INFORMACE O POVINNOSTI PODÁVAT POPLATKOVÁ HLÁŠENÍ PRO STANOVENÍ ZÁLOHY POPLATKU ZA ODEBRANÉ MNOŽSTVÍ PODZEMNÍ VODY

Novelou vodního zákona č. 150/2010 Sb. došlo k významné změně systému vyměřování záloh na poplatky za odebrané množství podzemní vody. Tato změna vyplývá jednak z § 88 odst. 7, dle něhož výše záloh a stanovených splátek platí až do doby jejich změny novým zálohovým výměrem, jednak z § 88 odst. 5 vodního zákona, dle něhož odběratel není povinen podávat poplatkové hlášení v případě, že od posledního jím podaného poplatkového hlášení nedošlo ke změně povolení k odběru podzemní vody, na jehož základě bylo první poplatkové hlášení (tj. první po novele) podáno. To znamená, že počínaje zálohami na rok 2011 se tedy zálohy již nevyměřují každoročně, ale obecně pro všechny následující roky. Vydaný zálohový platí až do své případné změny či zrušení z důvodu změny okolností rozhodných pro výpočet záloh (zejména změna či zrušení povolení k odběru).

Proto odběratel není tak jako dříve povinen podávat každý rok poplatkové hlášení, neboť částka záloh na příslušný rok a roky následující byla odběrateli již stanovena zálohovým výměrem ČIŽP vydaným na základě prvního poplatkového hlášení podaného po novele vodního zákona č. 150/2010 Sb. Z tohoto výměru je odběratel povinen nadále vycházet a platit zálohy ve stanovené výši a stanovených termínech (a to až do změny či zrušení výměru).

Zálohový výměr změní nebo zruší inspekce na základě žádosti odběratele

a)    z důvodu změny povolení k odběru podzemní vody

b)    z důvodu zrušení povolení k odběru podzemní vody

c)    v případě, že nadále prokazatelně nepodléhá zpoplatnění dle § 88 odst. 2 (skutečný odběr podzemní vody z jednoho vodního zdroje je menší nebo rovný 6 000 m³ za kalendářní rok nebo menší nebo rovný 500 m³ v každém měsíci kalendářního roku – prokazuje odběratel)

d)    z důvodu zániku odběratele bez právního nástupce (§ 88 odst. 9)

Nadále nicméně trvá povinnost odběratelů podávat každoročně poplatkové přiznání ve stanovených termínech, v němž odběratel uvede skutečně odebrané množství podzemní vody, na jehož základě mu bude stanovena výše poplatku a provedeno vyrovnání se zaplacenými zálohami. Povinnost podat poplatkové přiznání má i odběratel, kterému nebyly zálohovým výměrem stanoveny zálohy (nejčastěji z důvodu nepodání poplatkového hlášení), ale který v daném kalendářním roce přesáhl hranici zpoplatnění.

Související článek: ISPOP - Informace pro ohlašovatele poplatkových hlášení (zálohy) podávaných dle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách

Zdroj: ČIŽP