Komise pro ŽP Akademie věd ČR zásadně nesouhlasí s případnou výstavbou kanálu Dunaj-Odra-Labe

Komise pro životní prostředí (KŽP) Akademie věd ČR zásadně nesouhlasí s případnou výstavbou kanálu Dunaj-Odra-Labe, která by byla jedním z největších zásahů člověka do fungování zbytků relativně přirozených ekosystémů ČR a střední Evropy za účelem krátkodobého ekonomického prospěchu. Jak mimo jiné komise ve svém stanovisku zdůrazňuje, výstavba kanálu Dunaj-Odra-Labe v současnosti nemá ekonomické, sociální ani ekologické zdůvodnění a opodstatnění. 

Komise pro životní prostředí je poradním orgánem Akademické rady AV ČR, jejímž účelem je zpracovávat profesionální stanoviska k problematice životního prostředí v ČR, podporovat výzkum a organizovat semináře v této oblasti. V současné době má 22 členů, kteří jsou respektovanými odborníky nejen z ústavů AV ČR, ale i vysokých škol a dalších výzkumných institucí.

STANOVISKO KOMISE PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ AV ČR K PROJEKTU

KANÁLU DUNAJ-ODRA-LABE

Komise pro životní prostředí Akademie věd zásadně nesouhlasí s případnou výstavbou kanálu Dunaj-Odra-Labe, která by byla jedním z největších zásahů člověka do fungování zbytků relativně přirozených ekosystémů ČR a střední Evropy za účelem krátkodobého ekonomického prospěchu.

Případná realizace projektu by měla mj. tyto negativní dopady:

1. Výstavba kanálu Dunaj-Odra-Labe by si vyžádala rozsáhlé zemní práce, které by těžce narušily přirozený rozklad organických látek a následně způsobily ztrátu vody z dotčených půd a snížení jejich sorpční schopnosti.

2. Extrémní investiční náročnost projektu ve výši stovek miliard Kč (200–400?) je mimo reálné možnosti veřejných zdrojů zadlužené a dluh zvyšující české ekonomiky. Projekt přitom není preferován ani Evropskou unií ani některými sousedními zeměmi.

3. Nízká vodnatost dotčené české krajiny a nutnost překonávání velkých výškových rozdílů by zvyšovaly provozní náklady natolik, že nelze očekávat využití kanálu pro pravidelnou nákladní kontejnerovou dopravu. Ta by navíc zhoršovala hospodářské výsledky v současnosti kapacitně značně nevytížené souběžné železniční dopravy.

4. Doc. Machar z Univerzity Palackého v Olomouci odhadl pomocí metody hodnocení biotopů ČR (https://fzp.ujep.cz/Projekty/VAV-610-5-01/HodnoceniBiotopuCR.pdf) ekologickou újmu z výstavby ve výši 1,043 miliardy bodů (Machar I., Urbanismus a územní rozvoj, XIII, č. 4/2010, s. 20), což při aktuální hodnotě bodu za rok 2013 (15,88 Kč/bod) představuje ztrátu biotopové kapitálové hodnoty ve výši 16,5 mld. Kč. Následný pokles biodiverzity a zejména každoroční úbytek nejohroženějších životodárných podpůrných a regulačních služeb ekosystémů lze metodou energie-voda-vegetace odhadovat v řádu minimálně desítek miliard Kč (https://fzp.ujep.cz/projekty/HodnoceniFunkciASluzebEkosystemuCR.pdf).

Výstavba kanálu Dunaj-Odra-Labe v současnosti nemá ekonomické, sociální ani ekologické zdůvodnění a opodstatnění. Jde o investičně velmi náročný projekt, který v nynější dematerializující se evropské ekonomice prokazatelně nezaručuje ekonomickou návratnost a navíc by v české krajině vytvořil nevratné ekologické ztráty na zbytcích relativně přirozených nivních biotopů české krajiny jako „střechy Evropy“, jejichž ekosystémy zadržují a uvolňují vodu do povodí tří moří.