svozové firmě.

Pokud má být původcem odpadu podobného komunálnímu pronajímatel, měla by být s ohledem na přehlednost situace pro kontrolní orgány tato skutečnost výslovně upravena v písemných smlouvách mezi nájemci a pronajímatelem. Způsob a výše stanovení platby je plně v dispozici smluvních stran a je pouze na nájemci a pronajímateli, zda smlouvu o zajištění služeb spojených s nakládáním s odpady uzavřou.

Kontrolní otázky:

1. otázka: Které druhy odpadu podle Katalogu odpadů je možné zahrnout pod pojem komunální odpad, jehož původcem je obec?

Odpověď: Obsah pojmu „komunální odpad“, definovaný pod písm. b) § 4 zákona o odpadech, jako veškerý odpad vznikající na území obce při činnosti fyzických osob, s výjimkou odpadů vznikajících u právnických osob nebo fyzických osob oprávněných k podnikání, je zpřesněn a konkretizován Katalogem odpadů, kde je veškerý odpad včetně z něj vytříděných složek považovaný za komunální odpad a jemu podobný odpad ze živností, úřadů a z průmyslu uveden ve skupině 20 00 00.

Za komunální odpad tedy nelze považovat stavební odpad, zařazený podle Katalogu odpadů do skupiny 17 00 00, ani když vzniká při činnosti fyzických osob, přestože ustanovení § 17 odst. 2 zákona o odpadech dává obci možnost stanovit ve své samostatné působnosti obecně závaznou vyhláškou obce systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů vznikajících na jejím katastrálním území, včetně systému nakládání se stavebním odpadem. Nelze pod tento pojem zahrnout ani odpad ze zeleně, vznikající obci při údržbě zeleně na jejím území, který sice je zahrnut ve skupině 20 Katalogu odpadů, ale neodpovídá definici komunálního odpadu (nevzniká při činnosti fyzických osob).

2. otázka: Je povinností obce vydat obecně závaznou vyhlášku, kterou stanoví systém nakládání s odpadem na svém katastrálním území?

Odpověď: Vydání obecně závazné vyhlášky není povinností obce, ale její možností a nástrojem. Obec ji vydat nemusí, ale v tom případě nemůže stanovit ani jeden z poplatků za komunální odpad, neboť jsou oba na vydání obecně závazné vyhlášky vázány. Pokud tedy vyhlášku nevydá, má možnost využít pouze úhrady za KO (§ 17 odst. 5 zákona o odpadech). Stejně tak se nevydáním vyhlášky obec zbavuje dalšího svého nástroje, tj. vyžadovat po fyzických osobách třídění odpadů, jejich oddělené shromažďování a nakládání s odpady podle systému stanoveného obcí, jako plnění jejich povinnosti ze zákona (§17 odst. 4 zákona o odpadech).