Kompostárna ve Slivenci již zpracovala přes 5 200 tun rostlinného bioodpadu

Kompostárna hl. m. Prahy ve Slivenci pomáhá Pražanům s likvidací bioodpadu již takřka dva a půl roku. Během této doby zpracovala přes 5 200 tun bioodpadu. 850 tun se již ve formě kvalitního kompostu vrátilo zpět do zahrádek Pražanů či na plochy městské zeleně. V roce 2019 vzrostl meziročně zájem o služby kompostárny o více než třetinu.

„Rostlinný bioodpad, který doma produkujeme, patří do kompostárny nebo do bioplynové stanice. Určitě nepatří do směsného odpadu. Proto jsme se od nového roku rozhodli zvýhodnit třídění rostlinného bioodpadu a zlevnit tuto službu občanům o 50 procent. Kompostárna hlavního města Prahy ve Slivenci je první ze zamýšlené sítě menších kompostáren na území hlavního města,” říká náměstek primátora pro oblast životního prostředí Petr Hlubuček.

Hlavní město Praha vybudovalo kompostárnu na okraji městské části Praha-Slivenec a jejím provozováním pověřilo příspěvkovou organizaci Lesy hl. m. Prahy. Provoz kompostárny byl zahájen začátkem července 2017. Po ukončení počátečního zkušebního provozu začalo zařízení v roce 2018 přijímat rostlinný bioodpad jak od občanů, tak firem a sběrných dvorů. Pražané mají možnost do kompostárny měsíčně zdarma uložit až 250 kilogramů biologicky rozložitelného odpadu a za každých 5 kilogramů odevzdaného bioodpadu si po roce odnést 1 kilogram hotového kompostu k využití na své zahradě.

Pro mimopražské firmy a občany jsou služby kompostárny zpoplatněny. Kompost, který zde vzniká, byl v říjnu 2018 oficiálně registrován pod názvem Pražský kompost a splňuje veškeré limity chemických a fyzikálních vlastností. V letošním roce se ho v kompostárně zatím vyprodukovalo na 650 tun, což je o 450 tun více než v roce 2018. Tento kompost se z velké části vrací zpět do půdy při údržbě městské zeleně a výsadbách na území Prahy a vylepšuje tak nejen organické vlastnosti půdy, ale například i její schopnost zadržet vláhu. 

V letošním roce kompostárna kromě kompostu nabízí i dřevní štěpku, která vzniká zpracováním přebytků dřevní hmoty, jako jsou větve, které se nezužitkují při vlastním kompostování.