Více času na podstatné
Kam s TKO po roce 2024?
Oběhové hospodářství nepřestavuje pro společnost FCC ČR žádné překvapení. Podle obchodního ředitele společnosti Petra Morávka je zapotřebí, aby ke splnění jakýchkoli cílů v odpadovém hospodářství existovala reálná možnost, kam vznikající toky odpadu umístit.
Oběhové hospodářství představuje současný trend. Jak se na tento přístup dívá společnost FCC?
Společnost FCC ČR před více než deseti lety začala nabízet na trhu s odpady v ČR vlastní systém oběhového hospodářství. K tomuto kroku jsme dospěli zejména na základě rostoucích požadavků zákazníků, kteří žádali větší zapojení technologií do odpadového hospodářství, tedy materiálové, případně energetické využívání odpadů. Společnost FCC ČR v té době začala mohutně investovat např. do výstavby kvalitních třídicích linek, do technologií na výrobu alternativního paliva, do linek na zpracování polystyrenu, biodegradačních ploch, výroby rekultivačních materiálů. Samotné oběhové hospodářství nás v zásadě nepřekvapilo díky včasnému vyhodnocení situace v nedávné minulosti.
Evropskou unií připravovaný balíček k oběhovému hospodářství obsahuje řadu cílů. Jaký na ně máte názor a kde si myslíte, že bude mít Česko problém s jejich dosažením? Ke splnění jakýchkoli cílů v odpadovém hospodářství je zapotřebí, aby existovala reálná možnost, kam vznikající toky odpadu umístit. Představuje to určitou soběstačnost, v rámci již fungujících nebo plánovaných technologií v ČR. Hlavní problém lze spatřit v absolutním nedostatku těchto kapacit. Jako příklad je možné uvést spalovací kapacity, neboli jednotlivá ZEVO v ČR (Liberec 90 000 t/rok, PS a.s. současně 330 000 t/rok při rozšíření bude cca 400 000 t/rok, SAKO Brno 250 000 t/rok, Plzeňská spalovna 90 000 t/rok). Z prezentací MŽP je odborná veřejnost přesvědčována, že rok 2024 bude rokem posledním pro přímé ukládání odpadů na skládky. Sečteme-li kapacity všech spaloven „TKO“ a „O“ odpadu v ČR, nedostaneme se ani ke 30 % hmotnosti produkovaného TKO v ČR. A to jsme počítali pouze TKO od občanů. Velké množství odpadů podobných TKO vzniká u živnostenských zákazníků. Takže opět nerudovská otázka „kam s nimi“…
Výše jsme se dotkli zásadního problému – odpadu, který je nejvíce vidět, tedy „TKO“. Aktuálně nastaly obrovské odbytové problémy plastové separace. Ukázalo se, že jsme příliš zranitelní závislostí na zahraničních odběrech. V případě plastů se zejména jedná o čínský trh, který svým odmítavým stanoviskem k přijímání plastového odpadu zapříčinil přeplněnost skladů v ČR.
Pokud rok 2024 bude skutečně znamenat konec skládkování, kam bude FCC směřovat svůj byznys? Přeci jenom provozuje 11 skládek a zajišťuje služby pro 1,2 obyvatel…
Z velké části jsem na tuto otázku odpověděl v úvodu. Výhodou FCC ČR, stejně jako v případě jiných firem se zahraniční majetkovou účastí, je to, že můžeme poměrně dobře analyzovat a předvídat situaci, která zřejmě nastane v ČR. Pečlivě jsme sledovali vývoj odpadového hospodářství v Německu a v Rakousku. Tam byl proces ukončení přímého skládkování odpadu přijat a realizován. Z vlastních firem působících na zahraničních trzích tedy máme dostatek poznatků, které nám pomáhají odhadnout REÁLNÝ vývoj odpadového hospodářství v ČR.
Pro zjednodušení odpovědi lze říci, že již v minulosti byla vedením FCC ČR přijata taková opatření, která zajistí našim zákazníkům kompletní servis a služby. Naše současné areály se za posledních deset let zásadně změnily. V těchto areálech vznikají překládací stanice odpadů, sběrné dvory pro občany, třídicí linky pro úplnou separaci využitelných komodit, linky na výrobu alternativního paliva atd. Navíc, v současné době již pro naše společnosti v ČR představuje obrat na skládkách cca 8 % celkového obratu.
MŽP zveřejnilo aktuální odpadová data za rok 2016, kde konstatuje, že celkově produkce všech odpadů klesá krom komunálních odpadů. Kde vidíte příčinu?
Otázkou je, zda za poklesem produkce odpadů můžeme vypozorovat cílenou, zejména legislativní činnost, nebo má jinou příčinu. My až tak optimističtí v poklesu produkce odpadů nejsme. Stačí se podívat na vypisované a následně realizované sanační projekty. S nadsázkou lze říci, že se tyto zakázky na nějakou dobu téměř zastavily. Pak samozřejmě nemohly vznikat odpady ze sanačních projektů, které vždy znamenaly nezanedbatelný podíl na celkovém statistickém čísle. Ke snížení produkce odpadů určitě přispěli zahraniční investoři, kteří přivážejí do Čech technologie optimalizované ve smyslu produkce odpadů. Dále lze pozorovat pozitivní trend spočívající v přesunu odpadů, zejména odpadů z podskupiny komunálních odpadů, do využitelných odpadů. Domníváme se, že v ČR je poměrně vysoký stupeň vytříditelnosti, tedy poměr vyseparovaného odpadu k nevyužitelnému TKO. Určitě lze v tomto případě ocenit přístup obcí a aktivní činnost společnosti EKO-KOM. Za nárůstem celkového množství TKO vidíme především souvislost s růstem hospodářství v ČR.
Čína hodlá omezit dovoz některých odpadů. Jak se na tento problém díváte?
Jaký to může mít dopad? Toto je již minimálně půl roku smutnou realitou. Docházíme k závěru, že se na třídicích linkách už nevyplácí třídění několika složek. více čtěte ZDE
