Více času na podstatné
Interpretaci zprávy NKÚ považuje MŽP za zavádějící. Podle NKÚ náklady ministerstva na poradenské, konzultační a právní služby vzrostly za dva roky o 100 procent.
Nejvyšší kontrolní úřad dnes zveřejnil závěry svého půlročního šetření na Ministerstvu životního prostředí. Tématem kontroly byly poradenské, konzultační a právní služby. Interpretaci zprávy vnímá MŽP jako zavádějící. Nejvyšší kontrolní úřad se zaměřil na hospodaření ministerstva v letech 2010 až 2012. Zkontroloval nakládání s finančními prostředky a s majetkem za 133,6 milionu korun. Níže uvádíte úplnou informaci NKÚ a dále reakci MŽP. Na konci článku si můžete stáhnout "Podrobnou informaci z ukončené kontrolní akce".
NKÚ: Náklady MŽP na poradenské, konzultační a právní služby vzrostly za dva roky o 100 procent:
Kontroloři zjistili, že náklady Ministerstva životního prostředí na konzultační, poradenské a právní služby v kontrolovaném období rostly. V roce 2010 ministerstvo za tyto služby zaplatilo 23,3 milionu korun, o rok později 34,8 milionu a v roce 2012 náklady opět vzrostly na téměř 48 milionů korun za rok. V letech 2011 a 2012 například ministerstvo zaplatilo dvěma externím poradcům 848 tisíc korun za mediální služby. A to přesto, že ke konci roku 2012 disponovaly odbor kabinetu ministra a odbor tiskový a marketingu celkem dvaceti pěti zaměstnanci. V roce 2011 zase MŽP zaplatilo 240 tisíc korun za právní služby externí společnosti, jejíž hodinové sazby se pohybovaly od 5 878 korun do 12 747 korun. Ministerstvo přitom kontrolorům nepředložilo žádné dokumenty, které by dokládaly splnění objednávky.
Kontroloři se zabývali i mzdovými náklady a vývojem počtu pracovních míst, kterých je na MŽP řádově kolem šesti stovek. Zjistili, že ministerstvo v letech 2010 až 2012 ukončilo pracovní poměr s 427 zaměstnanci a za odstupné vyplatilo celkem 18,4 milionu korun. Ve stejném období přitom 318 zaměstnanců přijalo. V těchto letech zároveň výrazně vzrostl počet dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Za zmíněné tři roky jich ministerstvo uzavřelo celkem 346 a vyplatilo za ně odměny ve výši téměř 18 milionů korun. Náklady na odměny za tzv. práci na dohodu přitom meziročně markantně rostly – například mezi lety 2011 a 2012 o 90 procent. V některých případech šlo přitom o běžnou administrativní práci, kterou mohlo ministerstvo zabezpečit vlastními zaměstnanci.
Kontroloři zjistili, že ministerstvo se chovalo nehospodárně. Nakoupilo například 73 fotorámečků za 113 tisíc korun. Jejich cena se pohybovala od 592 korun do 14 760 korun za kus. V době kontroly přitom sloužilo svému účelu jen šest z nich, 64 rámečků bylo ve skladě a tři se zaměstnancům ministerstva nepodařilo dohledat.
NKÚ zkontroloval i náklady na společenské akce organizované ministerstvem. Kontroloři zjistili, že MŽP v roce 2010 například zaplatilo téměř dva miliony korun za vánoční besídky pro děti v Praze a Ostravě. Ve smlouvách ani fakturách přitom není položkový rozpis toho, za co ministerstvo peníze vyplatilo, ani další relevantní údaje jako například počet účastníků besídek apod.
Kontroloři odhalili i další nedostatky – například ve smlouvách o pronájmu nebytových prostor v sídle ministerstva nebo v účetnictví a inventarizaci.
Ve třech případech za celkem 4 miliony korun kontroloři konstatovali, že došlo k porušení rozpočtové kázně. Oznámili je proto příslušnému finančnímu úřadu.
1. MŽP zakoupilo 73 fotorámečků za 113 tisíc korun. Průměrná cena fotorámečku byla 1 548 korun. Z toho objemu se nedohledaly tři rámečky, každý za 592 korun, tedy celkem za 1 776 korun, což představuje 0,00001329 % hodnoty, kterou NKÚ kontroloval. Pokud se z celkové kontrolované sumy ve výši 133,6 milionu korun nedohledaly rámečky za 1 776 korun, jasně to hovoří o řádném hospodaření MŽP. Maximální cenu rámečků, kterou uvádí NKÚ, stál pouze jeden tuto sumu, tedy 14 760 korun, je umístěn v kanceláři ministra a jeho cena odpovídá jeho velikosti, 158 cm x 105 cm. Nákup rámečků v jedné zakázce vychází na jeden kus levněji, než by byla pořizovací cena při oddělených nákupech 73 rámečků. Když je potřeba cokoli dát do rámu, třeba jako protokolární dárek při oficiální příležitosti, je potřeba mít jejich zásobu, než je shánět ad hoc.
2. MŽP mezi roky 2012 a 2013 uspořilo na mzdách svých zaměstnanců 24 milionů korun. V letech 2010 až 2012 opustilo MŽP z důvodu odchodem dohodou, nástupem na mateřskou dovolenou nebo zrušením pracovního místa 109 zaměstnanců. Snižování počtu státních zaměstnanců bylo prioritou minulých vlád, proto jsou tyto počty o snižování stavu zcela v pořádku.
3. Počet dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr vzrostl právě proto, že externisté byli v rámci povinných kontrol projektů financovaných z Operačního programu Životní prostředí placeni za odvedenou práci, nikoli na IČ, jak tomu bylo v minulých letech. Dalšími dohodami byli pokryti pracovníci v různých pracovních komisích. S koncem programového období Operačního programu životní prostředí logicky rostl počet dokončených projektů a tím se i analogicky zvyšoval počet kontrol. Značná část těchto finančních prostředků byla vyplácena z technické asistence OPŽP, tedy z peněz z Bruselu. Průměrná vyplacená částka na uzavřené dohody se v průměru měsíčně pohybovala na výši 4 335 korun. Dále se financovaly analýzy např. na tvorbu Plánu odpadového hospodářství, nebo na problematiku Národního parku Šumava.
4. Informace NKÚ o počtu pracovníků na tiskovém oddělení je nepřesná. Na samotném tiskovém oddělení pracovalo v roce 2011 celkem sedm lidí. K tomu pro tiskové oddělení pracovali dva externí zaměstnanci, jejichž průměrný měsíční výdělek na MŽP byl 17 666 korun. Ti navíc nevyužívali kancelář a další služby pro interní zaměstnance ministerstva. Jejich odměna tak nečinila ani polovinu nákladů na řadového zaměstnance ministerstva.
Dokument ke stažení: