Jaké rozpory se budou řešit u novely stavebního zákona?

Ministerstvo pro místní rozvoj předloží v brzké době vládě k projednání návrh novely stavebního zákona. Vládě bude zákon předložen s několika rozpory. Novela stavebního zákona má být podle navrhovatele platná od 1. ledna 2017. Spolupředkladatelem návrhu zákona je Ministerstvo životního prostředí.

"Ten zákon se novelizovat bude. Bude se novelizovat v rámci stavebního zákona, který půjde brzy do vlády. Dneska jsem podepisoval, takže jde do Legislativní rady vlády během několika málo dní. Během dvou měsíců by měl být v Poslanecké sněmovně, takže tam je vlastně i nepřímá novela zákona EIA," uvedl ministr životního prostředí Richard Brabec minulý týden ve čtvrtek na poslaneckou interpelaci ve vztahu k novela zákona IEA a jejím dopadům na významné dopravní cesty.

Změny provedené ve stavebním zákoně jsou promítnuté do dalších 34 souvisejících zákonů. Rozsáhlejší změny jsou provedeny v zákoně o posuzování vlivů na životní prostředí a v zákoně o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury, kde jsou změny vyvolané nutností upravit v právním řádu výkon působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu ke koordinaci procesů povolování projektů společného zájmu podle nařízení EP a Rady č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry transevropské sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009.

Návrh zákona byl na konci června minulého roku rozeslán do mezirezortního připomínkového řízení. V rámci tohoto řízení bylo uplatněno celkem 2142 připomínek, z toho 1602 zásadních. K samotné novele stavebního zákona bylo uplatněno 1540 připomínek, z toho 1240 zásadních. Avšak MMR uvedlo, že téměř polovina zásadních připomínek, šla nad rámec návrhu zákona. Tedy jednalo se o požadavky rezortů či jiných připomínkových míst na další úpravy jak stavebního zákona, tak souvisejících zákonů.

Na základě projednání uplatněných zásadních připomínek byly z původně 36 souvisejících zákonů vypuštěny následující zákony: zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a zákon č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot.

Jak jsme v úvodu uvedli, návrh zákona bude vládě předkládán s rozpory. Podle navrhovatele nejvíce rozporů zůstává v následujících oblastech: 

• vodní díla, kde MZE brání vést koordinované řízení také u souboru staveb, kde stavbou vedlejší je vodní dílo, které slouží k nakládání s vodami, pro něž je třeba povolení,

• zrušení zmocnění pro hlavní město Prahu k vydání pražských stavebních předpisů,

• vyloučení § 9c odst. 4 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí (zákon EIA), tj. vyloučení možnosti podání odvolání dotčenou veřejností bez předchozí účasti v řízení

• závazná stanoviska koordinující využití území, Svaz měst a obcí ustanovení odmítá, 2 kraje ho chtějí jinak

• zkrácení lhůty pro přezkum opatření obecné povahy, MPO a MD požadují zkrácení jen na 6 měsíců.

Přehled plánovaných změn:

A) úseku územního plánování:

1. zkrácení procesu pořizování změn a aktualizací územně plánovacích dokumentací v případech, kdy nebudou vyžadovány varianty řešení; v takových případech na rozhodnutí o pořízení aktualizace nebo změny bude navazovat přímo zpracování návrhu, v těchto případech se dále navrhuje sloučit společné jednání a veřejné projednání návrhu změny nebo aktualizace územně plánovací dokumentace,
2. cyklus úplných aktualizací územně analytických podkladů bude prodloužen z 2 na 4 roky, ustanovení o průběžných aktualizacích doplňujících databáze při vzniku nových skutečností se nemění,
3. bude umožněno využití údajů o území a územně analytických podkladů pro veškeré činnosti veřejné správy (dosud omezeno na územní plánování),
4. ve vztahu k správnímu řádu a  soudnímu řádu správnímu budou zkráceny lhůty pro podání návrhu na přezkum opatření obecné povahy na 1 rok ode dne nabytí jeho účinnosti, dosavadní 3 roky u územně plánovací dokumentace působí velkou nestabilitu a nejistotu v území a zejména komplikují přípravu území pro výstavbu,
5. v  navazujících řízeních, v rámci kterých budou posuzovány záměry na provedení změn v území, budou soulad s územně plánovací dokumentací a záměry územního plánování, stejně jako naplňování cílů a úkolů územního plánování a koordinace využití území zajišťovány formou závazných stanovisek úřadu územního plánování nebo krajského úřadu,
6. podmínkou účinnosti aktualizace a změny územně plánovací dokumentace bude zveřejnění právního stavu této dokumentace po aktualizaci nebo změně z důvodu odstranění pochybností o aktuálním znění platné územně plánovací dokumentace,
7. územní studii bude smět nechat zpracovat i žadatel/investor, a to z důvodu urychlení přípravy území pro realizaci záměru na provedení změny v území,
8. dokumenty územního plánování budou povinně zveřejňovány na internetu.

B) Úseku územního rozhodování a stavebního řádu:

1. zavedení možnosti spojení územního a stavebního řízení do jednoho koordinovaného řízení s vydáváním jednoho koordinovaného povolení, a to jak u jednotlivé stavby, tak i u souboru staveb (vybraných staveb speciálních a jiných); příslušným k vedení koordinovaného řízení u obecných staveb bude obecný stavební úřad, u vybraných dopravních staveb speciální stavební úřad, u vodních děl příslušný vodoprávní úřad, u vybraných energetických staveb Ministerstvo průmyslu a obchodu,
2. integrace procesu posuzování vlivů na životní prostředí do koordinovaného řízení a do samostatného územního řízení,
3. navrácení kolaudačního řízení v případech, kdy nebude možné vydat kolaudační souhlas,
4. úprava povolení stavebního úřadu jako veřejnoprávního titulu, který opravňuje stavebníka provést stavební záměr podle předpisů veřejného práva; před zahájením provádění stavebního záměru je stavebník povinen zajistit si příslušné oprávnění.

Aktuální dokumenty najdete v rubrice Právo - ZDE