Více času na podstatné
Kde především obce vidí negativa a pozitiva ve třídění bioodpadu?
EXKLUZIVNĚ Od prvního dubna 2015 se naplno v obcích rozběhne povinný sběr biologicky rozložitelného komunálního odpadu tzv. BRKO. V rámci Velkého průzkum BRKO, který mezi obcemi v současné době realizujeme, mají obce možnost se také vyjádři k samotnému třídění biologicky rozložitelného komunálního odpadu ale i k obecným problémům, které je trápí právě v oblasti životního prostředí.
Zástupci obcí se zejména shodují v tom, že třídění a využití bioodpadu by mělo probíhat v místě vzniku. Z pohledu ekonomicky třídění BRKO se názory obcí různí. Zaznamenali jsme i názory, že se podle některých obcí se mělo také začít rovnou s tříděním živočišné složky.
Dále obce uvádějí, že je obecně trápí otázka absence kanalizace a čističky odpadních vod. Pochopitelně významným problémem jsou lokální topeniště a pálení rostlinných zbytků.
Průzkum ke třídění BRKO bude probíhat elektronicky na stránkách www.Tretiruka.cz a až do 20. března. Výsledky budou na portálu zveřejněny začátkem dubna a dále budou podrobně komentovány v jarním vydání odborného časopisu Odpadové fórum. Dotazník je možné vyplnit - ZDE.
NOVÉ DOTACE! Zkvalitnění nakládaní s odpady je jedna z oblastí na kterou je možné nově získat finanční podporu z Operačního programu životní prostředí. Zájemci mohou dotaci využít na vybavení systémů pro separaci a svoz biologicky rozložitelných odpadů a na vybavení systémů pro separaci a svoz plastů, papíru, skla, kovů, textilu, nápojových kartonů a objemného odpadu. Žádosti o podporu jsou přijímány od 2. února do 19. března 2015. Více ZDE.
Vybíráme zajímavé rekce zástupců obcí:
- Naše město provádí sběr BRKO od roku 2012. Občané jsou spokojeni a snížili jsme množství komunálního odpadu.
- Domnívám se, že na vesnici, kde má převážná většina obyvatel vlastní kompost, je třídění BRKO zbytečnou zátěží pro obec.
- Tady vidím přínos zároveň se omezí pálení větví z prořezů stromů a bude tento odpad lépe využit.
- Možná by to chtělo pro obce které půjdou cestou komunitního kompostování dát jim na to čas protože 1.4.2015 je termín nereálný zvláště u starostů kteří jsou ve funkci poprvé a problematiku nemohli řešit dříve.
- V roce 2014 jsme z programu OPŽP pořídili pro všechny občany domácí kompostéry a pro potřeby obce velkoobjemová kompostovací sila. Obec, stát a EU vynaložily obrovské finanční prostředky. Pak se dozvíme, že domácí kompostéry nelze uznat jako prostředek k likvidaci BRKO. Jak je to možné. Kdo o tom rozhoduje. Kdo vyhodil tolik peněz. Nerozumím a nechápu.
- Tříděním BRKO stát přesunul povinnost na obce, aniž by jim na to dal nějaké prostředky. Obce buď musí sáhnout do svého rozpočtu nebo nepopulárně zvýšit poplatky za komunální odpad.
- Výhodu třídění BRKO nespatřuji v ničem protože biologický odpad bude chybět na skládkách k rozkládání ostatního odpadu.
- Třídění BRKO není v malých obcích nic převratného, protože zde probíhá odjakživa. Nikdo neukládal a neukládá BRKO do popelnic se směsným komunálním odpadem. Každý má v zahradě nádoby na kompostování a vzniklý kompost využívá na své zahrádce. Můj názor je takový, že zde uměle vytváříme něco, co zatíží obec finančně a nic nového nepřinese.
- Nevýhody nevidím žádné spíše naopak, se s sběrem BRKO má naše obec 2 leté zkušenosti a hodně se zlepšil vzhled obce zejména okolí obce a okrajové časti lesa.
- Vzorová vyhláška MŽP není použitelná - ve vzoru jsou pouze doplněny BIO odpady a kovy ve výčtu odpadů, neuvádí možnosti v jejich shromažďování, odstraňování apod."
- Vzhledem ke skutečnosti, že jsme vesnice do 80 obyvatel a každý má zahradu, každý likvidoval bioodpad vždy sám na svém kompostu a předpokládáme, že hromadný způsob nikdo stejně nikdy nevyužije, je to pro nás naopak zátěž, zřídit možnost bioodpad likvidovat. Jsou to pro nás neúčelně investované prostředky.
- Největší problém je nejasný zákon.
- Třídění BRKO je dnes nutností. Možná v typicky venkovské zástavbě, kde je na každé zahradě kompost či hnůj se slepicemi, veškerý bioodpad zůstává doma. To je ale už výjimkou. Považuji za povinnost obcí (i bez vyhlášky či zákona) motivovat občany ke třídění všech druhů KO.
- Užitečná věc, malá připravenost a informovanost (kampaň) na poslední chvíli.
- Problém je u obcí, které vybírají poplatek za KO dle zákona o odpadech. Těmto obcím neklesnou náklady na odpadové hospodářství, ba naopak vzrostou. Jediné čeho se dosáhne u mnoha obcí bude ta skutečnost, že odpad, který nebyl evidován se dostane do evidence, ale celková produkce KO se nesníží. Těžko se hledá motivace pro lidi na venkově, neboť většina z obyvatel předchází vzniku BRKO tím, že ho řeší v rámci vlastních zahrad apod. Přístup státu v této otázce je nelogický a nepovede k požadovanému cíli. Pozitivem může být snad jen to, že zpracovatelé kompostu a firmy zabývající se svozem BRKO (podpoření žadatelé ze SFŽP) budou mít zajištěn přísun vstupní hmoty a tedy udržitelnost projektu.
- Nepřipravené kapacity na zpracování BRKO, problémy s využitím kompostu či digestátu.
- Pokud by se měl v budoucnosti zavádět i sběr biologicky rozložitelného živočišného odpadu, bude to pro obce neřešitelné.
- Vzhledem k tomu, že třídíme bioodpad již 6 let, snížení množství komunálního odpadu se vůbec nepromítlo a zvýšily se pouze náklady na odpady.
- Brko je nejdůležitější třídit z důvodu snížení objemu odpadu cca o 40 procent, sníží se komunální odpad, sníží se náklady na uložení odpadu na skládkách, V současné době zavádíme svoz plechovek a fritovacího oleje, obec ******* má odpadové hospodářství vyřešené
- Naučit občany dávat do BRKO opravdu jen to, co tam patří.
- Sníží se náklady na likvidaci odpadů. Na kompostárně je to lacinější jak ukládání na skládku. Skládka odpadů tímto výrazně zvýší svoji trvanlivost
- Podle mého názoru by měla být účast na systému sběru a třídění BRKO dobrovolná s podporou státu, s preferováním domácího a komunitního kompostování (odpadnou náklady na přepravu).
- Třídění BRKO vymysleli jen pro chataře a chalupáře, aby měli kam vyhodit trávu z chat a chalup, místní občané jsou schopni si svůj BRKO zlikvidovat doma nebo ve spolupráci se zemědělskými podniky. Je to pouze dobře udělaný byznys pro svozové a odpadové firmy.
- Třídění BRKO příkazem považuji za zbytečné další zatížení. Mnohem větší problém máme se spalováním nevhodných předmětů v kamnech.
- Třídění a využití by mělo probíhat v místě vzniku. Není zapotřebí žádná odbornost pro jeho využití.
- Zajistit legislativně povinnost provozovatelů bioplynek odebírat od obcí BRKO
- Kam s kompostem, když nesmí na pole? Z čeho budou vyrábět skládky bioplyn?
- "Nevýhody nespatřuji. V nedalekém Rakousku zpracovávají také biologický odpad, ale s jiným výsledkem - dokážou ho zpracovat tak aby byl využitelný (kvalitní sadbová zemina)
- Systém není vůbec domyšlený, nejsou na něj připraveny svozové společnosti ani další koncové subjekty. Pro malou obec je třídění odpadu naprostý nesmysl. Každý kdo má zahradu likviduje odpad svépomocí.
- Dalším problémem je rozmístění kompostáren. Když se podíváte na mapu, vidíte, že někde jsou tři vedle sebe a někde není nic.
- Komplikované provádění svozu (vyprazdňování) sběrných nádob na BRKO z kuchyňských zbytků v průběhu zimního období.
- Je to dále využitelná komodita, což by se mělo odrazit v ceně svozu ( motivovat i obce, nejen občany). Obce budou platit za něco, co se dál může využít? Tohle je normální snad jen u nás.
- Třídění BRKO je v pořádku, i když zvyšuje náklady, ale nemusí to vždy platit, pokud se tím sníží náklady na skládkování.
- V třídění BRKO nevýhody nespatřuji. Naše město třídí BRKO již od roku 2008. Díky třídění BRKO klesl komunální odpad o cca 60 tun.Také likvidace BRKO není tak finančně náročná jako likvidace KO.
- Z pohledu ceny skládkovného se intenzivní třídění BRKO zatím nevyplatí. Je to ale dobrá cesta.
- Ve velkých městech je již v současné době problém s umisťováním sběrných nádob na směsný komunální odpad (obce nemají právní nástroj přinutit vlastníky nemovitostí, aby si umístili popelnice na SKO do nemovitosti) a sběrných nádob na využitelné složky komunálního odpadu (papír, plasty, sklo). Na sběrné nádoby v na BRKO nebude v městské či sídlištní zástavbě místo. Z evropské legislativy vyplývá, že třídění BRKO je nutné pouze z důvodu snižování BRKO ukládaného na skládky. V případě měst, kde jsou spalovny (Brno, Praha, Liberec) je tedy zbytečné plošné třídění BRKO (s výjimkou odpadů ze zeleně, které lze sbírat např. na sběrných dvorech), neboť BRKO je spálen sako součást směsného komunálního odpadu ve spalovně (v podstatě se jedná o energetické využití obnovitelného zdroje). "
- Naše město, ******, vybudovala komunitní kompostárnu a nastavila svoz BRKO v roce 2013. Po dvou letech zkušeností máme nějaké výstupy, které můžeme předat dál. Mezi ty pozitivní patří velmi příznivý ohlas mezi občany, o hnědé nádoby je zájem, občané třídí, dá se říct, že i čistota BRKO v nádobách je poměrně dobrá. Mezi mínusy zavedení systému jednoznačně patří poměrně velký nárůst výdajů na odpadový systém města. Náklady, které si systém kompostování vyžaduje se v odpadovém systému nikde jinde "neuspoří". Pokles SKO není v této souvislosti prakticky žádný.
- Poslední problém vidím s uplatněním kompostu. Město nechce (a ani nemůže z podm. dotace) prodávat kompost. Ten lze použít pouze na veřejnou zeleň. Jenže za několik let provozu městské kompostárny kompostu vznikne velké množství, které nelze dávat obyvatelům na zahrádky ani na rekultivaci zahrady po stavbě rod. domu. Samozřejmostií je kontrola kvality vzniklého kompostu lab. rozborem dle vyhlášky.
- Myslím, že by měl taky být větší tlak (zejména z médií) na občany z pohledu jak se postarám o odpady, které jsem vyprodukoval."
- Myslím si , že na malých obcích se až tak neušetří na třídění odpadu, ale třídit odpad je určitě dobré a taky ho podporujem.
- Nejlepší je komunitní kompostování v místě vzniku, popř. domácí kompostování. nejhorší jsou černé skládky.
- Obec má na území obce soukromou kompostárnu, kde mohou občané obce svážet bioodpad bezplatně.
- Kompostárnu náš svazek obcí vlastní a provozuje již několik let a s tříděním BRKO nemáme větší problém.
- Nevýhody nevidíme. Díky třídění BRKO se snižuje objem směsného KO.
- Třídění BRKO je dobré, vede k větší čistotě vesnice a nejbližšího okolí, a to pozemků obecních a obyvatel, ale nevede k úplnému zamezení BRKO v komunálním odpadu v popelnicích."
- Vím, že zákon prozatím nezahrnuje domácí kompostování (v kompostérech), ale trváme na tom, že je to nejefektivnější třídění BRKO, které na rozdíl od svozu BRKO používáme celý rok bez dalších nákladů na svoz BRKO. Svoz je pro města, kde nelze používat domácí kompostéry, Svoz BRKO pro obce je podle nás pod lobistickým tlakem. Šetříme občanům peníze - nebudeme svážet a rozvážet odpady, které jsme schopni zpracovat na místě.
- Malá podpora od státu.
- Třídění není problém. Ale zbytečná je byrokracie, která komplikuje následné využití rostlinného odpadu z veřejné zeleně v zemědělství.
- Biologicky rozložitelný odpad, by měl být pro obce surovina, za kterou by obec měla dostat zaplaceno a ne za likvidaci draze platit. Ponížení množství komunálního odpadu není tak výrazné a nevyrovná náklady na likvidaci bioodpadu.
- Jsem přesvědčen, že třídění BRKO je naprosto v pořádku. Rozumím, že malé obce s tím mohou mít problém. Životní styl se mění, co dříve byla krmení pro domácí a hospodářská zvířata je dnes odpad - BRKO. Trápí nás nejasná koncepce státu likvidace komunálního odpadu do budoucna, jasný termín do kdy budeme moci ukládat na řízené skládce komunálního odpadu, vzhledem k nutným investicím a kapacitě atd.
- Hlavní nevýhovou třídění BRKO prostřednictvím sběrných nádob (hnědé popelnice) jsou vysoké náklady na sběr BRKO, proto se v letošním roce zaměříme na osvětu obyvatel, aby co nejvíce využívali domácí kompostování.
- Když už se třídí biologicky mel by se separovat i živočišný, aby to bylo při jednom a lidi by si na to mohli hned zvyknout.
- Co trápí: - není koncepce nakládání s odpady po zákazu skládkování
- Domnívám se, že třídění BRKO by se mělo týkat především měst, na malých obcích většinou obyvatelé kompostují sami, nebo kompostují zemědělci.
- Můj názor na třídění BRKO - třídit ano, uložit a následně zužitkovat v místě jeho původu.