Jourová: Největší riziko nedočerpání letos hrozí Operačnímu programu Životní prostředí

Česko je v čerpání peněz z evropských fondů za období 2007 až 2013 nejhorší v rámci celé EU. Jen za loňský rok nedočerpala deset miliard korun, v rámci celé EU se přitom nedočerpalo 16 miliard korun. Po jednání vlády to uvedla ministryně pro místní rozvoj Věra Jourová. A problémy budou podle Jourové i v letošním roce. „Největší riziko nedočerpání hrozí Operačnímu programu Životní prostředí, kde odhady mluví až o 13 miliardách korun. Dále jde o Operační program Výzkum a vývoj pro inovace, což je program ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, kde hrozí ztráta 7,5 miliardy korun. Dalším programem je OP Podnikání a inovace, kde jde o 1,5 miliardy korun.“ Vláda chce mít do konce února krizový plán. Podle něj by mělo ministerstvo každý měsíc informovat o stavu čerpání evropských peněz veřejnost. Součástí krizového plánu má být také pravidelné jednání s Evropskou komisí. Více ZDE

MŽP: Musíme co nejvíce snížit hrozící ztrátu peněz z Operačního programu Životní prostředí

Operační program Životní prostředí je v úspěšnosti čerpání financí z Evropské unie nejhorší v České republice. Ministr životního prostředí Richard Brabec chce přesunout část peněz v rámci jednotlivých prioritních os do oblastí, kde je větší šance na úspěšné dokončení projektů a zároveň budou mít reálný přínos pro zlepšení životního prostředí.

„Za rok 2013 bude ztráta v Operačním programu Životní prostředí téměř šest miliard korun. Při jednání s Evropskou komisí se budeme snažit zachránit další zhruba tři miliardy korun, ovšem už teď víme, že ztráta cca 5,5 mld. Kč už je bohužel nenávratná. Na vině je především Nečasova vláda, když se například v roce 2011 téměř nevyhlašovaly výzvy, na základě kterých by žadatelé mohli předkládat projekty k poskytnutí dotace, a i v dalším období probíhala administrace projektů v řadě případů velmi zdlouhavě,“ řekl ministr životního prostředí Richard Brabec a dodal: „Ihned po svém nástupu na ministerstvo jsem proto provedl zásadní personální změny jak na samotném ministerstvu, tak na Státním fondu životního prostředí. Odborníci, kteří nastoupili, jsou krizovým managementem a mají ode mě jako absolutní prioritu zjednodušit administrativu celého procesu podávání žádostí a jejich zpracování, mají za úkol vypsat nové výzvy a zhodnotit projekty i podle toho, jaká je šance na jejich úspěšnou realizaci do konce roku 2015. Hlavním cílem je přitom co nejvíce snížit další reálně hrozící obrovskou ztrátu peněz z Operačního programu Životní prostředí na rok 2014 ve výši 13 mld. Kč!“

 

Zdroj: MŽP (12.2.2104)

Čtěte také:

Česko je v čerpání dotací nejhorší v EU. Může navíc přijít o dalších 100 miliard (iHNED.cz, 10.2.2014)

VIDEO: Vláda připravuje záchranný plán pro peníze z fondů EU

V postupu příprav čerpání nových fondů jsme pozitivně hodnoceni

Vláda ČR věnuje zvýšenou pozornost přípravě nového programového období 2014-20. Její snahou je poučit se a dosáhnout lepších výsledků s menším množstvím zdrojů. Úkolem ministerstva pro místní rozvoj coby centrálního koordinátora je i nadále maximální podpora řídícím orgánům, koordinace příprav programů a řešení překryvů. Evropská komise hodnotila pozitivně dosavadní stav příprav, zejména podobu tzv. Dohody o partnerství, tedy celkové strategie využití fondů.

Neformální vyjednávání o Dohodě o partnerství probíhají již celý rok. Základní zaměření je již s Evropskou komisí dojednáno, otevřených na národní úrovni zůstává jen několik politických otázek, jakými jsou například služební zákon. ČR je v postupu pozitivně hodnocena nejenom nezávislým hodnotitelem, ale i Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (tzv. OECD).

Podle Daniela Brauna, náměstka MMR pro evropské fondy, došlo pro nové období k několika zásadním změnám. „Struktura cílů a programů je jednodušší, jasnější pro příjemce, méně náchylná k rizikům. Do administrace by mělo být zapojeno méně institucí, je sjednocena metodika a místo současných tří informačních systémů bude jeden, vysoutěžený v otevřeném řízení, který umožní snížení administrativní zátěže, plnou elektronizaci a vyšší transparentnost.“

Braun však vidí i rizika. Za ta největší považuje dokončení strategických dokumentů: „Stále nejsou připravené všechny strategické dokumenty, které by měly zastřešit cíle, kterých chceme pomocí programů dosáhnout. Ačkoli se počet priorit a cílů už snížil, bude potřeba ještě dál v některých zúžit zaměření programů. Rizikem je také nesplnění předběžných podmínek jako služební zákon, EIA a další možné nesoulady s evropským právem.

Limitujícím faktorem je podle Brauna i to, že evropská legislativa, od které se odvíjí vyjednávání a zahájení programů, byla schválena velmi pozdě a stále chybí některé prováděcí předpisy. Čeká se také na vyjasnění určitých otázek k výkladu některých oblastí, např. za jakých podmínek půjde financovat investice v Praze s celostátním významem. Novým komplikujícím faktorem se může ukázat také veřejná podpora.

Evropská komise nechce financovat například vnitrozemskou vodní dopravu, naopak požaduje větší zaměření na železnice. „To je z českého pohledu problematické, protože komise zároveň omezuje pravidla využití nástroje pro podporu velkých infrastruktur (tzv. CEF). Dále je potřeba vyřešit EIA a stanovit způsob regulace vodohospodářského sektoru. V oblasti životního prostředí bude nezbytné více reflektovat zkušenosti ze současného programového období,“ řekl Braun.

Komise má také odmítavý postoj k podpoře velkých podniků. Pro ČR je sice důležité zaměřit se na malé střední podniky, ale v některých oblastech je v průmyslové struktuře vhodné zachovat možnost podpory všech typů podniků. Předmětem debat bude také omezení podpory silniční sítě druhé a třetí třídy.

Zdroj: MMR (10.2.2014)

Zdroj: Český rozhlas Radiožurnál (rozhlas.cz, ČTK), MMR, Vláda ČR, iHNED.cz, MŽP