Jaké změny přináší navrhovaná novela zákona EIA?

MŽP poslalo v červenci do připomínkového řízení novelu zákona o posuzování vlivů na životní prostředí (dále ZPV). Ačkoli je předložený návrh zákona především transpozičním předpisem k revidované směrnici EIA, v důsledku snahy o zjednodušení a zkrácení procesu EIA bylo přistoupeno i k dalším změnám.

Jedná se o úpravu definice navazujícího řízení, úpravu stávajícího režimu posuzování podlimitních záměrů, úpravu institutu posudku, který by měl sloužit především jako podklad pro rozhodování příslušného úřadu, zajišťující odborné a objektivní oponentní posouzení dokumentace, nebo změny veřejného projednání, které bude nově nařizováno pouze v případech, kdy to bude s ohledem na případný zvýšený zájem veřejnosti o záměr potřebné.

V souvislosti s prodloužením lhůty pro vydání závěru zjišťovacího řízení (novela EIA č. 39/2015 Sb.), dochází k přiměřenému prodloužení lhůty pro podání připomínek k oznámení záměru (nově do 30 dnů). Celková lhůta pro zjišťovací řízení není měněna. K vyjádřením zaslaným po lhůtě nebude přihlíženo.

S cílem posílit rychlost a efektivitu procesu EIA dochází k několika úpravám institutu posudku. Navrhovaná úprava výslovně umožňuje příslušnému úřadu stanovit lhůtu v délce odpovídající charakteru navrženého záměru s tím, že tato lhůta nesmí být delší než 60 dnů. K dalšímu zkrácení procesu EIA dochází v důsledku vypuštění samostatného zveřejňování posudku a možnosti se k němu vyjadřovat. Posudek bude i nadále zveřejňován v Informačním systému EIA.

Dochází i k upřesnění příslušného úřadu, který vydává coherence stamp, a je jím vždy ten příslušný úřad, který vydal stanovisko. Dále bylo výslovně doplněno, že pokud je záměr povolován po částech nebo etapách, vztahují se podklady poskytované oznamovatelem pouze k části nebo etapě záměru, která je předmětem navazujícího řízení. Poslední úpravou je pak nahrazení dosavadního institutu nevydávání závazného stanoviska v případech, kdy nedošlo ke změnám, jež by mohly mít významný negativní vliv na životní prostředí a jež by tudíž vyžadovaly provedení zjišťovacího řízení, výslovným souhlasným závazným stanoviskem. V souhlasném závazném stanovisku bude mít příslušný úřad nově možnost reflektovat změny záměru a případně i upravit podmínky stanoviska EIA tam, kde to bude v důsledku změn záměru nezbytné.

Dále dochází k úpravě podmínek udělování, prodlužování a odnímání autorizace pro zpracování dokumentů v oblasti EIA. Dochází tak ke zpřísnění stávající úpravy mimo jiné v důsledku zavedení povinného pravidelného přezkušování a možnosti odejmutí autorizace v případě neplnění povinností plynoucích z autorizace.

Zcela zásadních změn pak doznala příloha č. 1. K hlavním změnám patří nastavení nových parametrů, při jejichž splnění budou záměry posuzovány jako tzv. podlimitní. Tyto parametry odfiltrují výraznou část dosud posuzovaných podlimitních záměrů u nichž bylo v naprosté většině konstatováno, že zjišťovacímu řízení nebudou podléhat.

Nově tedy budou jako podlimitní záměry posuzovány pouze ty, které svojí kapacitou nebo rozsahem dosáhnou alespoň 25 % příslušné limitní hodnoty, a to navíc pouze v případech, kdy se takové záměry budou nacházet ve zvláště chráněném území (ZCHÚ) nebo jeho ochranném pásmu podle ZOPK, nebo v případech, kdy tyto záměry nebudou předpokládány územně plánovací dokumentací (ÚPD).

Jako podlimitní záměr bude rovněž posuzována změna podlimitního záměru, která sama o sobě naplní alespoň 25 % příslušné limitní hodnoty a zároveň tato změna způsobí, že záměr jako celek již naplní minimálně 100 % příslušné limitní hodnoty v obecném území, nebo 25 % příslušné limitní hodnoty ve ZCHÚ nebo jeho ochranném pásmu dle ZOPK nebo tam, kde změna záměru nebude předpokládána územně ÚPD; ve ZCHÚ nebo jejich ochranných pásmech nebo tam, kde záměr nebude předpokládán ÚPD, budou tedy změny podlimitních záměrů, které naplní vlastní kapacitou nebo rozsahem alespoň 25 % limitní hodnoty, spadat pod dikci § 4 odst. 1 písm. d) ZPV vždy (protože 25% změna v těchto případech vždy naplní kritéria podle bodu 1), zatímco změny podlimitních záměrů v obecném území pouze tehdy, bude-li touto změnou zároveň záměrem jako celkem překročena limitní hodnota uvedená v příloze č. 1 k ZPV (100 % limitní hodnoty).

V kontextu transpozice směrnice 2001/42/ES EP a Rady ze dne 27. června 2001 o posuzování vlivů některých plánů a programů na ŽP dochází k dílčím změnám i v rámci problematiky SEA. Navrhovaná právní úprava nově přináší možnost, aby i koncepce na místní úrovni prošly procesem SEA, případně byl proces ukončen již ve fázi zjišťovacího řízení. Územní obvod jedné obce tak nebude limitem pro obligatorní postoupení koncepce do celého procesu SEA. Cílem navržené změny je také upřesnění výkladu neurčitého pojmu „rámec pro budoucí povolení záměrů“ a to pomocí demonstrativního výčtu případů.

Oznamovatel se dopustí přestupku tím, že umístí nebo provádí záměr v rozporu s podmínkami stanoviska, které byly zahrnuty do rozhodnutí vydaného v navazujícím řízení.  Za tento přestupek bude moci být uložena pokuta do 10 000 000 Kč.

Novela zákona o ZPV by měla být účinná od poloviny května 2017.

Zdroj: Odpadové fórum (září 2016)