Jak v domácnosti ušetřit teplo

Pro domácnost, která plyn používá na topení a ohřev vody, dosahuje roční účet kolem 30 tisíc korun. Nezvyklé kruté mrazy až minus 25 stupňů Celsia, které nás provázejí tyto dny, mají přímý dopad také na naši peněženku. Přinášíme Vám pár tipů, jak můžete svoji spotřebu výrazně ovlivnit.

Průměrná domácnost se spotřebou 50 – 70 gigajoulů tepla protopí ročně kolem 26 000 Kč, pokud na plynu i ohřívá vodu, náklady jsou ještě o několik tisíc korun vyšší. Na vytápění se spotřebuje nejvíce energie, je to mezi 60 a 80 procenty. Snížením teploty o jeden stupeň Celsia se dá ušetřit v domácnosti 6 procent energie. Např. Velké Británii se dnes v zimě vytápí na 16 stupňů Celsia, zde jsou u nás největší rezervy, stále je běžná vysoká tepelná pohoda – 23 až 25 stupňů Celsia. Stále více Čechů se ale snaží ušetřit i na teple, průměrná česká domácnost za posledních 17 let snížila asi o třetinu roční spotřebu tepla. „V roce 1991 spotřebovala průměrná domácnost asi 60 gigajoulů tepla ročně, v roce 2005 to už bylo kolem 40 gigajoulů a odhaduje se, že během příštích deseti let na základě přijímaných opatření klesne množství spotřebovaného tepla o dalších deset až 20 procent,“ říká Josef Kastl, generální sekretář České plynárenské unie.
V posledním měsíci teploty klesaly až na mínus 14 stupňů Celsia a denní odběr zemního plynu se v v lednu pohyboval na úrovni kolem 48 mil. m3 za den. Při průměrné atmosférické teplotě mínus 14,4 stupňů Celsia dne 24. ledna 2006 dosáhla dodávka zemního plynu dokonce 68 mil. m3 plynu.

Základní rady jak ušetřit

• snížení teploty v místnostech - doporučená teplota v kuchyni, obýváku a dětském pokoji je 20 stupňů Celsia, v ložnici mezi 18 a 20 stupni, v koupelně 22 až 24 stupňů a v předsíni 17 až 19 stupňů.
• izolace (utěsnění oken, uzavřené vstupní chodby)
• pravidelný servis a údržba plynových zařízení (vyčištění hořáku, seřízení výkonu kotle), pokud máte plynový spotřebič starší 10ti let, je vhodné ho vyměnit za úspornější a výkonnější (nové mají účinnost 92 až 94 procent)
• regulace topení – investice do termostatických hlavic u radiátorů (uvádí se až 15 procent úspor tepla), případná výměna starých radiátorů, ve větších objektech se instaluje více tepelných okruhů (severní, jižní)
• pořízení kondenzačního kotle (jeho účinnost je o 15 až 20 procent vyšší než u klasických kotlů, tj. až 107 procent)
• regulace spotřebičů a způsob efektivního vaření (tlakové hrnce, sladění velikosti dna s průměrem ploténky, využití pokliček (bez pokličky je vaření energeticky náročnější o 150 – 300 procent), pro ohřev vody používat tenká dna (nerovnost dna zvyšuje spotřebu energie o třetinu), pro vaření silná dna aj.), nepoužívat zastaralé spotřebiče, ale nové, energeticky úsporné. Vaření vody plynem trvá o něco déle než ve varné konvici, ale náklady na energii jsou poloviční ! Dodržování správných zásad vaření ušetří až 1300 Kč ročně.
• vliv okolní teploty na jiné spotřebiče – např. za každý stupeň nad 20 stupňů Celsia vzroste spotřeba energie lednice o šest procent, což znamená i více jak 100 korun za rok (vzroste i pokud je lednice umístěna blízko sporáku aj.)
• celkově hospodárné využití tepelných zdrojů (otevřená okna – topí se zbytečně, zateplení objektů – fasády aj.) – uvádí se úspora až 30 procent
• kombinovaná výroba elektřiny a tepla, tzv. kogenerace nebo společná výroba elektřiny, tepla a chladu, tzv. trigenerace (při kogeneraci lze využít až 90 procent energie)
• ekologické nízkoenergetické stavby (vše co s tím souvisí – nízké stropy, méně francouzských oken, využití solární energie atd.), pasivní domy (šetří až 90 procent energie), ekovesnice

Podrobnější informace najdete ZDE

Zdroj: Česká plynáresnká unie (ČPU)