Infografika: Plýtvání potravinami v EU aneb proč končí miliony tun jídla v koši

88 milionů tun potravin je v EU podle odhadů každoročně promarněno. To odpovídá 173 kilogramům vyplýtvaného jídla na osobu a rok. Infografika mimo jiné zobrazuje, kdo má na mrhání jídla největší podíl. Shrnujeme, co dělá EU, aby toto plýtvání omezila, a co může dělat každý z nás jako spotřebitel.

Kde se taková kvanta potravin promrhají? V celém dodavatelském řetězci: od farem, přes zpracování a výrobu, až k obchodům, restauracím a nakonec přímo v našich kuchyních. Největšími viníky jsou ale daleko před ostatními právě domácnosti: tam se podle odhadů vyplýtvá 53% potravin. Druhý největší je zpracovatelský průmysl, který má na kontě 19% plýtvání.

Je tedy zřejmé, že právě chování spotřebitelů má velký podíl na plýtvání. Podle průzkumu Eurobarometr mnoho lidí úplně nerozumí označením trvanlivosti na potravinách, ačkoliv šest z deseti dotazovaných řeklo, že se vždycky řídí označením „minimální trvanlovost do“ a „spotřebujte do“.

Hospodářský, environmentální i etický problém

Když vyhodíme jídlo, končí tím v koši také cenné zdroje, které byly potřeba k jeho výrobě jako voda, půda, něčí práce, energie a tak dále. Plýtvání je proto ekologicky velmi ničivé. Podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) se mrhání potravinami podílí z osmi procent na celkových emisích skleníkových plynů, které způsobuje lidská činnost. Na jedno kilo vyrobeného jídla se do atmosféry vypustí čtyři a půl kil oxidu uhličitého.

Plýtvání má také rozměr, který není vyčíslitelný v hospodářských ztrátách nebo emisích, ale který je morální. Celosvětově je podle citované FAO na světě 793 milionů lidí trpících podvýživou. Skoro každý desátý Evropan (55 milionů lidí) si kvalitní jídlo mohl dovolit jenom obden, jak vyplývá z dat Eurostatu pro rok 2014.

Evropský parlament chce omezit plýtvání potravin

V pondělí 15. května bude plénum diskutovat o zprávě chorvatské sociální demokratky Biljany Borzan, která navrhuje několik opatření pro snížení plýtvání potravin. Do roku 2030 by měla EU snížit jejich horu vážící 88 milionů tun o polovinu. Tento cíl (redukce plýtvání o 50% do roku 2030) odráží také záměry stanovené v takzvaném odpadovém balíčku, který Parlament přijal letos v březnu.

Zpravodajka Borzan navrhuje několik konkrétních opatření pro redukci plýtvání:

• Usnadnit darování potravin: Komise by měla navrhnout změnu směrnice o DPH, aby jednoznačně umožňovala osvobodit potravinové dary od povinností odvádět daně.

• Zvyšovat informovanost spotřebitelů o významu označení „spotřebujte do“ a „minimální trvanlivost do“ na štítcích potravin. Potraviny totiž mnohdy ještě mohou být konzumovány po datu minimální trvanlivosti.

„Evropská unie má jako jedna z nejbohatších společností na světě morální a politickou povinnost snížit ohromné množství jídla, které promrháme,“ zdůraznila autorka parlamentního stanoviska Biljana Borzan v rozhovoru, který jsme s ní pořídili před hlasováním ve výboru pro životní prostředí v dubnu.

Plénum diskutuje o Borzanové zprávě k iniciativě na podporu účinného využívání zdrojů: snížení míry plýtvání potravinami a zlepšení bezpečnosti potravin v pondělí 15. května. Debatu můžete sledovat naživo. Hlasovat se bude v úterý 16.5.