Více času na podstatné

Nová klimatická dohoda přijata, oteplování se má držet pod dvěma stupni Celsia

12.12.2015 20:00

DOHODA KE STAŽENÍ Na nové klimatické dohodě se dnes shodli zástupci 196 delegací po dnech a nocích intenzivního vyjednávání. "Nevidím žádné námitky. Dohoda je přijata," prohlásil dnes v půl osmé večer francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius. Ratifikační proces by měl začít v dubnu příštího roku a trvat 12 měsíců.

Dohoda, která má po ratifikaci od roku 2020 nahradit kjótský protokol, je výsledkem jednání pařížské konference OSN o ochraně klimatu. Zástupci 196 zemí text po odkladech schválili dnes večer. Země světa chtějí do konce století udržet globální oteplování výrazně pod dvěma stupni Celsia oproti předindustriálnímu období a co nejvíce se přiblížit hodnotě ještě o půl stupně nižší.

Podle dohody mají země představit své národní klimatické cíle snižování emisí skleníkových plynů. Tyto cíle mají být pravidelně každých pět let monitorovány a státy je budou moci zpřísňovat. Současné závazky, které už předložilo okolo 180 států, totiž deklarovaný cíl zatím zajistit nedokážou.

Hlavní cíle dohody:

Omezit oteplení planety na méně než dva stupně Celsia, ideálně na 1,5 stupně Celsia ve srovnání s předprůmyslovou érou.

Rozvinuté státy budou snižovat emise hned, rozvojové státy vytvoří předpoklady, aby emise začaly snižovat co nejdříve.

V období 2050–2100 spadnou čisté emise způsobené lidmi na nulu.

Rozvinuté státy budou chudým zemím přispívat po roce 2020 minimálně 100 miliardami dolarů ročně na boj s emisemi. Každé dva roky budou podávat zprávy o plnění tohoto závazku.

Státy budou každé dva roky předávat ověřené zprávy o svých skleníkových emisích a každých pět let budou hodnotit plnění národních emisních cílů a tyto cíle aktualizovat.

Nebude existovat odpovědnost velkých emitentů za škody a ztráty způsobené klimatickými změnami.

Dohoda také předpokládá, že vyspělé země pomohou těm rozvíjejícím se. Z právně závazného textu vypadala konkrétní zmínka o 100 miliardách dolarů, kterými by vyspělé státy měly po roce 2020 každoročně pomáhat těm méně rozvinutým. Počítá se s ní ale dál s tím, že jde o spodní hranici. Do deseti let by měla být dohodnuta nová, vyšší částka.

Klimatickou dohodu bude v České republice ratifikovat parlament a celý proces bude završen podpisem prezidenta republiky. Smlouva bude účinná od chvíle, kdy ji takto bude ratifikovat 55 států s minimálním podílem 55 procent na globálních emisích. Ratifikační proces by měl podle předpokladů začít v dubnu příštího roku a trvat 12 měsíců. Pokud budou podmínky ratifikace splněny, dohoda od roku 2020 nahradí protokol z Kjóta.

Delegáti o dohodě, která by po roce 2020 měla nahradit kjótský protokol, jednali v Paříži od konce listopadu.

Komentář ministra životního prostředí R. Brabce k přijetá smlouvě:

"Svět přijal přelomovou globální dohodu o ochraně klimatu. K nové dohodě se po dlouhých a složitých vyjednáváních připojily i největší světoví emitenti skleníkových plynů jako Čína, USA nebo Indie. Nová dohoda představuje historický milník v mnoha ohledech a myslím, že evropské státy, včetně ČR, mohou být spokojené. Platí, že svět, respektive státy Úmluvy OSN jsou připraveny udělat vše pro to, aby udržely maximální oteplení planety do roku 2100 pod dvěma stupni Celsia a dokonce se přiblížit hodnotě 1,5 stupně. Všechny státy, jak vyspělé, tak rozvíjející se i ty zaostalé budou muset plnit závazky snižování emisí, aby k tomuto cíli přispěly. Evropa, která dnes produkuje přibližně 8% celkových emisí světa, v tom konečně nebude sama, což je zcela zásadní z pohledu efektivity globálního úsilí a konkurenceschopnosti ČR i Evropy. Státy se zároveň zavázaly, že budou společně - závazně i dobrovolně - financovat opatření na snižování emisí i adaptaci na změny klimatu v nejchudších státech světa. Financování bude zajištěno jak z veřejných zdrojů, tak i ze soukromých.

Česká republika v současné době produkuje přibližně 12 tun emisí CO2 ekvivalentu na osobu ročně a naším cílem je toto číslo výrazně snížit a přiblížit se průměru EU, což je 7 tun CO2 ekvivalentu na obyvatele. Díky opatřením, se kterými již dnes počítáme v našich strategiích, které jsme přijali v posledním roce nebo je v rámci vlády připravujeme (jako Státní energetická koncepce, Politika ochrany klimatu v ČR nebo NAP čisté mobility atd.) počítáme s razantním snižováním emisí skleníkových plynů. Mezi taková opatření patří např. snižování emisí díky programu zateplování domů v programu Nová zelená úsporám, snižování emisí v dopravě díky podpoře čistých technologií, postupné uzavírání hnědouhelných elektráren, které dosluhují, přechod energetiky na vyšší využití jádra a obnovitelných zdrojů energie nebo decentralizované zdroje v domácnostech - např. malé solární elektrárny. Výhledově nová dohoda znamená další razantnější opatření např. v dopravě, zemědělství a dalších sektorech.

Tato dohoda znamená historický mezník, kdy si dnes už opravdu téměř celý svět uvědomuje, že klimatická změna, ke které zásadně přispívá činnost člověka, je realitou, která začíná citelně ovlivňovat život každého z nás a že lidstvu neúprosně a rychle utíká čas, kdy ještě máme šanci něco ovlivnit. A to platí i pro Českou republiku. I my neseme odpovědnost za to, v jakém stavu předáme tuto planetu budoucím generacím."