Jaká je situace v Česku v oblasti energeticky úsporného stavebnictví?

Aliance Šance pro budovy uspořádala 29. května 2018 výroční tiskovou konferenci k vývoji trhu v oblasti energeticky úsporného stavebnictví. Z ní vyplynulo, že český trh se postupně stabilizoval a ve střední a východní Evropě patříme v tomto odvětví k lídrům. Důležité však bude nezaspat s přípravou zvýhodněného financování v období po roce 2020.

V roce 2017 požádalo o podporu z programu Nová zelená úsporám 481 stavebníků novostaveb rodinných domů v pasivním standardu. To je v meziročním srovnání o 30 % více než v předešlém roce. Za devítileté období trvání dotačního titulu tak v Česku bylo podpořeno téměř 3 400 těchto budov. Pokud k nim odvodíme srovnatelné domy postavené výhradně z prostředků jejich vlastníků, dostáváme se k hranici 5 000 pasivních rodinných domů. Podle odhadů německého Passivhaus Institutu tak s 8,3 % světovým podílem patříme k předním hráčům ve střední a východní Evropě.

V oblasti projektů energetických úspor se zárukou (ang. EPC, Energy Performance Contacting) bylo předáno celkem 9 nových projektů s 39 objekty po celé republice za celkovou investici 248 679 793 Kč. Projekty přinesou roční garantované úspory energie ve výši 17 019 797 kWh a související finanční úspory 38 754 442 Kč.

Mezi nejvýznamnější z nich patří Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, která byla také oceněna jako nejlepší energeticky úsporný projekt roku 2017. V letech 1994 až 2017 bylo odhadem uspořeno 3,3 mld. Kč.

Environmentálně certifikovaných budov v loňském roce přibylo 21. Nově se začaly certifikovat také bytové projekty – Botanica K v Jinonicích a Modřanka Tower v Modřanech byly oceněné certifikátem BREEAM. „U certifikovaných budov došlo v roce 2017 k poklesu. Jde o důsledek zdlouhavého a složitého povolovacího procesu, jenž se dotýká i výstavby administrativních objektů, které oblasti certifikací dlouhodobě vévodí. Nyní však dochází opět k mírnému vzestupu, což je dáno postupným dokončováním staveb dosahujících na některé z hodnocení udržitelnosti budov v podobě certifikací BREEAM či LEED. Vedle těchto dnes již etablovaných systémů se pomalu začíná prosazovat certifikace WELL,“ uvádí Simona Kalvoda, výkonná ředitelka České rady pro šetrné budovy. Ta vznikla v roce 2014 v USA a zaměřuje se na kvalitu vnitřního prostředí a jeho dopadů na samotné uživatele. Hodnotí celkem sedm kritérií: vzduch, světlo, vodu, stravu, tělesnou kondici, duševní zdraví a pohodlí lidí, kteří v budově pracují nebo žijí. V České republice jsou zatím první tři kancelářské projekty, které na tuto certifikaci aspirují (projekty Visionary a Praga Studios od společnosti Skanska a projekt HB Reavis ve Vinohradské ulici).

Spotřeba pěnového polystyrenu zaznamenala meziroční nárůst. Loni ho v Česku bylo využito 60 100 tun, což je o 3,8 % více než v roce 2016. Po propadu v roce 2016 tak jeho spotřeba znovu vzrostla, zejména díky využití polystyrenu jako tepelného izolantu fasád. Za uvedeným nárůstem spotřeby stojí stále sílící snaha o snížení energetické náročnosti domů a rozpohybování podpory z IROPu.

Boom v Česku zažívají také zelené střechy, kterých v loňském roce vyrostlo o polovinu víc než v roce 2016. Konkrétně to bylo 195 000 m2, což je plocha odpovídající přibližně 18 fotbalovým hřištím. Zelené střechy a fasády byly dlouho vnímány především jako estetický a nikoli funkční prvek, to se však v souvislosti s klimatickými změnami začíná měnit, protože účinně ochlazují a zvlhčují své okolí. Díky speciální minerální izolaci by v budoucnu mohlo zazelenat daleko více budov na našem území, včetně panelových domů.

Důležitým faktorem pro stabilizaci energeticky úsporného stavebnictví doposud byly podpůrné programy. Ty přinášejí již nyní do stavebnictví až 30 mld. Kč celkových investic ročně, jejich potenciál je však ještě 2,5 násobně vyšší. Aktuálně české programy na jednu vynaloženou korunu z veřejných rozpočtů vybudí 3 koruny celkové investice, v Německu je tento podíl 1 ku 18. Postupně se k této hodnotě můžeme blížit. „Hospodářství České republiky vykazuje rychlý růst, proto lze očekávat,

že v rámci kohezní politiky již v příštím víceletém období nebudeme disponovat tak štědrou alokací jako doposud,“ sdělil Petr Holub, ředitel aliance Šance pro budovy. „Proto je třeba koncentrovat stávající programy podpory a začít připravovat jejich doplnění tzv. finančními nástroji, tedy zvýhodněným financováním. S jeho přípravou je však zapotřebí začít již nyní, aby po roce 2020 nevznikl výpadek,“ doplnil závěrem.

Doporučujeme:

Miliardová zateplovací mánie pokračuje, chytrá řešení v konkurenci s polystyrenem prohrávají (ČT24, 29.5.2018)

Zdroj: CZGBC